Štítná žláza je největší žláza v těle. Nachází se na přední části krku, těsně pod ohryzkem a produkuje hormony nezbytné pro řadu tělesných funkcí. Slabá a nevýkonná štítná žláza se označuje za původce příznaků jako obezita, únava, vysoký tlak, úbytek vlasů, potíže s koncentrací, časté infekce a zácpa.
Aby lékaři mohli identifikovat problémy se štítnou žlázou a určit správnou dávku léků, dívají se na množství hormonů v krvi. Nejdůležitějším hormonem je v tomto smyslu TSH, neboli tyreoidální stimulační hormon. Ten se tvoří v hypofýze neboli v podvěsku mozkovém.
Představte si, že TSH je jakýsi pobídkový posel. Když štítná žláza neprodukuje dostatek hormonů, podvěsek mozkový vyšle víc TSH, aby štítné žláze pověděl, že má zvýšit produkci. Hodnoty TSH vyšší než normální značí, že štítná žláza nedokáže reagovat na zprávu od hypofýzy, protože je moc slabá na to, aby naplnila potřeby těla.
Standardní léčba hypotyreózy (snížené funkce štítné žlázy) je užívání umělé verze tyroxinu (T4), hormonu, kterého štítná žláza vytváří nejvíc. Tomuto léku se říká levothyroxine nebo jeho marketingovým označením Synthroid. V Americe jde o vůbec nejčastěji předpisované farmaceutikum.
Pacient běžně užívá T4, aby se uspokojil požadavek hypofýzy po hormonech štítné žlázy. Když TSH poklesne, symptomy zmizí. Alespoň by to tak mělo fungovat. Přesto řada pacientů zažívá klasické symptomy hypotyreózy, zatímco jejich TSH je v normálních mezích. U druhých zase dochází k nízkým ukazatelům TSH, ale když se jim předepíše správná dávka T4, symptomy přetrvávají.
Podle americké doktorky Annette Schippelové, chiropraktičky specializující se na funkční endokrinologii, se konvenční medicína nedokáže na problém podívat z širšího hlediska. Zatímco většina lékařů se zaměřuje na štítnou žlázu, přehlíží, že hluboko v endokrinním systému se ukrývá hlubší problém jménem nadledvinka, domnívá se Schippelová. Epoch Times si s ní popovídal o podstatě problémů se štítnou žlázou, o roli nadledvin a o léčbě bez umělých léčiv.
Epoch Times:Spousta lidí je dnes na lécích na štítnou žlázu. Synthroid berou i lidé s normálním TSH. Co se děje?
Dr. Schippelová: Co já si myslím, že se děje, je, že lidé vykazují příznaky, ale hodnoty štítné žlázy jsou pořád normální, protože to není primárně o jejich štítné žláze. Začíná to u nadledvinky. Kvůli potížím s nadledvinkami jsou lidé unavení, ovlivňuje to jejich metabolismus, váhu a dokonce ztrátu vlasů. U těchto příznaků jdou štítná žláza a nadledvinky ruku v ruce.
Často je to tak, že štítná žláza kompenzuje slabší nadledviny. A tak se stává, že ani nemusíte mít prohlídku štítné žlázy, když lékařům řeknete, že jste unavená a nemůžete shodit, a oni předepíší ženám léky na štítnou žlázu. Ale všechny tyhle léky se nedoporučují u nedostatečné funkce nadledvinek, protože to může vést k jejich zhoršení.
A tak tu máme lidi, co s léky začnou, trochu je jim líp, stabilizují se, a tak chtějí víc. Když štítné žláze seberete práci a dáte jí to, co by měla produkovat sama, k čemu to povede? Budete mít lenivou štítnou žlázu. Když přestanete cvičit dva týdny na jednu paži, uvidíte, jak vám svaly ochabnou. A tohle nám uniká, když se zaměřujeme pouze na štítnou žlázu.
Ale víte co? Když se přesunete do sféry alopatické medicíny, na slabé nadledviny neexistuje žádný lék na předpis. Oni vědí, že není bezpečné dát lidi na kortizol (hormon nadledvinky, pozn. red.) nebo prednisone (steroid na předpis). A tak je snadné říct, že každý má problém se štítnou žlázou nebo když jsou nadledviny moc utahané nebo nemocné, až s sebou stáhnou i štítnou žlázu – protože štítná žláza se to snaží vykompenzovat a zpomalit na úroveň slabších nadledvinek – teprve pak se to konečně ukáže v krevních testech, ale v tom bodě stále přehlížejí kořen problému a tím je nedostatečná funkce nadledvinek. A to se projevuje příznaky, které spojujeme s hypotyreózou.
Epoch Times: A co situace, kdy lidé mají vysoký TSH, což značí, že jde o skutečný problém s hypotyreózou? Může i tam být problém v nadledvinkách?
Dr. Annette Schippelová: Rozhodně. Představte si dva koně táhnoucí povoz. Jeden kůň je štítná žláza a druhý jsou nadledvinky. Když nadledvinky zeslábnou, štítná žláza to nepotáhne celé sama. Zpomalí, aby se přizpůsobila slabšímu partnerovi. Takže i v případě, kdy je někdo na lécích na štítnou žlázu a i když jim štítnou žlázu sebrali, co by měli dělat pro svoje vlastní zdraví, vitalitu a imunitní systém, je to, že podpoří své nadledvinky.
Epoch Times: Co zapříčiňuje slabé nadledvinky?
Dr. Schippelová: Jak si asi dokážete představit, odpověď není jednoduchá. Nadledviny se považují za žlázy, které zpracovávají stres, ale mají dopad i na imunitní systém, regulaci cukru v krvi, metabolismus, energii, hormony, atd. Čili stručně řečeno je to nahromaděný a dlouhodobý stres, co způsobuje sníženou funkci nadledvin a v konečném důsledku vede k únavě nadledvin.
Nevěřím, že by někdo musel být na lécích celý život. – Dr. Annette Schippelová
Faktory, které k tomu vedou, mohou být například nadměrné obavy, úzkost, násilí v rodině, léky jako antikoncepce, léky na štítnou žlázu, hormonální léčba (která zbavuje tělo živin a může poškodit funkci jater), nadměrné užívání antibiotik a antacidy. Také to mohou být nedostatek cvičení nebo jeho přemíra, stimulanty nebo kofein, negativní stresory, citový stres, špatná strava s velkým obsahem zpracovaných potravin, kouření, alkoholismus, trauma a operace.
Představte si, že tento obrovský náklad dáte na hrb velbloudovi – jak dlouho asi vydrží!? Nadledviny mají reagovat na stres a pak se vrátit do alostázy (homeostáza dosažená pomocí fyziologické či behaviorální změny, pozn. red.). Nemají být ve stavu pohotovosti! Naše vnímání stresu a reakce na něj jsou stejně tak důležité jako fyzický prvek.
Epoch Times: Je jód důležitý pro zdraví štítné žlázy?
Dr. Schippelová: Na jód se nesmí zapomínat. Je to přírodní antiseptikum, působí proti parazitům, virům, bakteriím a zbavuje tělo jedovatých alergenů. To neznamená, že jím máme lidi předávkovat, ale měl by se udržovat v hladině. Vypadá to, že zejména u těch, kdo jsou na běžných lécích, na syntroidu nebo levotyroinu, dochází k deficitu jódu.
Epoch Times:Takže ten kořen problému se akorát zhorší?
Dr. Schippelová: Jasně že ano. Navíc u nadledvin nemáme ty úložiště živin, ze kterých by čerpaly, jak je tomu u štítné žlázy. Štítné žláze to projde na poměrně dlouhou dobu, protože má schopnost ukládat jód kdekoliv po těle a ve vyšších koncentracích. Nějakých 40, 50 let nazpět, všechno, co se týče štítné žlázy, hypo, hyper, Hashiomoto nebo Grave, všechno se léčilo jódem – a každý se uzdravil.
Epoch Times:Tak proč jsme se od toho odklonili?
Dr. Schippelová: V podstatě to byla nevalně udělaná studie, která stanovila, že nedokážeme zvládnout víc jak 200 mikrogramů jódu denně. Nezapomínejme, že celé tělo potřebuje něco mezi 12–13 miligramy (tj. 12–13 tisíci mikrogramy). Jenže ta studie rozhodla, že víc jak 200 mikrogramů vyvolá otravu jódem.
Shodou okolností se hned po této studii objevil na trhu Synthroid. Kvůli studii se každý jódu bál, přitom jód je hodně levný. Je to přírodní produkt a nedá se patentovat. Dával se do chleba, aby upravil kvalitu těsta. Po té studii ho nahradili bromidem, jenže bromid je halový prvek, který je pro štítnou žlázu toxický a vytlačuje jód z těla. Lidé, kteří mají stravu bohatou na bromid, si tak při nedostatku jódu v těle jen přihoršují.
A jako kdyby to nestačilo, fluorid a chlór jsou další dva halové prvky, které vytlačují jód. Fluorid a chlór se dávají do pitné vody. Tomuto problému jsme výrazně přitížili, a tohle je obrovský důvod, proč máme tolik případů. Máme velkou masu lidí, kterým byla stanovena nesprávná diagnóza kvůli problému s nadledvinami. Oni jen vidí, že TSH je velký a T4 a T3 jsou nízké, takže máte hypotyreózu, ale já si myslím, že se mýlí. To je jen štítná žláza, která se snaží dělat svoji práci. Proč tedy nenakrmíme tělo tím, co TSH uspokojí? Místo toho se díváme jenom na čísla, a ne na lidi. Nedokáží se na to dívat v širších souvislostech.
Epoch Times: Řekla bych, že tohle je běžná kritika moderní medicíny. Je to jako cholesterol nebo cokoliv jiného, co testují. Když přijde na diagnostická čísla, dochází ke ztrátě periferního vidění a všechny ostatní důkazy, vodítka a kontext jsou smeteny ze stolu.
Dr. Schippelová: Přesně. Nadnesl jste dobrou otázku. Z cholesterolu se stal ten špatný, a to není dobré. Pokud cholesterol šplhá nahoru, pak se ptejme, proč. Takhle diagnostikovávali hypotyreózu: zvýšený cholesterol a zvýšené triglyceridy. Když to viděli, dali vám jód. A když měl někdo moc nízký cholesterol a moc nízké hodnoty triglyceridů, ukazovalo to na hyperaktivitu štítné žlázy nebo nadledvin. Teď už to ale ani nezvažují. Řeknou cholesterol je zvýšený, musíte ho srazit… Zastřelte hasiče, co utíká hasit požár.
Epoch Times: Jedním z vašich základních postupů u jakékoliv endokrinní nerovnováhy je stabilizace krevního cukru. Proč je to tak důležité a jak toho dosáhneme?
Dr. Schippelová: Na glukózu v krvi má vliv jak štítná žláza, tak nadledviny. Štítná žláza může ovlivnit funkci inzulínu. Co vidíte, je, že každá žláza v endokrinním systému – štítná žláza, slinivka, nadledviny, vaječníky u žen, varlata u mužů – jsou vzájemně provázány. Ale nadledviny mají větší vliv na krevní cukr, protože krevní cukr jde tam, kam jde kortizol. To znamená, že když je krevní cukr příliš nízký, tělo náhle zvýší kortizol ve snaze přivést ho zpátky. Jenže problém je, že když dojde k návalům kortizolu u vyčerpaného jedince, který nedokáže náhle navýšit DHEA (další hormon produkovaný nadledvinami), aby vyrovnal vysoký kortizol, kortizol vynuluje funkci inzulínu. Rovnováha krevního cukru je nutná, protože se tím stabilizuje energie, na to je tělo hodně citlivé. Když ale vytváříme tyto hormonální návaly, protože neregulujeme cukr v krvi, vytváříme ve zbytku systému akorát ještě větší chaos.
Když najednou prudce zvýšíte cukr, dojde k bombardování inzulínu a kortizol půjde s ním. V podstatě vytváříte inzulínovou rezistenci. Jak dlouho vám to bude procházet, než se ocitnete v hladině cukrovky? To nikdo neví, ale když se bavíme o udržování hladiny cukru v krvi, tohle je jeden z důvodů – protože odebíráme ze systému stres. Příliš moc cukru působí zánětlivě. Jaký je nejsilnější protizánětlivý hormon? Váš kortizol. V jistém ohledu je báječné, když rozumíte tomu, jak všechny tyhle žlázy fungují, ale zároveň si díky tomu uvědomíte důležitost vzájemné rovnováhy.
Při stabilizaci hladiny cukru v krvi hrají zásadní roli změny v jídelníčku a zvýšení příjmu vlákniny a bílkovin. Pomoct můžou i byliny, minerály a vitamíny. Pro metabolismus karbohydrátů jsou opravdu důležité vitamíny B. Stejně tak jsou důležité pro zdravou štítnou žlázu a funkci nadledvin. Když to tak vezmete, není to paráda? Když dáte tělu to, co potřebuje, ono už si vždycky najde rovnováhu. Tělo chce být také zdravé. Když se pořežete, zahojí se to.
Epoch Times:Tradiční chápání je, že když vám jednou diagnostikují hypotyreózu, jste na lécích až do konce života. Existují nějaké alternativy k umělým hormonům a dá se nerovnováha štítná žlázy vyléčit?
Dr. Schippelová: Nevěřím, že by někdo musel být na lécích celý život. Existují neuvěřitelné alternativy k syntetickým hormonům, a pokud vám nezničili štítnou žlázu farmaceutiky nebo ji nepotlačili a nezpůsobili atrofii kvůli užívání opravdu vysokých dávek rok za rokem, samozřejmě, že se dá nerovnováha štítné žlázy vyléčit.
Existuje pár klíčových bylin. Jednou je chaluha. Ta je čistě na hypotyreózu. Na chaluze je úžasné, že působí regeneračně. Další klíčovou bylinou je ashwagandha (česky nazývaná vitánie snodárná, pozn. red.). Bylo prokázáno, že ashwagandha zlepšuje TSH, čili cokoliv co zlepšuje TSH, automaticky zlepšuje i osu HP (osa hypothalamus-hypofýza), regulátora endokrinního systému. Zlepšuje ale také produkci T4, T3, přeměnu T4 na T3 a pomáhá normalizovat kortizol a pomáhá tělu přizpůsobit se stresu.
A nemůžete vynechat jód, stopové prvky – selen, hořčík –, protože ty jsou nutné pro správnou funkci štítné žlázy. Musíte se ptát: jestli tělo neprodukuje dost nějakého hormonu, čím to je? Než se na to dívat jako moderní medicína, proč tělu nedat živiny, které potřebuje? Proč se nedíváme na jód, na širokou škálu vitamínů B, stopových prvků? Proč nenechat štítnou žlázu, ať se uzdraví sama, když bude dostávat živiny, které potřebuje? Tohle omezení v konvenční medicíně nepochybně existuje, oni přijímání živin vůbec neřeší. Řeknou, že na jódu nesejde, a vy jste pak na léku, který pak musíte brát donekonečna.
Říkám znovu, tělo chce být zdravé a je chytřejší než my. Takže když budeme chytří a nebudeme to přehánět a brát 50 různých doplňků stravy, když tělo nakrmíme tím, co potřebuje, samo si určí priority. Ale když tělo nemá, co potřebuje, okrade Honzu, aby zaplatilo Pavlovi, Tomášovi, Marii nebo komukoliv dalšímu a tak to je, pořád pořád dokola.
Děkujeme za rozhovor!
