Téměř desetina dětí, které se loni v Česku narodily, jsou cizinci. Podíl postupně roste. Před deseti lety byl pod čtyřmi procenty. V minulém roce přišlo v ČR na svět 7200 dětí s jiným než českým občanstvím. Aspoň jednoho rodiče ze zahraničí mělo pak 13 100 narozených chlapců a děvčat, tedy 17 procent. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Podíl dětí s cizím státním občanstvím na všech narozených se i v roce 2025 ještě nepatrně zvýšil na 9,3 procenta. Stejný vývoj v roce 2025 měl i počet a podíl dětí narozených matce cizince a dětí narozených rodičům, z nichž byl cizinec alespoň jeden,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Podotkla, že dětí s cizím občanstvím přibývá s růstem počtu cizinců v Česku.
Počet i podíl narozených cizinců v Česku se postupně zvedal. Trend podle Štyglerové v minulých letech zesílil s příchodem statisíců uprchlíků. Loni ale dětí s cizím občanstvím, které v ČR přišly na svět, meziročně ubylo. Bylo jich 7200. Matku cizinců mělo pak přes 10 000 narozených a aspoň jednoho z rodičů asi 13 100, upřesnila statistička.
V roce 2016 podle údajů statistiků mělo jiné než české občanství méně než 4000 dětí, tedy necelá čtyři procenta narozených. Nejvyšší byl počet předloni, kdy dosáhl asi 7700. Matku ze zahraničí mělo loni 13 procent narozených, v roce 2016 to bylo zhruba šest procent. Aspoň jeden z rodičů je pak cizinec u 17 procent dětí, které loni přišly na svět. Před deseti lety to bylo devět procent dětí.
Nejpočetnější skupinu cizinců tvoří v Česku lidé z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Slovenkám se loni narodilo v ČR kolem 2000 dětí, Vietnamkám necelá tisícovka a Ukrajinkám asi 4500. „Je potřeba zdůraznit, že plodnost cizinek je však obecně v průměru nižší než plodnost Češek, což platí zejména pro Ukrajinky, kterých je v Česku nejvíce ze všech cizinek,“ řekla Štyglerová. Plodnost představuje průměrný počet dětí, které žena za život má. Nižší hodnoty u cizinek podle statističky souvisí s podobou migrace. „Převažuje tu charakter pracovní migrace. Spíše tu pracují, než mají rodiny a starají se o ně,“ uvedla Štyglerová.
Podle expertů se Česko bez cizinců už teď neobejde, do budoucna je bude potřebovat ještě víc. Ve věku rodičů jsou slabé ročníky z 90. let, rodí se málo dětí. Méně bude v příštích desetiletích pracovních sil i těch, kteří přispívají na penze a zdravotnictví. Nejpočetnější generací naopak zůstanou takzvané Husákovy děti ze 70. let.
