Rozbor iracionálních představ o „komunistickém ráji“.
Komunismus hlásá, že uspořádání společnosti je „nespravedlivé“ a že jediná spravedlnost je vytvoření „beztřídní společnosti“, kdy bohatým vezmeme jejich majetky, dáme je chudým a všichni budeme mít stejně.
Když si tedy představíme, že k tomu skutečně dojde a bude přerozdělen všechen majetek a bude existovat pouze jedna společenská vrstva, vezměme tuto vrstvu jako výchozí bod a budeme sledovat její následný vývoj.
Uvidíme, že každý bude svoje bohatství využívat jinak. Pracovití a moudří lidé budou používat bohatství na založení solidních podniků, které budou prosperovat a prospívat lidem. Někteří si za své bohatství budou financovat různé druhy radovánek, které jim budou přinášet potěšení. Někteří za něj budou cestovat po světě. Jiní například založí dobročinné projekty a někteří je investují do špatných věcí, které společnost naopak poškodí a způsobí ztráty, zkrachují a tak dále.
Postupně tak ve společnosti znovu vznikne určitá pyramida, kde na jejím vrcholu budou lidé bohatí, ti, kteří své bohatství investovali dobře a chudí, kteří své bohatství promrhali nebo prostě spotřebovali investováním do různých věcí.
V tomto bodě jsme opět ve stavu, kdy máme ty nejbohatší vrstvy společnosti, střední a nejchudší vrstvy společnosti, což ovšem vzniklo v průběhu času ze stejného základu pro všechny a je to pouze důsledkem odlišných činů, které různí lidé v průběhu času udělali, což znovu vytvořilo společenskou pyramidu bohatých, méně bohatých a chudých.
V tomto bodě opět přijde někdo s ideologií komunismu a bude tvrdit, že vše je nespravedlivě rozděleno, že by měla existovat spravedlnost ve formě beztřídní společnosti a všichni by měli mít stejně.
A bude opět probíhat celá komunistická „revoluce“, kdy vezmeme peníze těm, kteří je mají a dáme je těm, kteří je nemají, abychom odstranili třídní rozdíly. Jenomže ty rozdíly vznikly přirozeně, v průběhu času, jako důsledky konkrétních činů konkrétních lidí – nebylo to tedy nespravedlivé?
A znovu se přerozdělí majetek a vytvoří se „beztřídní společnost“, která se znovu v průběhu času bude proměňovat podle toho, jak budou lidé se svým majetkem zacházet. Je tedy komunismus spravedlnost nebo je naopak projevem nespravedlnosti, která nebere v potaz zákony příčiny a následku?
Pokračování: Tak tedy odstraňme osobní vlastnictví…
Komunisté ale půjdou ještě dál, a kromě stejného majetku pro všechny budou požadovat také odstranění osobního vlastnictví, které by za normálních okolností postupem času odráželo výsledky toho, jak se svým majetkem každý naložil. Takže pokud nikdo nebude nic vlastnit a vše bude patřit všem, nikdy se už nezopakuje, že by se někdo dostal výše než ten druhý a o tom kam, kdy a jak se bude investovat, bude rozhodovat stát.
Skončí to tedy v bodě, kdy o osudu financí, energie a směřování společnosti bude rozhodovat úzká skupina lidí (komunistická strana), která bude spravovat chod státu.
Všichni budou dostávat stejný plat, ať už pracují dobře nebo nepracují dobře, nebo dokonce budou dostávat stejné dávky, pokud nebudou zaměstnáni. Ti, co pracují hodně, kvalitně a prospívají společnosti dostanou stejně jako ti, co pracují málo, nekvalitně a společnost poškozují.
Tím zmizí princip „více práce = více peněz“, „kvalitní práce = více peněz“, „prospěšný společnosti = více peněz“. Ti, kteří pracují dobře, mají nadání a udržují si morální hodnoty, nebudou odměňováni a motivováni, aby mohli dělat více, a ti, kteří budou pracovat hůře a nebudou mít morální zábrany, nebudou motivováni, aby se zlepšili a napravili.
Za několik let se průběžně sníží prosperita společnosti, ti dobří a pracovití budou nespokojení, demotivovaní a budou cítit nespravedlnost, zatímco ti líní a nemorální nebudou cítit zábrany v tom, aby pokračovali nebo zašli ještě dále.
Komunistická idea „beztřídní společnosti“ a „stejně všem“ nezavádí spravedlnost, ale naopak nebere v potaz realitu. Spravedlnost vzniká s odměnou i odplatou za skutky, které učiníme. Pokud budeme všechny odměňovat stejně, nebude to ve skutečnosti spravedlivé, pouze tím popřeme základní pravdu a princip, že nemohu věci získávat tím, že nebudu dělat nic.
Pokud budu ležet, tak nezaseji obilí, a pokud zaseji málo, tak také málo sklidím. To jsou základní principy, jak tento svět funguje a jsou také základním bodem, z něhož vychází princip spravedlivé odměny. Něco jsi udělal, něco získáš. Neudělal si nic, nic nezískáš.
K článku přispěla Naděžda Michálková.
