Neutuchající výzvy ke soucitu ve světovém zemědělství vysílá Compassion in World Farming. Letos na podzim vyšla kniha Mrtvá zóna, tam, kde žily divočiny. Za sepsáním knihy stojí celé dva roky výzkumné cesty, která odhalila, že průmyslové velkochovy jsou nejen kruté k hospodářským zvířatům, ale mají také zničující dopad na svět volně žijících živočichů. Proč mizí život z přírody? Padesát let úbytku líčí právě vydaná kniha Philipa Lymberyho.
Mrtvá zóna je nyní tam, kde dříve žila divoká zvířata
Za posledních 50 let, kdy se po celém světě rozšířily průmyslové velkochovy, zmizela polovina světové populace volně žijících zvířat. Vymírání druhů nyní probíhá tisíckrát rychleji, než vědci považují za běžné.
Nová kniha shledává intenzivní zemědělství hlavní příčinou vymírání volně žijících živočichů
Philip Lymbery, autor knihy a ředitel mezinárodní organizace Compassion in World Farming (Soucit ve světovém zemědělství) řekl:
„Při psaní své knihy jsem objevoval dvě zdrcující stránky průmyslových velkochovů: krutost páchanou na hospodářských zvířatech v ohromném měřítku a devastující dopad na přirozené prostředí a životy divokých zvířat.
V posledních desetiletích hospodářská zvířata zmizela z krajiny. Natěsnání zvířat do klecí a hal může vypadat jako dobrý nápad, jak šetřit místem, ale úplně ignoruje skutečnost, že pak jsou zapotřebí obrovské plochy půdy pro pěstování krmiv někde jinde – obvykle na rozlehlých lánech monokultur nasáklých chemickými pesticidy a hnojivy.“
Průmyslové velkochovy zaplavují svět, a vytlačují tak volnou přírodu
Autor v knize popisuje, jak jaguáři a sloni ztrácejí své domovy v deštných pralesích, protože se půda mýtí, aby se proměnila na intenzivní produkci krmiv pro zvířata v průmyslových velkochovech všude po světě. Poukazuje na to, jak rozmanitá zemědělská půda v Evropě s mezemi a remízky, přirozené prostředí pro sovy pálené, skřivany a čápy, se obnažuje kvůli produkci levných krmných plodin, což vede k masivnímu snížení jejich počtu.
Autor dále přináší děsivé svědectví o tom, jak se ohromná množství ryb, na nichž závisí přežití tučňáků, papuchalků, delfínů a velryb, loví na výrobu krmiva, které se převáží přes půl planety a zkrmuje se rybám na rybích farmách i průmyslově chovaným kuřatům a prasatům.
„Zemědělství zabírá téměř polovinu plochy využitelného zemského povrchu a způsob jejího využití má zásadní vliv na biologickou rozmanitost.“
„Osobně považuji devastaci původní divoké přírody za vůbec největší tragédii současnosti – ještě mnohem závažnější než globální oteplování. Emise CO2 a oteplování samotné totiž v budoucnu s pomocí moderních technologií budeme schopni zastavit. Zatímco pestré přírodní společenství, jako prales nebo korálový útes, obnovit nedokážeme. Ty změny jsou nevratné,“ potvrzuje závažnost problému vydavatel českého překladu a spisovatel Martin Vopěnka.
Je třeba hospodařit v souladu s přírodou, nikoli na její úkor
Mrtvá zóna zdaleka není jen sérií varování a děsivých příběhů, ale navrhuje také řešení, které je však nutné přijmout dřív, než bude pozdě: vrátit hospodářská zvířata zpět na pastviny a do výběhů v rámci smíšených a rotačních zemědělských systémů. Klíčovým zjištěním této knihy totiž je, že tyto systémy jsou ekonomicky životaschopné a zároveň poskytují lepší podmínky pro život hospodářským i volně žijícím zvířatům.
Romana Šonková, zástupkyně Compassion in World Farming v ČR, dodává:
„Autentické svědectví Mrtvé zóny podložené vědeckým výzkumem a zprávami z ověřených zdrojů naši organizaci motivuje k výzvě politikům na národní i celoevropské úrovni, aby podpořili zásadní proměnu intenzivního zemědělství na udržitelné hospodaření v krajině šetrné k hospodářským zvířatům, přírodě a životnímu prostředí a schopné produkovat zdravé a kvalitní potraviny. Věřím, že tato kniha bude také inspirovat čtenáře k tomu, aby při nákupu živočišných potravin dávali přednost těm, které pocházejí z volných chovů s výběhy, z pastevních a ekologických chovů. To, co máme dennodenně na talířích, totiž bezesporu zásadně ovlivňuje budoucí život na naší krásné zelené planetě.”
