Vědcům z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) se pod vedením Masafumi Imaie podařilo vyřešit záhadu misí Voyager, jež v 80. letech 20. století zkoumaly Saturn. Data pořízená sondami prolétajícími okolo této planety tehdy hlásily, že signály z blesků přichází z jiných míst, než by podle fyzikálních zákonů měly, uvedla v dnešní tiskové zprávě AV ČR.
Díky poznatkům z mise, která Saturn prozkoumávala v letech 2004 až 2017 se tým vědců rozhodl analyzovat 45 let stará data znovu za použití modernějších technologií. „Data z mise Cassini nám ukázala, že polarizace elektromagnetických signálů vyzařovaných těmito výboji přímo souvisí s polokoulí, na které bouře vzniká,“ řekl Imai.
Studie z 80. let naznačovaly, že blesky vznikají v rovníkové oblasti Saturnu. Díky vyvinutí nové kalibrační metody bylo ale zjištěno, že se ve skutečnosti zdroje blesků nacházely na 35 stupni severní šířky. „Zdánlivě vyšší periodicita odpovídající rovníku byla způsobena takzvaným efektem za obzorem v ionosféře Saturnu, která rádiové vlny ohýbá,“ uvedl Imai. Tato skutečnost nebyla v období misí Voyageru ještě známa, připomněla AV ČR. Na metodě vědci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR spolupracovali s univerzitou ze Štýrského Hradce.
Rádiové přijímače na sondách Voyager nebyly určeny na měření krátkých impulzů, proto u zaznamenávání velmi krátkých pulzů od blesků na Saturnu chybovaly, řekla ČTK Ivana Kolmašová z ústavu. Podle ní je tento objev důležitým signálem pro vědce, že se vyplatí zkoumat staré záznamy novými technologiemi. „Zvlášť u Saturnu, ke kterému opravdu není jednoduché se dostat. Zkoumání blesků této planety navíc komplikuje i skutečnost, že se tam vyskytují pouze v určitých obdobích,“ dodala.
