Redakce Epoch Times

2. 9. 2018

Přízrak komunismu nezmizel s rozpadem komunistické strany ve východní Evropě

Epoch Times níže zveřejňuje na pokračování adaptaci knihy „Jak přízrak komunismu vládne našemu světu“ z dílny redakčního týmu Devíti komentářů ke komunistické straně. Kniha původně vyšla v čínštině. Článek byl aktualizován dle anglické verze newyorské edice deníku The Epoch Times z 18. června 2020.

Plán komunistického přízraku na zničení lidstva je v chodu již po staletí. Jeho intriky se projevují v labyrintu společenských událostí, od masových hnutí až po vládnoucí elity. Působí po celém světě a napříč historií. Neustále pracuje na tom, aby člověka vlákal do pasti a odstranil ho.

Obsah

Úvod

1. Poškozování lidské mysli

2. Rozvracení tradiční kultury

3. Komunismus na Východě a na Západě

4. Rozpad společnosti

5. Strategie „rozděl a panuj“

6. Klam a obrana

***

Úvod

Přízrak komunismu pracoval na poškozování a ničení lidstva po staletí. Začalo to duchovním pokřivením člověka a oddělením lidí od jejich božského původu. Poté přízrak vedl národy světa, aby se odtrhly od svých tisíciletých kulturních tradic, které nebesa pečlivě uspořádala jako řádné standardy pro lidskou existenci.

Odtržena od svých starobylých dědictví se celá lidská společnost rozpadá nebývalým tempem. Mezitím pozemští agenti přízraku využili tohoto společenského chaosu k tomu, aby prosadili své podlé plány a zamaskovali je pojmy „osvobození“ a „pokroku“.

V posledních dvou stech či více letech vliv přízraku ovládl labyrint společenských událostí a historického vývoje. Jeho démonický vliv nabývá nesčetných a zdánlivě protichůdných forem, od zjevné brutality komunistické vlády na Východě až po postupný rozvrat politiky, kultury a tradiční společnosti na Západě.

1. Poškozování lidské mysli

Kritéria pro rozlišování dobra a zla byla v současném světě převrácena. Spravedlnost se prohlásila za špatnou a zlo za soucitné. Zlověstné koncepty jsou překryty rouškou „vědy“ a zločinná logika je maskována pod heslem „sociální spravedlnosti“. „Politická korektnost“ se používá k zavedení kontroly nad myšlením lidí a „hodnotová neutralita“ je šířena, aby způsobila, že se lidé stanou necitlivými vůči brutálním zvěrstvům.

Člověk byl stvořen Bohem a věřící lidé jsou pod ochranou nebes. Prvním a hlavním cílem přízraku je proto přerušit spojení člověka s nebesy.

Socialistická hymna, Internacionála, prohlašuje, že žádný Stvořitel nikdy nebyl. V roce 1850 německý materialistický filozof Ludwig Feuerbach prohlásil, že Bůh je jen projekcí vnitřní povahy lidí. Nicméně lidská tradiční morálka, kultura, společnost a racionální uvažování mají všechny božský původ. V bouřlivém proudu historie představovala duchovní víra silné kotvící lano, které zabraňovalo tomu, aby lidstvo ztratilo svůj směr.

Ateismus láká arogantní lidi, aby si hráli na Boha a pokusili se ovládat osudy jiných lidí a celé společnosti. Komunističtí vůdci si zvykli zbožšťovat sami sebe. Když se zamýšlel nad krveprolitím francouzské revoluce, britský filozof Edmund Burke prohlásil: „Když si lidé hrají na Boha, právě tehdy se chovají jako démoni.“

S ateismem je úzce propojen koncept materialismu, který popírá existenci duše. Materialismus zapustil kořeny během průmyslové revoluce, kdy rapidně se rozvíjející věda, technologie a produkce daly vzniknout kultu empirismu a ateismu. Lidé ztratili víru v božské zázraky a zavrhli přikázání nebes. Ústředním principem marxismu a dalších radikálních ideologií je dialektický materialismus. Tuto teorii v nedávné historii poprvé vyjádřil německý filozof Georg Hegel jako obecný soubor zásad pro logické myšlení. Marxismus převzal vybrané aspekty Hegelova díla, přičemž zveličil povahu dialektického konfliktu.

Materialismus a ateismus slouží přízraku jako démonická zbraň ke svržení duchovní víry člověka, podkopání lidské morálky a zničení tradiční kultury. Tyto dva koncepty položily základ pro všemožné projevy pokřivené intelektuální samolibosti. Filozofie mravně upadala současně s vědou. Kult „vědecké racionality“ nahradil obyčejný rozum druhem světského náboženství, které se používá k potlačení víry a odmítnutí morálky a posílení ateistického světonázoru.

Současná vědecká komunita odmítá jako pověry a pseudovědy nebo zcela ignoruje všechny jevy, které nedokáže vysvětlit nebo ověřit svými metodami. S cílem ovládnout akademické myšlení a vzdělávací systém zaplavuje tyto oblasti ateistickými teoriemi, jako je darwinismus. Darwinova evoluční teorie, která obsahuje mnoho mezer, se široce používá jako nástroj na přerušení spojení mezi lidmi a nebesy. Staví lidi na roveň zvířatům, čímž podkopává lidskou důstojnost a úctu člověka vůči božímu stvoření.

20. století bylo svědkem toho, jak tato teorie postupně ovládla oblasti výzkumu a vzdělávání, přičemž ti, kteří dnes zastávají teorii o stvoření, jsou zesměšňováni. Kromě vlivu na přírodní vědy vzniklo z ateismu a materialismu mnoho filozofických a ideologických trendů zakořeněných v konceptu boje. Teorie evoluce nyní dominuje nejen studiu biologie, ale převládá také v sociálních vědách. Z původní Darwinovy teorie pochází zhoubná filozofie sociálního darwinismu. Její koncepty „přirozeného výběru“ a „přežití nejsilnějších“ ponižuje mezinárodní společenství na džungli zmítanou barbarskými boji.

Démonická filozofie boje také pronikla do oblasti jazyka. Definice a jemné detaily slov byly pokrouceny, aby odpovídaly ateistickému a materialistickému myšlení. V dystopickém románu George Orwella 1984 se používá „newspeak“, umělý jazyk, který byl vytvořen k posílení stranické kontroly nad lidmi. Orwellovy vize se v mnoha ohledech staly realitou. „Svoboda“ tak byla přeměněna na význam extrémního stavu neohraničeného morálkou, zákonem nebo tradicí. Principy jako „všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni“ a „všichni lidé jsou si rovni před zákonem“ jsou překrouceny do významu absolutního rovnostářství. „Tolerance“ byla pozměněna na toleranci ke všem způsobům pokřiveného myšlení a chování. Racionální myšlení se stalo nástrojem úzkoprsé empirické vědy. V úsilí o dosažení rovnosti výsledku byla spravedlnost přetvořena na „sociální spravedlnost“.

Cílem komunismu není problémy řešit, ale spíše, jak jednou řekl čínský republikánský vůdce Čankajšek, „co nejvíce rozšiřovat globální rozpory a způsobit, že mezilidské boje budou pokračovat navždy“.

Toto se v moderní historii opakuje stále dokola. Komunismus podněcuje nenávist mezi lidmi, vytváří a eskaluje konflikty a nakonec se chopí moci prostřednictvím násilné revoluce nebo úskoků. „Osvobození“ slibované revolucionáři nakonec vždy vede k vymývání mozků, zabíjení a tyranii.

2. Rozvracení tradiční kultury

Pravověrná lidská kultura byla lidem svěřena nebesy. Spolu se zachováním normálního fungování lidské společnosti je nejdůležitější úlohou kultury poskytnout člověku prostředek k pochopení božského zákona, který bude vyučován v závěrečné epoše, a tak jej uchránit před zničením.

Kultura inspirovaná nebesy poskytuje silnou morální ochranu před zlem. Cílem komunistického přízraku je tedy zničit lidskou kulturu tím, že obrátí lidi proti jejich vlastním tradicím.

Šíření ateismu a materialismu oslabilo náboženské kořeny civilizace, což vedlo k novým ideologickým hnutím zakotveným v boji. V sekulární společnosti vyslanci přízraku podkopali tradiční vzdělání, vytvořili degenerované moderní umění, propagovali sexuální promiskuitu a pornografii a popularizovali užívání drog. Hříšné a pobuřující je nyní oslavováno jako osvobozující a expresivní.

Po tisíce let hrálo tradiční vzdělávání klíčovou roli v rozvoji a předávání nádherné kultury lidstva. Studenti se pilně učili, aby zvládli profesní, umělecké nebo akademické dovednosti a stali se tak dobrými lidmi a občany.

Západní země začaly v 19. století zavádět bezplatné veřejné vzdělávání. Začátkem 20. století začaly do učebních osnov postupně prosakovat ateistické a netradiční myšlenky podporované levicovými pedagogickými experty, kteří infiltrovali akademické kruhy a získali rozhodující vliv ve vzdělávání. Teorie evoluce se stala povinnou součástí výuky a v sociálních studiích se stala standardem politická korektnost. Učebnice byly pomalu naplněny ateismem, materialismem a třídním bojem. Tradiční kultura reprezentovaná velkými literárními díly byla v rozporu s démonickým ideologickým proudem. Proto byl význam těchto děl postupně umenšován nebo byly interpretovány podle moderních sociálních teorií. Bystří a nadaní studenti tak nedostali příležitost hlouběji porozumět moudrosti obsažené v nejdůležitějších literárních dílech lidstva.

Studenti nyní promarňují svou tvořivost a zvědavost zkoumáním bezvýznamných témat, a přitom je jim odepřena znalost hlavních zásad v životě a práci. Matematické a jazykové schopnosti studentů upadly. Dlouhá výuka ve třídě oddělila děti od jejich rodičů a rodiny, a tak jsou neustále vystavováni vlivu pokřiveného vzdělávacího systému. Pod heslem „nezávislého myšlení“ jsou studenti vzděláváni tak, aby se stavěli proti tradicím a proti autoritám, a jsou povzbuzováni, aby pohrdali společností a svými učiteli. Jsou naplněni levicovým výkladem historie a sociálních studií a zahlceni vulgární zábavou.

V zemích, které jsou řízeny komunistickými režimy, jsou děti aktivně indoktrinovány marxistickými politickými studiemi již od mateřské školy. Tradiční kulturu a víru zcela nahradila ateistická komunistická kultura nenávisti a boje. Děti vyrůstající v komunistických zemích jsou vystaveny neustálému přívalu ideologického vymývání mozků, které je učí myslet se stejnou pokroucenou logikou, jakou používá komunistická strana.

Dnešní spotřebitelskou kulturu naplňují excentrické a odchýlené trendy, zatímco tradiční řemesla zkrachovala. Tradiční standardy řemeslného zpracování a obchodní etiky byly ztraceny. Odcizeni od své tradiční kultury a tradičních způsobů života se lidé ještě více vzdálili nebesům. Dnešní společnost uctívá sexuální svobodu a zvrácenost. Mládež je závislá na videohrách, sociálních sítích a pornografii. 

Pod neúprosný útok se dostalo rovněž umění. Poctivá tradiční umění byla inspirována nebesy a nejprve se objevují v chrámech, kostelích a dalších místech bohoslužeb. Pravé umění představuje pravdivost, laskavost, krásu a čest, čímž pomáhá udržovat pravověrnou morální kulturu. Sály s uměním však nyní zaplnila kupa odpadků. Temné a zlověstné malby zachycují scény z podsvětí. Impresionismus, surrealismus a další groteskní styly nahradily nádherná díla starověku a renesance. Dávná literární díla, která ztělesňovala moudrost celých civilizací, byla vytlačena ve prospěch povrchního a složitého moderního psaní. Hudba byla kdysi tvořena a hrána s úctou k Boží slávě. Dnes v ní převládá obscénnost a hluk. Popová kultura je plná démonických témat oslavujících násilí a drogy. Celebrity se stovkami milionů fanoušků propagují degenerovaný a nemorální životní styl. Vznešené, ušlechtilé a čisté je zesměšňováno, zatímco vulgární a nestydaté je chváleno.

3. Komunismus na Východě a na Západě

Komunismus je charakterizován ateistickou filozofií boje a odvozuje svoji politickou organizaci a ideologii od gangů a kultů. Na Východě je komunismus zastoupen totalitními režimy a krutými vůdci, jako byl Vladimir Lenin, Josif Stalin, Mao Ce-tung, Ťiang Ce-min a jejich následovníci. Situace na Západě je složitější, jelikož své plány na oslabení společnosti realizují silné elity ve vládě, podnikání, akademických kruzích a církvi.

Do kdysi pravověrných náboženství bylo vneseno světské náboženství socialismu. Tradiční učení a svatá písma byla pozměněna, ať už kvůli politické kontrole komunistickými režimy, nebo kvůli zavádějícím výkladům nevěřícího duchovenstva. Osvobozenecká teologie vnesla do jinak spravedlivé víry marxistickou ideologii a třídní boj, a tak se rozšířila mravní zvrácenost mezi kněžími. Z tohoto důvodu mnoho věřících ztratilo naději v církev a vzdali se víry ve spásu poskytovanou nebesy.

Základním kamenem lidské civilizace je kromě náboženství a národa rovněž rodina. Je důležitou baštou morálky a tradice a slouží jako médium, přes které se kultura předává z jedné generace na další. Levicová hnutí po celém světě podporují feminismus, sexuální svobodu a homosexualitu, což podkopává tradiční strukturu rodiny a harmonické role pohlaví. Tyto ideologické trendy legitimizují a podporují promiskuitu, cizoložství, snadné rozvody a potraty, čímž narušují zdravé vztahy a základní standardy lidské existence. Zničení rodiny je klíčovou součástí ďáblova plánu ke zničení lidstva.

Totalitarismus na Východě

Po porážce v první světové válce bylo Rusko oslabeno a car byl přinucen k abdikaci. Příležitosti v podobě politického chaosu se chopili komunističtí revolucionáři, kteří v roce 1917 rozdmýchali říjnovou revoluci, aby svrhli ústavní vládu. Po ničivé občanské válce komunisté založili první socialistický režim na světě – Sovětský svaz –, který využil svých obrovských zdrojů, aby vyvážel revoluci prostřednictvím Komunistické internacionály.

Komunistická strana Číny byla založena v roce 1921 s přímou podporou Sovětů. V dalších desetiletích komunisté rozpoutali násilnou a lstivou rebelii proti Čínské republice. KS Číny těžila z japonské invaze ve druhé světové válce a pokračovala v boji proti vládnoucí Nacionalistické straně během války i v následujících letech. V roce 1949 komunisté převzali moc nad celou pevninskou Čínou a založili totalitní lidovou republiku.

Komunistické strany Sovětského svazu i Číny brutálně zavraždily desítky milionů vlastních obyvatel v dobách míru. Aby prosadila svou podlou marxistickou ideologii, čínská komunistická strana odstartovala do té doby bezprecedentní kulturní revoluci a vyhlásila válku pětitisícileté tradiční kultuře a velkolepé, starobylé civilizaci Číny.

Počátkem 80. let minulého století zavedla KS Číny ekonomickou reformu, aby se zachránila před zhroucením, ale politická sféra zůstala i nadále pod přísnou totalitní kontrolou. Do dnešního dne si strana pevně udržuje moc prostřednictvím represivních kampaní, jako jsou zásah proti demokratickému hnutí a pronásledování Falun Gongu.

Infiltrace na Západě

Čínský císařský dvůr, západní božské právo králů a americký systém kontrol a vah jsou formy vlády, které nebesa ustavila pro lidstvo podle jeho unikátních kultur a prostředí. Ačkoliv převzetí moci nad západními zeměmi prostřednictvím komunistických revolucí neuspělo, přízrak komunismu ustavil skrytou kontrolu nad svobodným světem užitím taktiky podvracení a infiltrace. Západní země sice odmítly násilnou revoluci, nicméně upustily od spravedlivých metod státnictví a široce si osvojily různé charakteristiky komunistického systému, jako je vysoké zdanění, přebujelý sociální stát, rozšířená vládní kontrola a „politická korektnost“.

Právo, původně odvozené od náboženské morálky a božích přikázání, bylo přeměněno, aby vyhovovalo pokřivenému chápání etiky a svobody. V komunistických zemích na Východě jsou zákony v souladu se stranickou linií. Na Západě jsou zákony interpretovány skrze levicovou ideologii a upravovány tak, aby odstranily morální pojmy dobra a zla. Nově přijaté právní předpisy jsou shovívavé vůči závažným trestným činům, podporují cizoložný sexuální životní styl, podkopávají rodinu a omezují práva čestných občanů silnou regulací.

Vlády i občané byli vtaženi do kultury chamtivosti a nadměrné spotřeby. Finanční elity skoncovaly s tradiční moudrostí, která řídí udržitelné financování, a nahradily zlatý standard kolísavou měnou s nuceným oběhem. Banky a stát povzbuzují k hromadění nekonečného dluhu, což vede k trvalým hospodářským krizím a narušování národní suverenity.

Přízrak komunismu využil globalizaci jako nástroj k postupnému narušení svrchovaných práv jednotlivých zemí skrze organizace jako Liga národů a Organizace spojených národů (OSN). Tyto globální úřady, vzniklé jako utopické řešení mezinárodního konfliktu a sporů, ve skutečnosti vznikly, aby sloužily zločinným agendám. OSN, navzdory tomu, že většinu svých finančních prostředků získala od západních demokracií, stále více podléhá komunistickým režimům, jako je Čínská lidová republika. Mezinárodní organizace se používají k šíření levicové ideologie a podkopávání legitimních národních zájmů. Konečným cílem je přivést celý svět pod jednu totalitní nadnárodní vládu s přísnou politickou, ideologickou a populační kontrolou.

Levičácké a další zhoubné agendy dokázaly získat tolik vlivu na hlavní proud v západních zemích především díky pomoci masmédií. V zemích provozovaných komunistickými režimy podléhají všechny výstupy státní cenzuře, pokud nejsou komunistickou stranou ovládány přímo. Jinde se média dostala pod vliv finanční a stranické zaujatosti. Seriózní zpravodajství a diskuse byly pohřbeny v lavinách triviálních senzací, okatých politických slibů a neskrývaných falešných zpráv.

4. Rozpad společnosti

Aby přízrak svrhl tradiční lidskou společnost, rozpoutal společenská hnutí, masivní imigraci a rozsáhlé sociální nepokoje. Tento ohromující proces už probíhá několik století.

Válčení a revoluce

Chopení se politické moci je klíčovým krokem v plánu komunismu ke zničení lidí. Karl Marx, poučen událostmi Pařížské komuny, napsal, že pracující třída musí svrhnout původní vládní zřízení a nahradit ho svou vlastní vládou. Moc je vždy základním tématem marxistické politické teorie.

Válka je jedním z nejefektivnějších nástrojů přízraku pro narušení starého mezinárodního řádu, ke zničení bašt tradice a k urychlení rozvoje komunistické ideologie. Mnoho válek bylo rozpoutáno pod démonickým vlivem. První světová válka měla za následek zhroucení několika evropských říší, zejména carského Ruska. To vydláždilo cestu k bolševické revoluci.

Druhá světová válka poskytla podmínky Komunistické straně Číny k tomu, aby se chopila moci, a Sovětskému svazu, aby napadl východní Evropu a ustavil tak poválečný socialistický tábor. Válka také vytvořila zmatek při dekolonizaci, který pak sovětský a čínský komunistický režim využily k tomu, aby podpořily celosvětové komunistické hnutí. „Národní osvobozenecká hnutí“ přivedla mnoho zemí po celé Asii, Africe a Latinské Americe pod autoritářský socialismus.

Podněcování k revoluci lze rozdělit do následujících kroků:

1. Vyvolat nenávist a nesoulad mezi lidmi.

2. Oklamat veřejnost lžemi a ustavit „revoluční spojeneckou frontu“.

3. Porazit síly odporu jednu po druhé.

4. Použít násilí k vytvoření atmosféry teroru a chaosu.

5. Uskutečnit převrat k uchopení moci.

6. Potlačit „reakcionáře“.

7. Vybudovat a udržet nový řád za použití revolučního teroru.

Komunistické země se pokusily spustit světovou revoluci prostřednictvím Komunistické internacionály a vyvážely revoluční aktivismus a vytvářely nepokoje v nekomunistických zemích tím, že podporovaly místní levičáky.

Komunismus využívá rozdělení mezi lidmi a spojuje hněv jednotlivců do kolektivní nenávisti. Komunistické revoluce dosahují úspěchu pomocí teroru a komunistické režimy zavádějí politiku státního terorismu. Většina teroristických hnutí si vzala inspiraci z leninského organizačního modelu a sovětští a čínští komunisté podporovali teroristické skupiny, které brali jako komanda proti svobodnému světu.

Iracionalita, která pohání teroristy k tomu, aby vraždili nevinné lidi, vytváří atmosféru bezmoci. Tím, že jsou lidé vystavováni bezdůvodnému násilí, stávají se nespolečenskými, deprimovanými, paranoidními a cynickými. Toto vše narušuje veřejný pořádek a tříští společnost, což komunismu usnadňuje cestu, kterou potřebuje k převzetí moci.

Ekonomická a sociální krize

Socialistická a komunistická hnutí po celém světě využila ekonomických nepokojů k tomu, aby se dostala do pozic vlivu, s konečným cílem svrhnout stávající společenský řád.

Ekonomická krize může být uměle vytvořena a použita coby prostředek k podporování revoluce nebo k tomu, že se socialistická hnutí vylíčí jako spasitelská. Když politici v demokratických zemích beznadějně hledají řešení obtížných situací, uzavírají faustovské dohody, čímž své země postupně vedou směrem k velké vládě a socialismu s vysokými daněmi. Jak napsal Saul Alinsky ve své knize Pravidla pro radikály (Rules for Radicals): „Skutečná akce je v reakci nepřítele.“

Velký hospodářský pokles ve 30. letech byl klíčovým okamžikem, v němž se Evropa a Spojené státy vydaly směrem k velké vládě a širokému intervencionismu. Finanční krize v roce 2008 pomohla dále vychýlit rameno vah směrem k rozšiřování levicové politiky.

Se vzestupem industrializace a globalizace přišla masová migrace, nejprve z venkova do měst a poté přes hranice a kontinenty. Lidé se stěhovali z jednoho místa na druhé již od starověku. Rychlé přesuny populací na lokální a na mezinárodní úrovni pozorované v moderní době jsou však výsledkem manipulace přízraku.

Masová imigrace rozbíjí národní identitu, hranice, suverenitu, kulturní tradice a společenskou soudržnost. Spolu s tím, jak jsou masy lidí zbavovány své tradiční identity, snadněji se nechají pohltit vlnami modernosti. Pro imigranty žijící v neznámém prostředí je obtížné, aby si zajistili obživu, natož aby se hlouběji zapojovali do politických procesů nebo kulturních tradic hostitelských zemí. Nově příchozí imigranti jsou často rekrutováni jako volné hlasy pro levicové strany a společenské kampaně. Imigrace samotná pak vytváří vhodné podmínky pro zasévání rasové a náboženské nevraživosti.

Komunismus využívá různé společenské trendy k tomu, aby rozdmýchával vášně lidí a eskaloval konflikty, mobilizoval hnutí, aby destabilizoval společnost, napadal své politické oponenty, ovládl diskusi a získal morální převahu. Příklady těchto trendů zahrnují protiválečná hnutí a environmentalismus, které komunisté zneužili pro své vlastní účely.

5. Strategie „rozděl a panuj“

Komunistický přízrak s lidmi zachází podle jejich různých povah a motivací. Některým vezme život a u jiných využije chamtivosti. Může využít lidský idealismus a emoce, a tak indoktrinovat jednotlivce, aby sloužili jako pěšáci revoluce a vzpoury.

Vyhlazení disentu

Někteří lidé jsou moudřejší a vnímavější než druzí. Někteří mají k duchovním věcem blíže a nenechají se snadno oklamat ďáblovými triky. V zemích, které zažily dlouhou a bohatou historii, je obtížné lidi přimět k tomu, aby se ztotožnili s podvodem. Komunistický přízrak neváhá fyzicky zlikvidovat osoby s vlastním názorem, které jsou schopny prohlédnout jeho konspiraci a jsou natolik statečné, že mu jsou schopny vzdorovat. K vypořádání se s nimi se osnují politické kampaně, náboženské perzekuce, vykonstruované soudní procesy a nájemné vraždy.

V Číně, která se může chlubit pět tisíc let dlouhou civilizací, inspirovanou nebesy, čínská komunistická strana mohla rozbít kulturní pořádek pouze spuštěním několika politických kampaní, během nichž byly zabity desítky milionů lidí. Vyvražděním společenských elit, které sloužily jako ochránci tradiční čínské kultury, rozložila kulturní řád společnosti. Zvláštní pozornost byla věnována vraždění učenců, venkovské šlechty a duchovních praktikujících, kteří sloužili jako ochránci tradiční čínské kultury.

Aby se elity ze všech národů a odvětví vydaly démonickou cestou, přízrak je získal na svou stranu nahráváním jejich zájmům a poskytuje jim moc podle toho, jak těsně následují jeho plány. Těm, kdo usilují o slávu a vliv, přízrak zajistí dobrou pověst a pravomoci. Chamtivým zařídí zisk. Arogantním nafukuje ego a nevědomé udržuje v blaženosti. Talentovaní jsou sváděni vědou, materialismem a nespoutanou svobodou projevu. Jednotlivcům se vznešenými ambicemi a dobrými úmysly promění jejich ideály v sebechválu a umožní jim zažít hřejivý pocit z toho, že jsou prezidenty, premiéry, členy think-tanků, stratégy, řídicími pracovníky, důležitými bankéři, profesory, experty, laureáty Nobelovy ceny a podobně. Zajistí jim význačné společenské postavení, politický vliv a značné bohatství. Jakmile tyto osobnosti získají ve společnosti dobré jméno, přízrak je zapojí, každou na základě jejích vlastních okolností. Všichni tito lidé se pak stanou nevědomými agenty a slovy Lenina „užitečnými idioty“ komunismu.

Umlčování mas

Komunistická ideologie manipuluje veřejné mínění falešnými příběhy, obelhává lidi svým pokřiveným vzdělávacím systémem a ovládá masmédia. Využívá lidskou snahu o bezpečí a povrchní zábavu. Tak přiměje veřejnost k tomu, že se bude starat pouze o okamžité zájmy, vulgární zábavu, soutěživé sporty a společenské klepy a bude se oddávat erotickým a tělesným touhám. Zároveň s tím politici nahrávají všeobecnému vkusu, aby připravili lidi o jejich bdělost a úsudek a získali si tak voliče.

V totalitních komunistických zemích lidem není nikdy dovoleno jakkoliv zasahovat do politiky. V demokratických zemích je pozornost těch, komu leží na srdci veřejné dobro, obrácena směrem k okrajovým záležitostem (jako jsou práva transsexuálů), což odráží slavnou lest z dávné čínské vojenské historie „postupovat po skryté cestě, a zároveň na veřejnosti opravovat chodníčky z prken“. Virální zprávy, společenské senzace a dokonce i teroristické útoky a války jsou naplánovány tak, aby zakryly pravé záměry komunismu.

Veřejnost je zaplavena moderními trendy myšlení a mobilizována k tomu, aby přehlušila malou skupinu lidí, kteří se vytrvale drží tradic. Intelektuálové silně kritizují lidovou kulturu po celém světě, čímž posilují úzkoprsé předsudky mezi svými nevzdělanými stoupenci. Koncepty kritického a tvůrčího myšlení jsou zneužívány k tomu, aby postavily mladší generace proti autoritám, a v důsledku toho pak mladí lidé nejsou schopni přijmout vědomosti a moudrost tradiční kultury.

Poté, co byli v komunistických zemích zavražděni nositelé tradiční kultury, část populace byla indoktrinována k tomu, aby se zapojila do revoluce. Poté, co se komunistická strana chopila moci v Číně, zabralo pětadvacet let, než vychovala novou generaci „vlčích mláďat“, což je čínský termín pro ty, kteří vyrostli za komunismu a byli indoktrinováni, aby nenáviděli a zabíjeli třídní nepřátele. Tito mladí lidé byli podporováni v tom, aby bojovali, ničili, kradli a pálili, co se jim zamane.

Během kulturní revoluce nezletilé dívky bez váhání bily své učitelky k smrti. Padesáticentová armáda internetových trollů, kteří aktivně pracují na různých sociálních médiích v Číně, dnes neustále píše o bití a zabíjení, s typickými posty jako: „Vezměme si zpátky Špičaté ostrovy, i kdyby pak měla být Čína zpustošená“ nebo „Raději ať je Čína posetá hroby, než abychom nechali přežít jediného Japonce“. Jejich vražedné naladění je aktivně pěstováno čínskou komunistickou stranou.

Na Západě komunistická strana hrdě následuje zkušenost francouzské revoluce a Pařížské komuny. Každá revoluce a povstání jsou iniciovány bandami zločinců, kteří nemají žádné zábrany, ostych ani soucit.

Tříštění společnosti

Starší generace je dnes znevažována a rychlým tempem vytlačována ze společnosti. Zatímco mladí lidé mají čím dál více práv, politické moci a privilegií, starší lidé ztrácejí svou pozici autority a prestiže, čímž se urychluje rozchod lidstva s tradicemi. Současná literatura, umění a populární kultura jsou všechny uzpůsobeny vkusu a hodnotám mladých lidí, kteří musí neustále sledovat poslední trendy, jinak budou ostrakizováni svými vrstevníky.

Rychlý rozvoj vědy a technologie způsobuje, že starší lidé nejsou schopni udržet krok a přizpůsobit se masivním společenským změnám, které se odehrávají. Proměna městských a venkovských oblastí spolu s obrovskou mírou přistěhovalectví přispívají k tomu, že starší generace cítí, že současné době nerozumí. Trápení a bezmoc, které s sebou nese samota, jsou umocňovány realitou moderního života, kdy mladí lidé neustále profesně či společensky soutěží a nemají mnoho času věnovat se svým rodičům a prarodičům.

V tradiční lidské společnosti si lidé navzájem pomáhají. Když se dostanou do sporu, mají svoji víru, morálku, zákony a lidové zvyky, které jim pomáhají situaci řešit a vzájemně spolupracovat. Není možné, aby byla takto organicky provázaná společnost najednou přivedena ke kolapsu. Napřed se musí rozbít do malých atomizovaných skupinek, čímž se zpřetrhá tradiční spojení mezi jednotlivci a lidé se sobě navzájem odcizí.

Přízrak použil všemožná myslitelná měřítka k tomu, aby společnost rozdělil do protikladných skupin, a poté mezi nimi rozpoutal nenávist a boj. Třída, pohlaví, rasa, etnická a náboženská příslušnost, to vše může sloužit jako důvod k rozdělení společnosti. Komunismus a další ideologie ovlivněné přízrakem umocňují nevraživost mezi buržoazií a dělnickou třídou, panovníky a poddanými, „pokrokáři“ a „zpátečníky“, liberály a konzervativci – a zatímco mezi sebou lidé bojují, vláda neustále zvětšuje svoji moc.

6. Klam a obrana

Komunistický přízrak se šikovně skrývá. Je obtížné v plné šíři prohlédnout jeho klam, který vytvořil pomocí celé řady skrytých i zjevných lstí.

Své nejďábelštější intriky provádí přízrak za denního světla a prezentuje je jako rozumné, opodstatněné a legální. Jsou tak všudypřítomné, že je obtížné odhalit pravou podstatu těchto intrik. Někdy přízrak odhalí určité aspekty své agendy, jen aby odvrátil pozornost od většího spiknutí. Například během studené války byl svět rozdělen na dva vojenské a politické tábory. Ale zatímco jejich společenské systémy se jevily jako diametrálně odlišné, na obou stranách se v různých formách odehrával stejný zlovolný proces. Mnoho revizionistických komunistů západního stylu, socialistů, fabiánců, liberálů a progresivistů sice veřejně odmítlo sovětský a čínský model, ale jejich úsilí společnost zavedlo na cestu směrem k sociálnímu uspořádání, které se nijak neliší od těch v Sovětském svazu a v Číně. Přízrak tedy v podstatě použil totalitní Východ k odvedení pozornosti od své aktivní infiltrace Západu.

Ti, kdo se odváží plány zlého přízraku odhalit, jsou onálepkováni jako „zastánci konspiračních teorií“, „extremisté“, „krajní pravice“, „alternativní pravice“, „sexisté“, „rasisté“, „váleční štváči“, „šovinisté“, „nacisté“, „fašisté“ a dalšími urážlivými termíny, které je mají za úkol izolovat a ponížit před akademickou obcí a širokou veřejností. Protože se tito jednotlivci stanou objekty posměchu či strachu, jejich myšlenky si nezískají žádné příznivce a nebudou mít na veřejnost žádný vliv. Lidé jsou zároveň vedeni k tomu, aby cítili nenávist a opovržení vůči určitým etnikům, skupinám a jednotlivcům, čímž se odvádí pozornost lidí od základního zla, kterým je komunistický přízrak.

Není možné, aby se přízraku podařilo oklamat celou lidskou společnost. Ale prostřednictvím svých nesčetných forem dokázal ovlivnit většinu lidí i jejich vedoucích představitelů po celém světě. Není přehnané tvrdit, že přízrak komunismu již našemu světu vládne. Ve světle obecných strategií, které byly vyjmenovány výše, budeme v následujících kapitolách podrobně zkoumat, jak k této situaci došlo a co musí lidstvo podniknout, aby se vyvarovalo zničení z rukou tohoto přízraku.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Distributoři elektřiny chtějí kvůli fotovoltaice navýšit poplatky všem odběratelům. Kritici to považují za nespravedlivé
Distributoři elektřiny chtějí kvůli fotovoltaice navýšit poplatky všem odběratelům. Kritici to považují za nespravedlivé

Distributoři by rádi viděli, aby se na rozvoji sítí uzpůsobené obnovitelným zdrojům podílel každý, bez ohledu na to, jaké nároky na síť vytváří. ERÚ a další odborníci však tento model považují za nespravedlivý pro ty, kdo fotovoltaiku nevlastní.

Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci
Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci

Jeden z deseti mladých dospělých v průzkumu přiznává příznaky těžké deprese, střední příznaky zhruba 16 procent.

Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu
Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu

Na výrobě součástky pro americké letouny páté generace F-35 by se v budoucnosti mohlo podílet konsorcium českých firem PBS Velká Bíteš, One3D a HiLASE.

Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla
Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla

„V krásně zrekonstruované Vindyšově továrně jsem dnes diskutoval s osobnostmi českého byznysu na konferenci reVize Česka,“ uvedl v pondělí prezident Petr Pavel na svém účtu X.

Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku
Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku

V nádherných prostorách velkého sálu Trojského zámku odstartují mistři barokní hudby další ročník koncertních vystoupení projektu Procházek uměním, které založila první dáma české violy, virtuoska Jitka Hosprová.