Sklářské pece se už znovu nezažehnou, přesto však historická sklářská Huť František v Sázavě vstupuje do nové etapy své existence.
Jedna z nejcennějších industriálních památek středních Čech, s ojediněle zachovanými exempláři strojního zařízení, otevírá svůj prostor kulturním účelům pro veřejnost. Od dubna 2010 byl její areál kulturní památkou, ale v letošním jaru už propojí své historické dědictví regionu s moderním využitím pro veřejnost, firmy i místní komunitu.
Prostor se postupně otevírá a nabízí první společné akce, s novým konceptem eventového a kulturního prostoru pro veřejnost. Po částečné rekonstrukci vstupuje Huť František do další kapitoly své historie. Areál přechází do nové etapy pod záštitou Jana a Marie Hrnčiříkových, kteří navazují na předchozí obnovu s respektem k historickému odkazu místa.
„Naše nová vize počítá s tím, že se Huť František stane kulturní a společenskou křižovatkou středních Čech. Nejde přitom o návrat k průmyslové výrobě, ale o návrat k hodnotám spojeným se setkáváním, sdílením nápadů a dialogem mezi minulostí a současností. Historický industriální areál nově nabídne zázemí pro kulturní večery, komorní koncerty, slavnostní události, odborné konference i firemní setkání. Ambicí projektu je vytvořit prostor, kde se budou potkávat podnikatelé, umělci, odborná veřejnost i místní komunita,“ říká Jan Hrnčiřík.
Industriální prostor pro nové příběhy. Rekonstruovaný areál Huti František nabídne několik navzájem propojených prostorů různého charakteru, které dohromady vytvářejí mimořádně variabilní prostředí pro kulturní i společenské akce. (Huť František, fotoarchiv)
Sázava a tradice technického skla
Historie místního sklářství je úzce spojena se jménem Františka Kavalíra (1796–1853), zakladatele významného sklářského rodu. V roce 1837 dokončil stavbu první sázavské huti, známé jako Svatoprokopská. V této době byl moderní provoz vytápěný generátorovým plynem.Právě zde začala výroba laboratorního a tepelně odolného skla, která postupně přinesla značce Kavalier mezinárodní věhlas. Výrobky ze Sázavy získaly uznání například na Světové výstavě v Paříži v roce 1855.
Na tuto tradici navázala o několik desetiletí později Huť František. Její základní kámen byl položen v roce 1882 Josefem Kavalírem, který ji pojmenoval po svém otci. Areál vznikl jako součást sklářské osady Na Kácku a dochoval se v mimořádně autentické podobě. Po více než století zde vznikaly výrobky, které vybavily vědecké laboratoře i domácnosti v mnoha zemích. Poslední tavba skla v huti František proběhla v roce 2003. V roce 2010 byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR.
Genius loci a nové využití
Jednou z hlavních předností Huti František je její autentická industriální atmosféra a silný historický příběh. Zachované architektonické prvky a technické detaily vytvářejí jedinečné prostředí, které je pro podobné projekty klíčové.
„Prostor je navržen jako flexibilní a přizpůsobitelný různým typům akcí – od konferencí a workshopů přes kulturní program až po komunitní setkávání,“ sděluje Martin Venglář ze společnosti Nomce, která bude Huť František provozně řídit. Podle něho industriální architektura zároveň vytváří výrazně estetické prostředí, které je atraktivní i pro současnou kreativní a kulturní scénu. Současně dodává, že svou roli hraje také lokalita – Sázava se nachází mimo hlavní město, přesto je z Prahy dobře dostupná.
„Nabízí tak inspirativní prostředí pro setkávání, konference i kulturní akce,“ řekl. V současnosti nabízí další prostory k pronájmu pro setkávání a pro další aktivity.
„Dominantou celého objektu je hlavní sál situovaný přímo v původní sklářské hale, kde se historicky tavilo a chladilo sklo. Prostor si zachoval svou působivou industriální atmosféru – vysoké stropy, velkorysé proporce a zachované architektonické prvky připomínající někdejší průmyslový provoz. Právě kontrast surové historické architektury s moderním vybavením vytváří výrazný vizuální efekt a dává prostoru jedinečný charakter,“ říká Marie Hrnčiříková.
Vedle hlavního sálu vznikají také menší salonky a galerie určené pro komornější setkání, workshopy nebo společenské akce. Některé z nich jsou situovány v patrech a nabízejí zajímavé průhledy do hlavní haly, jiné naopak vytvářejí intimnější prostředí vhodné pro menší skupiny hostů. Díky této různorodosti lze jednotlivé části areálu využívat samostatně, nebo je naopak propojit do jednoho většího eventového celku.
„Součástí areálu jsou také prostory určené pro neformální setkávání, networking či odpočinek mezi jednotlivými programy. Tyto zóny fungují jako přirozené spojnice mezi hlavními sály a salonky a pomáhají vytvářet atmosféru živého společenského místa. Celý komplex tak nabízí prostředí, které umožňuje pořádat velmi různorodé akce – od konferencí, odborných fór a firemních setkání až po koncerty, výstavy nebo společenské večery. Industriální architektura huti přitom zůstává hlavním charakterovým prvkem celého prostoru a připomíná více než stoletou historii tohoto výjimečného místa,“ doplňuje Martin Venglář z Nomce.
Historická industriální památka se tak po více než 140 letech od svého vzniku stává živým místem setkávání, inspirace a kulturního dění. Již nyní je otevřen hlavní sál a další přilehlé prostory, kde probíhají akce pro veřejnost či si jej pronajímají na eventy první firmy. Ambicí projektu je vrátit Sázavě jedno z jejích historických center a současně vytvořit prostor, který propojí tradici českého sklářství s potřebami současného kulturního a společenského života.
