Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval 19. května do Pekingu, pouhé čtyři dny poté, co Čínu opustil americký prezident Donald Trump. Zdroj z prostředí čínského režimu řekl deníku Epoch Times, že jedním z hlavních cílů Putinovy návštěvy Pekingu je získat „informace z první ruky“ o summitu mezi Trumpem a čínským vůdcem Xi Jinpingem, konkrétně o válce mezi Ruskem a Ukrajinou a o situaci na Blízkém východě.
Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo Putinovu návštěvu 16. května, tedy den poté, co Trump 15. května zakončil svou cestu. Podle videí zveřejněných na sociálních sítích dorazilo do Pekingu 17. května, ještě před Putinovou návštěvou, několik transportních letadel ruských vzdušných sil.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskovém briefingu 16. května podle deníku The Moscow Times uvedl, že Putin a Xi si během návštěvy „vymění názory“ na setkání čínského vůdce s Trumpem.
„Doufáme, že tyto informace získáme z první ruky, až budeme v Číně,“ prohlásil před cestou.
Mezitím Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov na briefingu 18. května uvedl, že mezi návštěvou ruského vůdce v Číně a Trumpovou návštěvou neexistuje žádná souvislost.
Peskov na briefingu 18. května novinářům sdělil, že Rusko má od Putinovy návštěvy „velmi vysoká očekávání“ a že rozhovory se budou týkat široké škály témat – od obchodu a hospodářské spolupráce až po medicínu, kulturu a vzdělávání.
Xue Zhiqiang, zdroj s úzkými vazbami na diplomatický systém čínského režimu, který z obavy před odvetou použil pseudonym, řekl pro Epoch Times, že získání informací o nedávném summitu Trumpa s Xi Jinpingem je hlavním cílem Putinovy návštěvy Číny.
Ukrajina a Írán
Od dubna utrpěly ruské síly ve válce s Ukrajinou několik neúspěchů. Ukrajinská strana tvrdí, že znovu dobyla přibližně 400 kilometrů čtverečních území okupovaných Ruskem.
„Pokud jde o Putinovu návštěvu Pekingu, čínské ministerstvo zahraničí se domnívá, že se snaží zjistit, co přesně Trump řekl Xi Jinpingovi, konkrétně zda existují nějaké nové posuny nebo pohledy na válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Putinovou skutečnou starostí je Trump,“ konstatuje Xue.
Trump potvrdil, že během summitu se Xi Jinpingem o Ukrajině diskutoval. „Mluvili jsme o tom a rádi bychom viděli, aby se to vyřešilo,“ sdělil po schůzce americký prezident podle ukrajinských médií.
Co se týče války mezi Ruskem a Ukrajinou, Peking se veřejně vyhýbá odsouzení ruské agrese i tomu, aby ji oficiálně označil za „invazi“.
Čínský režim i Rusko jsou zároveň dlouhodobými podporovateli íránského režimu, a to i poté, co Spojené státy a Izrael na konci února podnikly společné údery proti Íránu. Během války s Íránem poskytovalo Rusko íránskému režimu raketové komponenty, raketová paliva a určitou zpravodajskou podporu týkající se rozmístění amerických vojenských sil. Čínský režim mezitím Írán podporoval ekonomicky a logisticky, včetně dodávek součástek pro drony a materiálů pro výrobu raket.
Trump po jednáních v Pekingu uvedl, že mu Xi slíbil, že nebude Íránu dodávat vojenské vybavení.
Podle Xuea spočívá Putinova obava v možnosti, že Spojené státy budou nespokojené s ruskou podporou Íránu.
„Pokud jde o čínskou stranu, Trump a Xi již dospěli ke shodě v otázce Íránu – konkrétně v odporu proti tomu, aby Írán vlastnil jaderné zbraně. Čínský režim se také zavázal, že nebude Íránu dodávat zbraně. To představuje jeden z hlavních výsledků Trumpovy návštěvy Pekingu,“ vysvětlil Xue.
Obavy z možného posunu vztahů mezi USA a Čínou
Rusko podle Wang Silianga, čínského odborníka na ruské záležitosti, který z obavy před odvetou použil pseudonym, vždy přikládalo velký význam historickým zkušenostem.
„Během studené války změny ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy narušily tehdejší rozložení sil mezi velmocemi. Ačkoli je dnes mezinárodní prostředí jiné, Moskva zůstává citlivá na strategické posuny mezi Čínou a Spojenými státy – jednoduše řečeno, Trumpovy záměry se jim těžko odhadují,“ říká pro Epoch Times.
Spojeným státům se během studené války podařilo přetáhnout komunistickou Čínu na svou stranu v rámci soupeření se Sovětským svazem a v roce 1979 oficiálně navázaly s čínským režimem plné diplomatické vztahy.
V současnosti, kdy se válka mezi Ruskem a Ukrajinou protahuje, je ruská závislost na Číně v oblasti obchodu, průmyslových dodavatelských řetězců a technologií větší než kdykoli předtím, poznamenává pro Epoch Times odborník na mezinárodní vztahy Zhu Haitao působící v Číně, který rovněž použil pseudonym z obavy před odvetou.
„Moskva má obavy z možných změn v politice Pekingu a zároveň se obává, že případné úpravy vztahů mezi Spojenými státy a Čínou by mohly omezit budoucí strategický manévrovací prostor Ruska,“ řekl.
Na této zprávě se podílely Hu Yingová a agentura Reuters.
–ete–
