Komentáře administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o spojencích v NATO a hrozby úplného odchodu z aliance tlačí evropské členské státy k hledání alternativních bezpečnostních uspořádání, uvedl 7. dubna španělský ministr zahraničí Jose Manuel Albares.
Po zdráhavosti evropských zemí vyslat své námořnictvo na pomoc při otevření Hormuzského průlivu, který Írán zablokoval, Trump alianci opakovaně kritizoval, stejně jako ministr zahraničí USA Marco Rubio na konci března.
Albares konstatoval, že rozhodnutí o tom, zda Washington zůstane v NATO, je zcela na Trumpovi, dodal však, že prezidentova vyjádření vedou ostatní členy aliance k přehodnocení jejich postojů.
„NATO je vzájemně prospěšná aliance jak pro Evropany, tak pro Američany. … Vyjádření americké administrativy a nové postoje k euroatlantické bezpečnosti nás Evropany vybízejí učinit skok v oblasti naší suverenity a obrany,“ řekl Albares v rozhovoru pro španělský televizní kanál La Sexta.
„Musíme vzít bezpečnost našich občanů a odstrašení do vlastních rukou.“
Aby toho bylo dosaženo, měla by podle něj Evropská unie usilovat o vytvoření celoevropské armády a integraci svých obranných průmyslů, a také o vytvoření jednotného digitálního trhu a unie kapitálových trhů.
Španělská vláda patří k nejhlasitějším kritikům války proti Íránu a označuje kroky Spojených států a Izraele za nezákonné.
Madrid uzavřel svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do úderů a zakázal jim využívat společně provozované vojenské základny na jihu Španělska.
Itálie, Německo a Spojené království rovněž vyjádřily výhrady k zapojení do války.
Trump v rozhovoru z 1. dubna pro britské médium The Telegraph uvedl, že vážně přehodnocuje členství Spojených států v NATO, a prohlásil, že jeho žádost o pomoc při otevření Hormuzského průlivu byla testem, který spojenci nezvládli, a že vystoupení USA z paktu je nyní „mimo přehodnocení“.
„Nikdy jsem nebyl NATO nakloněn,“ vyjádřil se Trump. „Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr, a mimochodem to ví i [ruský prezident Vladimir] Putin.“
Trump označil zdráhavost členských států více se zapojit do současné války s Íránem za „těžko uvěřitelnou“ a poznamenal, že „neuzavřel žádný velký obchod“ ani netrval na jejich zapojení do konfliktu, ale domníval se, že jejich podpora „by měla být automatická“.
Tato vyjádření navázala na komentáře ze 30. března od ministra zahraničí USA Marca Rubia, který sdělil, že Washington musí přehodnotit svůj vztah k alianci, protože její členové nepomáhají Spojeným státům v konfliktu s Íránem.
Rubio označil reakci některých spojenců za „velmi zklamávající“ a uvedl, že Trump a Spojené státy budou muset organizaci po skončení současného konfliktu znovu posoudit.
„V době potřeby – Spojené státy identifikovaly vážné riziko pro naši národní bezpečnost a národní zájmy – jsme museli provést tuto operaci. A máme země, jako je Španělsko, člen NATO, které jsme zavázáni bránit, jež nám odmítá umožnit využití svého vzdušného prostoru a chlubí se tím, odmítá nám umožnit využití našich – jejich základen. A existují i další země, které to udělaly rovněž.“
Rubio podotkl, že je na místě se ptát, pokud je tomu tak, „co z toho mají Spojené státy?“
Kolektivní obrana je jádrem aliance NATO, která byla založena v roce 1949 s hlavním cílem čelit hrozbě sovětských útoků na území spojenců.
Článek 5 Severoatlantické smlouvy uvádí, že „ozbrojený útok proti jednomu členu NATO bude považován za útok proti všem“.
NATO aktivovalo článek 5 v reakci na teroristické útoky proti Spojeným státům ze dne 11. září 2001, což je jediný případ jeho použití v historii aliance.
Na zprávě se podílela agentura Reuters.
–ete–
