Americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio 28. března obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze lži v souvislosti s postoji USA při jednáních o Ukrajině. Zelenskyj 26. března uvedl, že USA trvají na předání celého východoukrajinského Donbasu Rusku jako podmínce pro bezpečnostní záruky. „To není pravda,“ prohlásil Rubio během setkání ministrů zahraničních věcí G7 v Paříži.
Chtějí USA skutečně přenechat Donbas Rusku?
Americké ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo ostrá slova Rubia na své facebookové stránce: „Je politováníhodné, že to řekl… protože ví, že to není pravda.“ Zelenskyj byl podle něj informován pouze o tom, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nevstoupí v platnost, dokud válka neskončí. Americký ministr zahraničních věcí zdůraznil, že tato informace nebyla spojena s územními ústupky Ukrajiny.
Zelenskyj reagoval na obvinění zdrženlivě. Jak 28. března informoval deník Kyiv Independent, ukrajinský prezident Rubiovu výtku neodmítl. Dal však jasně najevo, že podle jeho chápání by konec války v rámci současných mírových jednání znamenal stažení Ukrajiny z Donbasu.
Zelenskyj dále uvedl, že Moskva předložila Kyjevu ultimátum a válku ukončí až po stažení ukrajinských ozbrojených sil z celého území Doněcké a Luhanské oblasti.
Zelenskyj se ve svém vyjádření o USA pravděpodobně odvolával na článek v deníku Financial Times z 26. ledna. Ten uváděl, že americký prezident Donald Trump naznačil Ukrajině, že bezpečnostní záruky závisí na tom, zda Kyjev souhlasí s mírovou dohodou, která počítá s předáním Donbasu Rusku.
Mírový návrh USA a maximální požadavky
Ve vyjádření, které 12. března 2025 zveřejnilo americké ministerstvo zahraničních věcí v souvislosti se snahami USA, se uvádí, že Rusko i Ukrajina musí učinit těžká rozhodnutí. V té době šlo ještě o příměří. Dokument dále konstatuje, že ukrajinská delegace vyjádřila ochotu přijmout návrh USA na okamžité, předběžné třicetidenní příměří. Spojené státy sdělily Rusku, že klíčem k dosažení míru je jeho ochota k reciprocitě.
K tomu však nedošlo. Obě bojující strany trvají na svých maximálních požadavcích: Vladimir Putin požaduje, aby byl Donbas oficiálně mezinárodně uznán jako ruské území, zatímco Zelenskyj se nechce vzdát Donbasu ani Krymu.
Mírová jednání pozastavena
V rozhovoru pro Politico se finský prezident Alexander Stubb vyjádřil skepticky k tomu, že válka na Ukrajině brzy skončí. Donald Trump je v současnosti velmi zaměstnán konfliktem s Íránem, vysvětlil Stubb. Podle jeho informací jsou mírová jednání o Ukrajině nyní pozastavena a další se v blízké době neplánují. Stubb má k Trumpovi blízký vztah, jak uvádí server Politico.
Podle Stubbova odhadu má pozastavení mírových jednání o Ukrajině dva důvody: „Důvodem může být Írán, případně skutečnost, že obě strany jsou již vyčerpané.“ Oba konflikty jsou podle něj v současnosti propojené. Rusko by mohlo pomáhat Íránu identifikovat cíle USA, zatímco na Ukrajinu útočí pomocí dronů vyvinutých v Íránu.
„Doufám, že Američané chápou, že potřebují Ukrajince více než Rusy,“ řekl finský prezident. Zároveň věří, že Rusko je hlavním nepřítelem USA.
Stubb vidí možnost, že Ukrajina získá nové spojence v oblasti Perského zálivu a v Americe tím, že poskytne státům napadaným Íránem své odborné znalosti v oblasti vedení války pomocí dronů.
Dohody se státy Perského zálivu v souvislosti s ruskými útoky dronů
Ukrajinský prezident Zelenskyj 27. března podepsal dohodu se Saúdskou Arábií. Informoval o tom ukrajinský deník Kyiv Independent. Další dohodu uzavřel 28. března s Katarem a zájem o spolupráci s Ukrajinou projevují také Spojené arabské emiráty a Jordánsko. Všechny tyto státy mají zájem o ukrajinskou dronovou technologii pro obranu proti íránským leteckým útokům.
Zelenskyj 27. března nečekaně odcestoval do oblasti Perského zálivu, kde jednal se saúdským korunním princem Muhammad bin Salmánem i s dalšími představiteli arabských států. Se Saúdskou Arábií udržuje dlouhodobě úzké vztahy, protože tato největší země Perského zálivu se jeví jako otevřená zprostředkování míru ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. V březnu 2025 například Saúdská Arábie hostila jednání mezi ukrajinskými a americkými představiteli o plánu na ukončení války.
Podle deníku Kyiv Independent Zelenskyj před svou cestou oznámil, že Ukrajina vyslala na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu více než 200 specialistů, aby pomohli s obranou proti íránským dronům Šáhid. Ukrajina má s obranou proti těmto dronům rozsáhlé zkušenosti, protože Teherán dodal Rusku velké množství těchto strojů ještě před vypuknutím nedávné války na Blízkém východě.
Rheinmetall: Ukrajinské drony jako „Lego“
Zcela odlišný názor na ukrajinské schopnosti v oblasti dronů má německý zbrojařský koncern Rheinmetall. Předseda představenstva Armin Papperger nedávno vyvolal rozruch v rozhovoru pro americký časopis The Atlantic. Sdělil, že nasazení ukrajinských dronů proti ruským tankům připomíná „hru s kostkami Lego“. „V čem spočívá inovace Ukrajiny?“ ptal se Papperger a dodal, že země nedosáhla žádného technologického průlomu. Se svými malými drony sice pracuje inovativně, ale technologicky nedosahuje úrovně společnosti Rheinmetall.
Časopis The Atlantic zdůrazňuje, že ukrajinské drony jsou z velké části sestaveny z dovážených komponentů, jako jsou rotory, motory, kamery a počítačové čipy. Většina těchto součástek pochází z Číny, kde jediná společnost vyrábí více než 80 procent malých dronů na světě. Americký časopis však upozorňuje, že právě nízká cena – zejména ve srovnání s nákladnými zbraňovými systémy firem jako Lockheed Martin a Rheinmetall – činí tyto drony tak ničivými. Za několik stovek dolarů mohou ukrajinské drony způsobit značné škody na vojenské technice v hodnotě milionů. To, co Papperger označil jako „Lego“, významně přispělo k obraně celé země, konstatuje komentátor The Atlantic.
–etg–
