Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil. USA, které s Izraelem od konce února podnikají vzdušné údery proti Íránu, mezitím posilují svou pozici na Blízkém východě.
Trumpova administrativa v posledních dnech vydává prohlášení, že válka se chýlí ke konci, a současně vyhrožuje, že ji ještě vyostří. Zatímco prezident dal najevo ochotu vyjednat ukončení konfliktu, tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý varovala, že pokud Teherán neukončí své jaderné ambice a nepřestane vyhrožovat USA a jejich spojencům, je Trump „připraven rozpoutat peklo“. Sám ale podle mluvčí dosud neučinil žádné rozhodnutí a Pentagon mu pouze připravuje možnosti invaze.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zase v pátek řekl, že konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoli měsíců, a že USA nemusí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů.
Server Axios minulý týden napsal, že Trump zvažuje okupaci íránského ostrova Charg, jenž slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Charg leží asi 25 kilometrů od íránského pobřeží. Podle WP se také diskutuje o operaci v dalších pobřežních oblastech poblíž Hormuzského průlivu s cílem najít a zničit zbraně, které mohou ohrozit komerční a vojenskou lodní dopravu.
Americké ministerstvo obrany zvažuje, že do oblasti Blízkého východu vyšle až 10.000 dalších vojáků. Čerstvé síly, které by nejspíše sestávaly z pěchoty a obrněných vozidel, by doplnily zhruba 5000 příslušníků námořní pěchoty a několik tisíc vojáků z elitní 82. výsadkové divize, již byli do oblasti vysláni už dříve. Podle listu Wall Street Journal není jasné, kde přesně na Blízkém východě mají být tyto jednotky nasazeny, je ale pravděpodobné, že budou působit v dosahu Íránu a ostrova Charg.
Nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že 62 procent respondentů je rozhodně proti nasazení pozemních jednotek v Íránu, zatímco pro se vyslovilo 12 procent dotázaných.
Za první měsíc současné války na Blízkém východě zemřelo 13 amerických vojáků: šest po pádu letadla v Iráku, šest po útoku bezpilotního letounu na kuvajtský přístav a jeden po útoku na leteckou základnu v Saúdské Arábii. Odvetné údery proti americkým cílům v nejméně sedmi blízkovýchodních zemích pak zranily přes 300 amerických vojáků.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
