Aktualizováno 14:41 15. 4. 2026
Írán na konci roku 2024 tajně získal čínskou špionážní družici, která mu na začátku současné války umožnila zaměřit se na americké vojenské základny po celém Blízkém východě, napsal dnes list Financial Times (FT). Zpráva přišla několik dní poté, co web stanice CNN s odvoláním na tři zdroje obeznámené s analýzami amerických zpravodajských služeb uvedl, že Čína se v příštích týdnech chystá Íránu dodat nový systém protivzdušné obrany.
Kontrolu nad satelitem TEE-01B vyrobeným a vyslaným na oběžnou dráhu čínskou firmou Earth Eye získaly vzdušné síly íránských revolučních gard v září 2024 na základě dohody. Za užívání družice zaplatily 250 milionů jüanů (758 milionů korun), plyne z dokumentů, které mají FT k dispozici. Součástí smlouvy s pekingskou společností Emposat byl i přístup ke komerčním pozemním stanicím této firmy či k softwaru. To podle FT vzdušným silám umožňuje ovládat satelit z jakékoliv části světa.
Íránští vojenští velitelé satelitem sledovali hlavní americké vojenské základny, uvedl FT s odkazem na seznamy souřadnic s časovými záznamy, satelitní snímky a analýzu oběžné dráhy.
Družice pořídila snímky letecké základny Prince Sultána v Saúdské Arábii mezi 13. až 15. březnem a americký prezident Donald Trump 14. března potvrdil, že tam byla zasažena americká letadla. Satelit podle zprávy také monitoroval leteckou základnu Muvaffaka Saltího v Jordánsku, místa nedaleko námořní základny v bahrajnské metropoli Manámě i letiště v iráckém Erbílu, a to přibližně v době, kdy gardy oznámily útoky v těchto oblastech.
FT napsal, že Bílý dům se ke vztahu mezi Emposatem a revolučními gardami nevyjádřil. Jeho mluvčí ale odkázal na Trumpovy víkendové výroky, kdy Čínu varoval před „velkými problémy“, pokud Íránu dodá přenosné protiletadlové raketové systémy krátkého dosahu MANPAD. Šlo o reakci na sobotní článek CNN, podle něhož Peking využívá současného příměří k doplnění některých zbraňových systémů s pomocí klíčových zahraničních partnerů a mohl by zásilky přepravovat přes třetí země, aby zamaskoval jejich skutečný původ. Čínská ambasáda ve Washingtonu se v reakci důrazně postavila proti šíření spekulací, narážek a dezinformací o Číně.
Deník The Washington Post na začátku března s odvoláním na informované zdroje napsal, že Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů. Teherán naopak Moskvě poskytuje bezpilotní letouny ve válce proti Ukrajině zahájené v únoru 2022.
Izraelsko-americká válka proti Íránu začala 28. února. Zástupci Íránu a USA v noci na 8. dubna uzavřeli dvoutýdenní příměří a o víkendu vedli mírové rozhovory, ty ale nepřinesly žádný výsledek.
Si Ťin-pching podle Trumpa uvedl, že Čína nedodává zbraně Íránu
Americký prezident Donald Trump řekl, že v dopise požádal svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga, aby nedodával zbraně Íránu. Čínský prezident podle šéfa Bílého domu odpověděl, že to nedělá. Trump to podle agentury Reuters řekl v dnes zveřejněném rozhovoru se stanicí Fox Business. Rovněž prohlásil, že válka s Íránem je podle něj téměř u konce a že Teherán si velmi přeje uzavřít mírovou dohodu.
Trump řekl, že s Siem vychází velmi dobře a že čínský vůdce mu nedávno poslal „velmi krásný“ dopis. „Odpověděl na dopis, který jsem mu napsal, protože jsem slyšel, že Čína dodává zbraně Íránu,“ řekl republikánský prezident. Si podle něj tyto zprávy popřel.
Washington a Peking velmi dobře spolupracují, napsal dnes Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social. „Čína má velkou radost, že jsem permanentně otevřel Hormuzský průliv. Dělám to také pro ně. A pro svět,“ napsal. Trump v příspěvku rovněž uvedl, že Si ho podle něj vřele obejme, až se státníci za pár týdnů setkají v Pekingu. Cesta amerického prezidenta do Číny je naplánována na 14. až 15. května.
Írán se v reakci na americko-izraelské útoky snaží blokovat volnou plavbu Hormuzským průlivem, který je klíčovou vodní cestou pro vývoz ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu. USA naopak v pondělí zahájily blokádu íránských přístavů.
Do Hormuzského průlivu se dnes musel vrátit čínskou firmou vlastněný tanker Rich Starry, který podléhá sankcím Spojených států. Přestože v úterý proplul průlivem a opustil tak Perský záliv, v Ománském moři ho podle agentury Reuters zastavila americká blokáda. Tanker je sankcionován kvůli obchodování s Íránem.
