V důsledku energetického šoku z války na Blízkém východě hrozí vysoká inflace a další ekonomické problémy v řadě zemí světa. Ve středu před tím varovali představitelé Mezinárodního měnového fondu (MMF). Jeho generální ředitelka Kristalina Georgievová v této souvislosti varovala před prohlubujícím se narušením dodávek v důsledku uzavření Hormuzského průlivu, a to i v případě, že by konflikt rychle skončil. Zároveň vyzvala země, aby přijaly opatření ke snížení spotřeby pohonných hmot.
Ředitel MMF pro fiskální záležitosti Rodrigo Valdes varoval před dotacemi na pohonné hmoty. „Pokud se pokusíte vyřešit šok na straně nabídky tím, že podpoříte poptávku, skončíte s vyšší inflací,“ cituje Valdese agentura Reuters.
Georgievová uvedla, že ji znepokojuje fyzické narušení dodavatelských řetězců, zejména v případě asijských zemí, které jsou závislé na dodávkách ropy, zemního plynu, nafty, helia, hnojiv a dalších surovin z oblasti Perského zálivu.
Podle Reuters řekla, že takové narušení nezmizí přes noc, i kdyby válka skončila zítra. „Proč? Protože tanker je pomalé plavidlo, trvalo by 40 dní, než by dorazil až na Fidži. Musíme se tedy připravit na to, že dopad narušení dodávek v nadcházejících týdnech bude ještě hlubší.“
Aby se zabránilo tomu, že energetický šok vyvolaný válkou proti Íránu vyústí v nekontrolovatelnou inflaci podobně jako v 70. letech, MMF naléhá na centrální banky, aby zůstaly ostražité vůči známkám nekontrolovatelné inflace, ale aby nepřistupovaly hned ke zpřísnění měnové politiky a k ochlazení poptávky.
„Centrálním bankám říkáme: pokud máte vysokou důvěryhodnost, dejte najevo, že vaším cílem je ochrana cenové stability, ale nespěchejte,“ řekla Georgievová. „Počkejte, jak se situace vyvine,“ dodala. Centrální banky s nižší důvěryhodností v oblasti kontroly inflace možná budou muset přijmout přísnější opatření, dodala, aniž by jmenovala konkrétní země.
MMF tento týden vydal svůj pravidelný měsíční výhled. Kvůli válce na Blízkém východě a zablokování Hormuzského průlivu v něm zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok o 0,2 procentního bodu na 3,1 procenta.
Měnový fond uvedl, že nyní místo standardní prognózy pracuje s takzvaným referenčním scénářem, který předpokládá, že konflikt bude omezený a že jeho dopady odezní do poloviny tohoto roku.
V případě nepříznivého scénáře v podobě delšího a rozsáhlejšího konfliktu by ceny ropy ve druhém letošním čtvrtletí byly ve srovnání s lednem v průměru o 80 procent vyšší a nadále by se držely kolem 100 dolarů za barel. Ceny zemního plynu v Evropě by se zvýšily o 160 procent proti úrovni před válkou.
Česko by jako čistý dovozce energií a vyspělá ekonomika takovým otřesem citelně utrpělo. Růst HDP vyspělých ekonomik by nepříznivý scénář letos podle odhadů MMF snížil o 0,6 procentního bodu, a to z 1,8 přibližně na 1,2 procenta. Globální inflaci by to zvýšilo o 1,5 procentního bodu na 5,4 procenta, přičemž riziko nekontrolovatelné inflace by centrální banky donutilo k dalšímu zvyšování úrokových sazeb a tím i k dalšímu utlumení ekonomické aktivity.
MMF navíc varoval před ještě závažnější variantou, v níž by konflikt výrazně poškodil klíčovou energetickou infrastrukturu. Globální růst by v takovém případě klesl na dvě procenta, což je hranice globální recese. Celosvětová inflace by pak v roce 2027 přesáhla šest procent.
Válka na Blízkém východě vypukla na konci února, kdy Spojené státy a Izrael napadly Írán. Teherán a jeho spojenci v reakci začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.
Minulý týden Spojené státy a Írán uzavřely dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Situace v Hormuzském průlivu, který Írán prakticky zablokoval, se ale výrazně nezměnila, ačkoliv to Washington původně uváděl jako podmínku pro přerušení útoků. V pondělí USA oznámily, že začaly s námořní blokádou íránských přístavů a pobřeží. Hormuzským průlivem v dobách míru procházela asi pětina globálních dodávek ropy, aktuální situace tak vedla k jejímu prudkému zdražení.
