V roce 2022, dva týdny po třetí dávce očkování proti covidu-19, se u muže rozvinula myokarditida neboli zánět srdečního svalu. Před očkováním neměl žádné dlouhodobé problémy. Po očkování se musel léčit v Nemocnici Hořovice a také v pražské Nemocnici Na Homolce. U soudu se již řadu let snaží po Ministerstvu zdravotnictví získat náhradu za ušlý zisk kvůli pracovní neschopnosti, ztížení společenského uplatnění a za bolestné.
Případu se dostalo mediální pozornosti. Po právní anabázi přes všechny úrovně českého soudnictví, kdy Nejvyšší a Ústavní soud shledali problém v zákonech, muži svitla naděje, že odškodnění nakonec dostane.
Na Ministerstvo zdravotnictví se s žádostí o odškodnění obrátilo minimálně 150 občanů, z nichž zatím nikdo neuspěl. Ti odvážnější z nich se po zamítnutí obrátili na soudy.
Pode zastupující advokátky Denisy Sudolské se „konečně vydáváme na cestu, kdy můžeme za klienta argumentovat judikaturou, která pomůže ke kýženému výsledku, to je asi nejdůležitější“. „Od podání žaloby jsme museli absolvovat soudní řízení na všech instancích včetně Ústavního soudu a Nejvyššího soudu a bránilo tomu to, že soudy uplatňovaly na zákonem danou podmínku ‚zvlášť závažného ublížení na zdraví‘, judikaturu, která se uplatňuje na sekundární oběti,“ uvedla Sudolská v rozhovoru pro Svědomí národa.
Proč jeho a další poškozené dosud soudy a Ministerstvo zdravotnictví odmítaly odškodnit?
Proč to doteď nešlo
Důvodem je zákon, který upravuje odškodnění újmy na zdraví vzniklé v důsledku očkování proti covidu-19. A také zákon, který upravuje o odškodnění újmy na zdraví vzniklé v důsledku povinného očkování.
Legislativa tvrdí, že nárok na odškodnění vzniká pouze, pokud dojde ke „zvlášť závažnému ublížení na zdraví“, ale nikde neuvádí definici toho, co má „zvlášť závažné ublížení na zdraví“ znamenat. Jak tento zákon vznikl, podrobně popsala publicistka Angelika Bazalová v červenci 2025 v reportáži spolu advokátkou Vladanou Vališovou.
Soudy si definici „zvlášť závažného ublížení na zdraví“ vytvořily samy a použily k tomu případ dívky zraněné při dopravní nehodě.
A tak si soudy definici vytvořily samy a použily k tomu případ dívky zraněné při dopravní nehodě. Nejvyšší soud v něm vyložil pojem „zvlášť závažné ublížení na zdraví“ tak, že nejde automaticky o každou těžkou újmu na zdraví, ale o nejzávažnější zdravotní poškození srovnatelná závažností s usmrcením blízké osoby, případně velmi těžká zranění dlouhodobě ohrožující život nebo zásadně dopadající na život poškozeného a jeho blízkých.
Zvrat
Zvrat přišel ve chvíli, kdy se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který řízení přerušil a obrátil se na Ústavní soud s tím, že podle něj „zákonem použitá restriktivní formulace nesplňuje“ princip spravedlnosti, a vyzval plénum Ústavního soudu, aby zrušilo formulace o „zvlášť závažné“ újmě na zdraví ve dvou zmiňovaných zákonech.
Ústavní soud sice definici nezrušil, ale podle zastupující advokátky JUDr. Denisy Sudolské, jejíž případ byl základem ústavní stížnosti, poskytlo jeho zdůvodnění širší rámec pro odškodnění.
Usnesení Ústavního soudu umožnilo širší interpretaci definice „zvláště závažné“ újmy, kterou se rozhodl Nejvyšší soud hned uplatnit, zrušil předchozí rozhodnutí soudů nižšího stupně a poslal případ zpět k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, který bude muset nově rozhodnout.
„Je to nesmírně důležité i pro ostatní kauzy, který byly kvůli této kauze přerušeny, a teď budou mít možnost vydat se na stejnou cestu,“ uvedla advokátka Denisa Sudolská.
Ústavní a Nejvyšší soud rozšířily prostor pro odškodňování.
„Pokud obtíže vyvolané očkováním přivodí očkovanému lékařsky diagnostikovatelnou újmu na zdraví dosahující takové intenzity, že ji lze klasifikovat jako intenzivnější vytrpěnou bolest či závažnější trvalé následky v podobě ztížení společenského uplatnění, případně že vyvolá delší pracovní neschopnost či si vyžádá nezanedbatelné náklady léčení, nastupuje kompenzační povinnost státu,“ uvedl v rozhodnutí Nejvyšší soud.
Obecné shrnutí kritiky systému
Případy žádostí o odškodnění doprovází kritika celého systému, který přenechává veškerou tíži těm, kdo jej financují – poplatníkům.
V prvním kroku stát od občanů povinně vybírá peníze na zdravotnictví, za které nakupuje vakcíny a očkuje. „Zdravotní pojišťovny očkování platí z pojištění odváděného občany. Hradí aplikaci a distribuci. Samotná vakcína se nakupuje ze státního rozpočtu,“ uváděly v lednu 2021 státní úřady, včetně člena Vakcinologické společnosti Romana Prymuly.
V letech 2020–2021 Ministerstvo zdravotnictví opakovaně sdělovalo, že stát přebírá garanci za očkování (zejména ministr Blatný), a později zavedlo systém odškodnění újmy po očkování proti covidu z veřejných prostředků (zákon č. 116/2020). Stát tedy osvobodil výrobce vakcín od odpovědnosti za možné negativní následky očkování a převzal odpovědnost na sebe. Tedy garantoval, že v případě újmy občanům vyplatí náhradu z peněz daňových poplatníků.
Výsledný dojem systému zdravotnictví podle kritiků nevzbuzuje dojem spravedlnosti.
Zavedený systém a zákony upravující očkování však byly interpretované tak, že na náhradu škod téměř nikdo nedosáhne, jak jsme psali výše. V dubnu 2022 uvedla advokátka Vladana Vališová v článku publikovaném v Advokátním deníku, že se ze strany vlády jednalo o „falešné vzbuzení důvěry“ u občanů České republiky, že budou za negativní účinky odškodněni.
Daňoví poplatníci tedy v praxi financovali nákup vakcín, úřady a instituce, které garantovaly bezpečnost vakcín, slíbily odškodnění. Poté přišly případy poškození vakcínou a Ministerstvo zdravotnictví začalo žádosti odmítat. Někteří z poškozených, kteří v důsledku vakcinace nemohli pracovat a vyčerpali desetitisíce na své zotavení, se obrátili na soudy, aby po zaplacení advokátů zjistili, že na odškodnění nemají nárok.
Výsledný dojem tedy podle kritiků nevzbuzuje dojem spravedlnosti.
V jednom z případů žádostí o odškodnění Vališová popisuje, že Ministerstvo na žadatelku přeneslo i důkazní břemeno a tvrdilo, že nedoložila „žádný znalecký posudek nebo jiné odborné vyjádření osvědčující příčinnou souvislost s [jejím poškozením a] provedeným očkováním“. Tím žadatelku nutí, aby investovala další čas a peníze do vypracování odborného posudku a ministerstvu dokázala, že se jedná o příčinnou souvislost, dodává advokátka.
„Je těžko pochopitelné, že zákonodárci dopustili, že zde máme dva zákony k odškodnění újmy po očkování a ani jeden nerespektuje Ústavním soudem zdůrazňovaný princip plné náhrady újmy,“ uvádí Vališová.
