Vláda ze seznamu 94 akceleračních zón pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren škrtne nejméně tři, o jejichž vyřazení požádala armáda. Další možné škrty by mohly vzejít při vypořádání skončeného připomínkového řízení. V pořadu Za pět minut dvanáct to uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Současnou vládu k vytvoření seznamu akceleračních zón zavázal podle Červeného minulý kabinet. Akcelerační zóny musí stát vybrat do konce srpna, aby nepřišel o unijní podporu v rozsahu devíti miliard korun. V případě nesplnění závazku hrozí Česku vysoké penále.
„My tu tezi naplníme. Jsou tam minimálně tři, o kterých víme, že je můžeme seškrtnout protože to je z důvodu požadavku armády a složek na ni navázaných, protože by to mohlo narušovat například radary a další věci a další jsou v rámci vypořádání,“ uvedl Červený.
Proti zónám se vymezila velká část obcí. Ministr dodal, že i když bude nějaké území schválené jako akcelerační zóna, neznamená to, že tam nějaká elektrárna musí vzniknout. Proti její výstavbě se účastníci řízení stále budou moci postavit při stavebním řízení. Podle Červeného jsou ale i obce, které zónu chtějí.
Vyčleněné zóny jsou určené k urychlené výstavbě obnovitelných zdrojů energie. Původní návrh rozsahu akceleračních oblastí současná vláda snížila z 2685 kilometrů čtverečních na 474 kilometrů čtverečních. To je zhruba 0,6 procenta rozlohy České republiky. Vzhledem k unijním termínům má být podle něj legislativa hotova do konce srpna.
Podle Červeného nejsou větrné elektrárny v Česku příliš vhodné, protože dosahují výkonnost v čase mezi 20 a 23 procenty. Například v Pobaltí to je 60 až 70 procent. „V našich podmínkách dávají mnohem větší smysl vodní elektrárny. Já se jednu takovou snažím prosadit v rámci plavební komory Děčín,“ doplnil Červený.
Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) tvoří obnovitelné zdroje v současnosti asi čtyři procenta energetického mixu a v minulosti nebyla příliš velká vůle obnovitelné zdroje budovat.
