Vysočina – Rounek: Kdysi, když putoval pekařský tovaryš Vysočinou, unaven klesl na výšině a hlavu složil na vyčnívající kámen, „aby měl měkko pod hlavou, a v krátkosti usnul kolébán šuměním lesa“, vypráví pověst o tom místě. Ve spánku se mu zdál pozoruhodný sen. Tajemný hlas mu ve snu našeptával, aby zvedl ten kámen, na kterém leží, a najde pod ním peníze, které tam uschovali lupiči.
Hlas mu dále radil, že má vzít tyto peníze a na tom místě nechat zbudovat kapličku „ke cti sv. Antonína“. Když se pekařský tovaryš probudil, opravdu našel pod kamenem peníze, odnesl je do blízké vsi a dodržel slovo. Na paměť této drobné příhody nechal postavit kapličku.
Kaple „U svatého Antonína“ nad Rounekem byla postavena r. 1737 pelhřimovským pekařem Antonínem Polesným a vysvěcena o rok později. Stála na bezlesém návrší, ze kterého byl krásný výhled vůkol.
Kaplička zažila mnohokrát změny, než došla téměř na pokraj zničení. Původní ilusivní oltář byl ukraden a kaple poničena vandaly. V 90. letech minulého století došlo k její generální obnově – oltářní kámen, který je dnes uvnitř, pochází ze 30. let minulého století a obsahuje ostatky sv. Valentýna, patrona zamilovaných, a sv. Bonifáce, anglosaského mnicha a misionáře. Od r. 2015 má opět šindelovou střechu. Vedle kaple stávaly dvě lípy, pokácené v roce 1960.
Současný oltář zobrazuje sv. Antonína. Ostatky svatého Valentýna a svatého Bonifáce jsou zapečetěny a uloženy v dlaždici z bílého mramoru uvnitř kaple.
V nikách po straně jsou fresky postav – levá z nich je pravděpodobně sv. Jan Nepomucký. Ve druhé nice se pravděpodobně nachází nedokončená freska svaté Trojice. Poutní mše se v kapli sloužívala vždy v neděli po svátku sv. Antonína z Padovy (13. 6.).
Roku 1995 byla tradice poutí ke kapli obnovena.
V současnosti je kaple často vyhledávaným místem pěších nebo turistů či zamilovaných, kteří sem putují ze všech směrů. Návrší je již zalesněno, takže výhled do daleka již zde není, ale i tak je místečko s kaplí a dvěma lavičkami trvale vyhledávané.
Na boku kaple je zavěšen zvonek se šňůrou, na který příchozí zvoní, aby jim pomohl splnit všelijaká přání a touhy. Dnešní zvoneček je již třetím v pořadí a byl odlit z hlavní německých děl rok po skončení 2. světové války.
V neděli 13. února, den před svátkem zamilovaných, kapličku navštívilo větší množství poutníků, aby zde zapálili svíčku a zazvonili si na zvoneček.
Ke kapli vede zelená turistická trasa, na vlak se dá dojít 3 km do blízkého Rantířova. Někdo sem přijede i na kole nebo koloběžkou.
Stříbrné kutiště
Kutiště poblíž kaple, jež není v mapách, pochází z prvního období dolování, 13. až 15. století. Celková hloubka jámy, i když je zčásti zasypaná, je osm metrů. Šachtice sekaná ve skále je v jihlavském horním revíru ojedinělá. (Z. Danková / ET ČR)
Poblíž se nachází zajímavý pozůstatek středověkého dolování stříbra, tzv. kutiště. Jihlavský magistrát zde nechal umístit rumpál, kterým se vytahovala vytěžená ruda – nebo snad i samotní horníci, kteří zde odváděli svou těžkou práci. Osmimetrová hloubka šachtice vysekané ve skále je v jihlavském horním revíru ojedinělá.
