Praha – I když český premiér Andrej Babiš varoval před přílišným optimismem ohledně klesajících čísel nakažených wuchanským koronavirem v posledním týdnu v České republice, věří nicméně, že jako národ epidemii zvládneme. Promluvil dnes, stejně jako exprezident Václav Klaus, k novinářům na Národní třídě, kam přišli vzpomenout na listopadové události roku 1989.
„Musíme se teď hlavně semknout, protože je důležité, abychom to zvládli před Vánoci, aby se děti vrátily do škol, to je teď důležité,“ shrnul. Podle něj se na středeční návrat prvňáků a druháků do základních škol měl udělat „nějakým způsobem projekt“.
V Česku v posledních týdnech roste počet prokázaných nákaz koronavirem mírněji, než tomu bylo v říjnu. Premiér však varoval, že je stále velký počet pozitivity na onemocnění u lidí nad 65 let.
Velkým problémem, který je podle premiéra potřeba vyřešit, je také karanténa zaměstnanců ve firmách. „Stále jsme nedořešili zaměstnance, kteří mají obavu, že když půjdou do karantény, dostanou jen 60 procent mzdy. Apeloval jsem na kolegy, abychom se zamysleli, jak to vyřešit, protože je to velký problém,“ řekl premiér.
Vláda kvůli epidemii vyhlásila od 5. října nouzový stav, který zatím trvá do 20. listopadu. Vláda ale bude Sněmovnu žádat o prodloužení o dalších 30 dnů, do 20. prosince. V Česku je nyní podle ministerstva zdravotnictví rizikové skóre na hodnotě 70 ze 100, což odpovídá čtvrtému stupni opatření. Nyní platí opatření pro pátý, tedy nejhorší stupeň. Přesun do čtvrtého stupně by znamenal třeba otevření základních škol pro všechny děti z prvního stupně či posunutí zákazu vycházení. Bude o tom ale rozhodovat vláda.
Děkovný dopis premiéra Babiše na stránkách české vlády k svátečnímu 17. listopadu
Vážení spoluobčané, dámy a pánové,
je 17. listopad a já mám pro vás dnes jen jeden krátký vzkaz vám všem, kdo jste teď doma, kdo byste rádi vyšli do ulic, tak jako každý rok na výročí Sametové revoluce, kdo chcete dnešní den oslavit. Vám všem, pro které je, stejně jako pro mě, tenhle den významný a pro některé je to nejvýznamnější den v roce – Den boje za svobodu a demokracii, 17. listopad.
Možná si vzpomenete, že jsem měl vloni v Národním muzeu dlouhý projev k 30. výročí Sametové revoluce a ke svobodě. Řekl jsem tam všechno, co jsem cítil a nechci se opakovat.
Dnes bych Vám chtěl říct jen, že mě strašně mrzí, že jsme teď kvůli viru kus téhle svobody dočasně ztratili, žijeme v obrovských omezeních. Já, stejně jako vy. Vím, že spousta našich spoluobčanů je osamělých, propadají smutku, mají pocit, že ztratili jistotu v životě. Nikdo z nás nemůže nic jiného, než chodit do práce a z práce domů nebo do přírody. Všechny možnosti, jak se potkat s ostatními, jsou silně omezené. Můžeme si volat, ale blízkost druhého člověka nic nenahradí. Klade to na nás obrovské nároky a jsme v tom všichni společně.
Chci jen připomenout, že navzdory omezením, která jsou jen dočasná, máme svobodu a máme demokracii. Žijeme ve skvělé zemi, ve které známe vítěze voleb pár hodin po jejich skončení. V zemi, kde platí Ústava a kde máme silné nezávislé instituce. V zemi, která je ekonomicky natolik silná, že máme i teď skvělé ratingy.
Chci připomenout, že hlavní očekávání listopadu 1989 se naplnila – svobodné volby, svoboda cestování a podnikání, svoboda slova. Očekávání jsme naopak za těch 31 let naplnili tak, jak bychom si tehdy neuměli ani představit.
Jsme bezpečná země. Máme skvělou a silnou armádu. Sami rozhodujeme, kdo u nás může žít a pracovat. Máme nejnižší nezaměstnanost a nejnižší zadlužení ze států naší velikosti v EU. V listopadu 1989 nikoho ani nenapadlo, že budeme jednou součástí NATO, že bychom mohli být součástí Evropské unie. A vidíte. Jsme.
Ale právě teď se nalézáme ve složité době, která je náročná na psychiku. Má to obrovský vliv na naši práci, na náš život i na naše děti. V době, kdy média stále šíří hlavně negativní zprávy. A to pozitivní, to dobré a hezké, to si teď musíme udělat každý z nás hlavně sám s pomocí své rodiny, s pomocí blízkých lidí. A já věřím, že až se nám podaří tenhle zákeřný virus porazit, čeká nás to nejlepší období v historii naší země.
Děkuji všem, kteří nám pomáhají bojovat za překonání pandemie, našim zdravotníkům, vojákům, hasičům i policistům a všem, kdo dodržují opatření.
Stejně jako v listopadu 1989 se všichni v téhle zemi spojili, aby padl režim, tak i teď je chvíle, kdy se naše země musí spojit. Přes všechny politické spory, přes všechny názorové rozdíly, přes všechno.
Je jen na nás, na každém z nás, jestli se virus bude dál šířit, nebo zpomalí. Ještě nikdy jsme neměli každý z nás takovou zodpovědnost za celý národ. Za nás všechny.
A nakonec prosím, sledujte dnes od 20.15 na České televizi přímý přenos Koncertu pro svobodu a demokracii České filharmonie z Rudolfina, zahraje Mou vlast. Tak se dívejte.
