Konfederace politických vězňů měla být zničena, ale my budeme pokračovat, říká Otakar Tulačka
V Konfederaci politických vězňů (KPV) se rozhořel boj. Jedna část chce činnost konfederace ukončit. Druhá část chce předat odkaz dětem a vnukům, aby mohli pokračovat a připomínat historické události a zkušenosti svých rodičů a prarodičů s komunistickou totalitou.
Jedna strana prohlašuje bývalá předsedkyně Naděžda Kavalírová si přála, aby „konfederace zemřela spolu s ní“, což nyní velká část členů následuje. Vnučka paní Kavalírové Epoch Times sdělila, že podle ní bylo ukončení konfederace přáním většinové části členů a babička byla proti tomu. „S babičkou jsem bydlela 10 let až do její smrti a babička si nikdy nepřála, aby jak píšete – konfederace zemřela spolu s ní.“
„Předsedkyně Konfederace politických vězňů (Naděžda Kavalírová) čelí vzrůstající kritice členů jak pro svou tajemnou minulost, tak pro způsob, jakým si ve vedení organizace počíná. Vylučuje ty, kteří si ji dovolí kritizovat, třebaže podle stanov nemá na takový postup právo,“ psal v roce 2009 Adam Bartoš pro deník iDnes.
Spory uvnitř konfederace gradovaly již v listopadu 2018 a podle tehdejšího šéfa Františka Šedivého už zašly „příliš daleko“. Řešení tehdy viděl pouze jediné, „spolek rozpustit“, uvedl deník Aktualne.cz.
„Již téměř deset let pronášené urážky členů Předsednictva zesílily a trvají dodnes. Ani jedno zasedání Rady se bez nich neobešlo. Výsledek jsou rozvrácené vztahy uprostřed spolku, který se prakticky rozdělil na dvě části,“ uvádí ve svém článku člen Konfederace František Šedivý. „Ukončeme činnost této námi pro politické vězně zřízené a hýčkané konfederace, když některé členy není možné udržet v mezích slušného lidského soužití.“
Po ukončení konfederace volá také další z členů Leo Žídek. „Podepsal jsem také žádost, aby byla ukončena činnost KPV. Hlavní důvody této snahy více členů KPV jsou známy již dlouhá léta – funkční neschopnost velkého počtu poboček (některé už dokonce zanikly), stáří, upoutání na lůžko, nemoci a vymírání politických vězňů. Patří sem i umění včas odejít a provést to se ctí.“
Nové vedení a jeho kritika
Kavalírová zemřela v lednu 2017 ve věku 93 let. Její dcera Blanka Matějíčková po ní, podle současného vedení KPV, fakticky převzala řízení Konfederace.
„Za dobu její činnosti se ze sídla konfederace ztratila celá kartotéka čítající tisíce složek bývalých politických vězňů a byl rozdán majetek konfederace v hodnotě 30 milionů korun,“ sdělili Epoch Times současný opatrovník právnické osoby KPV ČR Otakar Tulačka a jeho poradci.
Deník Epoch Times si v současném sídle konfederace ověřil stav archivů. O situaci publikovaly obsažné články také stránky Info.cz.
Dále došlo ke zcizení dat. Na pokyn
Matějíčkové převedl její manžel všechna data na webové
stránky, které patří jemu. Došlo k téměř neznatelné
změně názvu domény z kpv-cr.cz
na kpvcr.cz
(zmizela pomlčka).
Političtí vězni starou doménu obnovili
a snaží se právní cestou přinutit paní Matějíčkovou a jejího
manžela k navrácení dat, protože spolupráci podle nich
odmítají a neodpovídají na jejich opakované žádosti o
navrácení kartotéky a dat.
„Obsah našeho webu byl však dne 9. 7. 2019 kompletně odcizen neoprávněnou osobou, která se během krádeže našich dat podepsala v elektronickém formuláři jako Karel Matějíček. Má se jednat o manžela paní Matějíčkové. Budeme web po dvaceti letech proto znovu od začátku vytvářet. A také vymáhat právními cestami zcizený obsah a zcizené logo,“ uvádí současné vedení konfederace na svých stránkách.
Vše bylo legální, data mají oni, reaguje protistrana
Na nových stránkách kpvcr.cz cituje reakce paní Matějíčkové na obvinění současného vedení KPV jeden z členů druhé větve KPV, který neuvádí své jméno, kde mimo jiné píše: „Zcizení velkého množství majetku spolku – ano, na pokyn svých vedoucích a v souladu se závěry zasedání (Usnesení sněmů) byl převezen veškerý důležitý materiál buď do státního archivu, nebo do muzeí a památníků organizace KPV ČR. Dne 3. 7. 2019 jsem si odvážela již jen své soukromé osobní věci.“
Autor tohoto příspěvku redakci Epoch Times z emailové schránky kpvcr.brno@gmail.com sdělil, že „odpovědi v článku nepatří pouze paní Blance Matějíčkové. Je to můj souhrn odpovědí od paní Matějíčkové a mnoha bratrů a sester – Muklů, s kterými jsem o tom mluvil“.
V článku obviňuje ze ztráty dat současné vedení KPV. „Veškerá data – seznamy byly na přenosném HD disku, který byl uložen v sekretariátu. Musel ho při ,rabování někdo z žalobců najít.“
Článek dále uvádí další citace patřící paní Matějíčkové. „Je mi vytýkáno, že roku 2018 jsem spoluorganizovala vyvedení majetku v řádu milionů korun – chatičky Smilovice na Ministerstvo financí. Dle požadavku mých vedoucích jsem zajišťovala technickou stránku navrácení chatiček zpět původnímu majiteli, Ministerstvu financí. Pokud by nadále chtěli muklové používat chatičky k rekreaci, bylo již potřebné provést větší opravy a náročnější údržbu. Na tyto výdaje nemohla Konfederace použít dotační peníze státu. Takto zajistí opravu Ministerstvo financí a muklové se mohou nadále rekreovat za provozní náklady, které jim z větší části uhradí Konfederace ze svých prostředků. Jsou to podstatně menší náklady pro Konfederaci než platit údržbu a správce objektu.“
Po kontaktování druhé strany na adrese ustredi@kpvcr.cz redakci Epoch Times telefonicky kontaktoval pan Matějíček a sdělil nám, že text citací v článku nebyl paní Matějíčkovou autorizován a paní Matějíčková momentálně není přítomna, aby mohla na naše dotazy reagovat.
Nicméně text reaguje velice podrobně na vznesená obvinění: „Je mi vytýkáno, že jsem pracovala nehospodárně – služební cesty taxíkem. Nikdy jsem taxíkem nejela sama. Taxík byl vždy objednán na dopravu vedení spolku (předsedkyně a místopředsedů) a vždy se vezl navíc materiál nebo květiny na piety.“
„Je mi vytýkáno, že jsem ,vynakládala značné finanční prostředky k úhradě svých známých advokátůʻ. Právní pomoc advokátní kanceláře byla smluvně dojednána vedením spolku pro pomoc muklům při jejich sporech s Ministerstvem obrany a následně jako obrana trvalých atak žalobců – členů KPVČR, kteří se nechtěli podrobit většinovému názoru členů spolku a stále podávali nové a nové žaloby a trestní oznámení. Zpochybňovali jednání spolku, jen aby mohli spolek násilně převzít a ovládnout. Tato právní pomoc byla na popud žalobců auditována Finančním úřadem Hlavního města Prahy s výsledkem ,Bez výhradʻ.“
Paní Matějíčková nakonec v e-mailové komunikaci s Epoch Times potvrdila: „Dle mého pohledu článek: „Kam se propadá konfederace“ je ve faktech, z toho co jsem o tom kde četla, nejblíže pravdě.“
Nekončím, píše Matějíčková
Stejný zdroj také uvádí citaci, v níž paní Matějíčková neuznává rozhodnutí současného vedení KPV o jejím vyloučení. „Protiprávně ukončujete mé členství v KPVČR k datu vzniku mého členství v pobočce Ostrava bez jejího návrhu. S vyloučením nesouhlasím a nadále se považuji za řádného a hrdého člena spolku KPV ČR se všemi právy a povinnostmi.“
Předání výpovědi Blance Matějíčkové (KPV)
Chceme, aby naše děti a vnukové pokračovali
Jádrem vize nového vedení konfederace je především snaha předat správu konfederace a historický odkaz dalším generacím.
„Chceme, aby děti politických vězňů a jejich vnuci mohli vstoupit do konfederace jako členové a pokračovat,“ říká Otakar Tulačka a jeho poradci.
Také by rádi, aby se dějiny Československa a zkušenosti politických vězňů s totalitním komunistickým režimem dostaly do učebnic na všech úrovních vzdělání – základního, středního i vysokoškolského. „Chceme podporovat vládu a ministerstvo školství, aby se zasadily o zanesení těchto věcí do učebních osnov, a děti se tak dozvěděly o tom, co se tady dělo,“ míní současné vedení konfederace.
„Včera jsem mluvil s mladým klukem, který ukončil střední školu, a on o tom neví vůbec nic,“ řekl poradce Jiří Kubík deníku Epoch Times. „Chceme uchovat odkaz budoucím generacím, historickou paměť, což poslouží jako ochrana demokracie. Zabránit komunistům v přístupu k moci a předávat historická svědectví další generaci,“ dodává Kubík.
Otakar Tulačka v rozhovoru s Epoch Times nastínil budoucí plány. „Spojit se s ostatními spolky jako političtí vězni.cz, s panem Kroupou a projektem Post Bellum, které minulé vedení zavrhovalo. Spojit se s organizacemi v ČR, které mají podobné cíle jako my. Aby to, co děláme, mělo větší sílu,“ řekl Tulačka. „Teď jen pokládáme květiny a občas pořádáme přednášky,“ což je podle Tulačky málo.
Ukončit činnost KPV chtěla většina čelnů
„Ukončit činnost stávajíc KPVČR chtěla nadpoloviční většina členů a převážná část muklů. Byla to konfederace Politických vězňů a tak to mělo zůstat,“ napsala paní Matějíčková Epoch Times. „Vedení – předsedkyně s místopředsedy to respektovalo a činilo potřebné kroky k naplnění přání většiny. Jen velmi malá část nesouhlasila a rozpoutala válku.“
Podle paní Matějíčkové se mohli ti co nesouhlasili cestou založení nového projektu. „Proč si nezaložili něco, co by naplňovalo odkaz muklů?“
Podle Matějíčkové je rozhodnutí soudu, který určil opatrovníka, aby obnovil činnost Konfederace nesprávné. „Jakým právem o tom rozhodl soud,“ ptá se Matějíčková. „Od začátku šlo této skupině jen o peníze – miliony z dotací pro KPVČR. Aby si to „vysoudili“, investovali do toho řádově stovky tisíc a ublížili spoustě svých bratrů a sester – tak si říkají,“ dodává.
Článek byl upraven 19. září 2019.
Čtěte také:
Retrospektiva: Snahy o zákaz komunismu v ČR po roce 1989 dodnes – myšlenky a právní kroky (Proč?)
Kdo byl Svatopluk Potáč? Komunista, ekonom, poradce a jeden z „otců“ kupónové privatizace…
Rozhovor: Karel Franče – rozvoj satelitních systémů v české polistopadové demokracii a příběh společnosti ACS
Snahy o zákaz komunistické strany v ČR. Proč neuspěly a kdo jim po roce 1989 bránil
