Zdeněk Ertl

7. 3. 2026

Proč se k pohybu tak těžko vracíme a jak si vybudovat dlouhodobou motivaci? Odborné poznatky ukazují, že klíčem je návyk, smysl a laskavost k sobě.

Zimní měsíce tradičně prověřují odhodlání lidí hýbat se pravidelně. Krátké dny, únava a tlak povinností vytvářejí kombinaci, v níž se i dobře míněná novoroční předsevzetí rozpouštějí rychleji než sníh na chodníku. Přitom o přínosech pohybu pro fyzické zdraví, psychickou pohodu i délku života dnes existuje široká shoda napříč medicínou. Rozpor mezi tím, co víme, a tím, co skutečně děláme, má méně společného s nedostatkem informací a více s tím, jak funguje lidská motivace, zvyky a prostředí, v němž žijeme.

Proč samotné vědění nestačí

Moderní výzkum opakovaně potvrzuje, že pravidelná fyzická aktivita snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, diabetu druhého typu i deprese a přispívá k delší délce života. Přesto se velká část populace k pohybu vrací jen nárazově.

Jedním z vysvětlení je, že racionální vědění o benefitech nepracuje se stejnými motivačními mechanismy jako emoce, smysl nebo pocit identity. Lidé často jednají podle okamžitého komfortu, nikoli podle dlouhodobého zájmu, a mozek má přirozenou tendenci šetřit energii. V tomto napětí se pak rodí výmluvy o nedostatku času, únavě nebo obavách ze selhání.

Motivace jako proměnlivý stav

Motivace není stabilní vlastnost, ale proměnlivý stav, který kolísá v závislosti na únavě, stresu, náladě i prostředí. Psychologický výzkum ukazuje, že dlouhodobě udržitelná změna chování stojí spíše na budování návyků než na jednorázových vlnách nadšení.

Silnou roli hraje také vnitřní motivace, tedy důvod, který má osobní význam. Zatímco abstraktní slib lepšího zdraví může být příliš vzdálený, konkrétní smysl spojený s rodinou, osobní svobodou nebo schopností zvládat každodenní úkoly bývá účinnější.

Teorie sebedeterminace v psychologii popisuje, že dlouhodobé chování podporuje pocit autonomie, kompetence a vztahovosti, což se promítá i do oblasti pohybu a cvičení. Přehled výzkumu o tom, jak pravidelná fyzická aktivita souvisí s psychickým zdravím, shrnuje systematická analýza publikovaná v The Lancet Psychiatry.

Jak prostředí formuje naše chování

Motivace není jen vnitřní záležitostí jednotlivce, ale také výsledkem prostředí, které buď podporuje, nebo brzdí pohybové chování. Urbanistické studie i behaviorální vědy ukazují, že dostupnost parků, chodníků, schodů či bezpečných tras pro chůzi a cyklistiku významně ovlivňuje míru každodenní aktivity.

Stejně důležitý je i domácí kontext. Pokud je pohyb integrován do běžných denních činností, například chůzí místo krátkých jízd autem, nošením nákupu po schodech nebo krátkými přestávkami na protažení, snižuje se psychologická bariéra „speciálního času na cvičení“. Doporučeník minimálním dávkám pohybu pro dospělé shrnují oficiální mezinárodní guidelines, které zdůrazňují, že i kratší úseky aktivity mají význam, pokud se sčítají do celkového objemu.

Laskavost k sobě jako předpoklad vytrvalosti

Významným, často přehlíženým faktorem je vztah k vlastnímu tělu a způsob, jakým se sebou lidé vnitřně hovoří. Sebekritika a stud z „nedostatečné výkonnosti“ vedou spíše k vyhýbání se než k dlouhodobé změně.

Koncept sebesoucitu, rozpracovaný v psychologickém výzkumu, ukazuje, že laskavější přístup k sobě zvyšuje pravděpodobnost, že člověk vytrvá i přes drobné neúspěchy. Místo černobílého hodnocení „zvládl jsem to, nebo selhal“ se vytváří prostor pro postupné budování návyku. Přehled důkazů o vztahu sebesoucitu k psychické pohodě nabízí například metaanalýza v časopise Clinical Psychology Review.

Malé kroky a dlouhodobý smysl

Udržitelná motivace k pohybu se opírá o kombinaci malých, realistických kroků a dlouhodobého osobního smyslu. Krátké každodenní aktivity snižují práh zahájení, zatímco vědomí, proč je pohyb důležitý právě pro daného člověka, dává námaze širší kontext.

Postupně se z jednorázových rozhodnutí stává rutina a z rutiny součást identity. V tomto bodě se pohyb přestává jevit jako další povinnost a začíná fungovat jako nástroj, jak lépe zvládat stres, udržovat vztahy a udržet si funkční tělo v průběhu celého života.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Írán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem má být americká námořní blokáda

Teherán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda Íránu, uvedlo dnes podle tiskových agentur velitelství íránských ozbrojených sil.

Tejc podá trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti

Ministr Tejc má v bitcoinové kauze podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

„Myslím, že by odešel v trenkách“. Havlíček se obul do Hřiba za zpackaný stavební zákon

„No, kdybych to řekl kulantně, nevzpomínají na ně úplně v dobrém – na Piráty," řekl Havlíček s odvoláním se na zástupce stavebního sektoru.

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět dieselové, později bezemisní vozy

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět převážně dieselové nákladní vozy, později očekává růst výroby bezemisních aut.

Čína si buduje výhodu v podmořské válce prostřednictvím globálního mapování mořského dna

Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.

Půl miliardy chroustů: Očekává se masové rojení

V Německu se očekává masové rojení chroustů. Sucho a zásahy člověka v regionu Hessisches Ried vytvořily ideální podmínky pro jejich přemnožení.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou.

Proč jsme závislí na telefonech a jak se z toho dostat

Nadměrný čas u obrazovek souvisí se změnami v mozku, zvyšuje riziko kognitivního úpadku a vede k nutkavému používání telefonu.

„Nedokážu to popsat, je to jako holistický zážitek,“ říká neurovědkyně o představení Shen Yun

Na dnešním odpoledním vystoupení souboru Shen Yun Performing Arts mezi diváky v hledišti pražského Kongresového centra pozorovali návrat tradiční čínské kultury neurovědkyně, majitel účetní firmy, který na představení přijel až z Polska nebo oceňovaný architekt.