tradiční kultura
T. S. Eliot vysvětluje, co je to „klasika“
Eliot v eseji o klasice rozvíjí myšlenku zralosti civilizace, jazyka i autora. Na Vergiliově „Aeneidě“ vysvětluje, proč některá díla překračují hranice času, národů i literárních epoch a zůstávají živá po generace.
Rozluštit da Vinciho, přiblížit Leonarda člověku
Leonardo pitval těla, psal deníky a navrhoval divadla, ale dokončil jen málo obrazů. Touha po dokonalosti z něj udělala génia, který chtěl porozumět světu do posledního detailu.
4 překvapivé dějiny vánočních jesliček
Jesličky nejsou jen betlém z kostela. Od prvních římských vyobrazení až po hliněné postavičky z Provence se v nich mísí biblický příběh, místní paměť i tichá radost Vánoc.
Velkolepé „Klanění tří králů“
Fabrianův oltářní obraz „Klanění tří králů“ proměňuje biblickou cestu mudrců v podívanou plnou zlata, barev a symbolů. Ve Florencii vzniklo dílo, kde se exotika a dvorský styl snoubí s jemnými detaily, které odmění pozorné oko.
Každodenní blízkost a křesťanský život: příběh vzniku hymny „V zahradě“
Vize prožitá při čtení evangelia proměnila obyčejný den skladatele C. Austina Milese v začátek příběhu o vzniku písně „V zahradě“. Dodnes zůstává jedním z nejjemnějších hudebních vyjádření křesťanské blízkosti a naděje.
Portrét, který možná není Marií Antoinettou
Liotardovy něžné portréty habsburských princezen fascinovaly Evropu po staletí. Teprve nový výzkum naznačil, že slavné sestry si v nich možná prohodily role – a souhra nenápadných detailů dokázala změnit celé vyprávění.
Podmanivý styl Marie Antoinetty
Výstava „Styl Marie Antoinetty“ přibližuje svět královny, která určovala módu i kulturu své doby. Od mušelínových šatů a perlových šperků po oslnivé portréty ukazuje, jak její vkus formoval dvorský život i dnešní design.
Jemné odevzdání osudu: „Agnus Dei“ a gesto oběti
Od ravennských mozaik přes Zurbaránovo „Agnus Dei“ až po mramor svaté Cecílie se před očima rozvíjí příběh jednoho symbolu – něžného jehněte, které v křesťanském umění zosobňuje oběť, nevinnost i tichou sílu víry.
Botticelliho tvorbu formovala krása i mnich
Florencie posedlá krásou, osudová Simonetta a Botticelli mezi múzou a asketickým kazatelem Savonarolou. Příběh, kde se rodí moderní pojetí nahoty, víra se střetává s uměním a renesanční ideál hledá svou rovnováhu.