Průběžná aktualizace důležitých událostí týkajících se konfliktu na Ukrajině 7. 3. 2022.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí prohlásil, že neočekává vyjednané ukončení války na Ukrajině v řádu týdnů.
Uvedl, že ruskému vůdci řekl, že před jakýmkoli skutečným dialogem musí přijít příměří, ale že prezident Vladimir Putin to odmítl, což jejich pravidelné rozhovory „ztěžuje“.
„Nemyslím si, že v příštích dnech a týdnech dojde ke skutečnému vyjednanému řešení,“ řekl Macron na fóru v Poissy na jihozápadním předměstí Paříže, zatímco poprvé vedl kampaň za obnovení svého mandátu v dubnových prezidentských volbách.
Řekl, že Putin dělá „historickou chybu“, když se svou válkou postavil proti ukrajinským „bratrům“. Macron zdůraznil, že je třeba respektovat obyvatele všech zemí „a zajistit, aby žádný národ, žádný lid nebyl ponižován“.
Polsko zřejmě stíhačky na Ukrajinu nepošle
Polští vládní představitelé v pondělí prohlásili, že Polsko neposlalo a nepošle své stíhačky na Ukrajinu, aby podpořily obranu Ukrajiny proti Rusku.
Náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz v rozhovoru pro Rádio Zet řekl: „Neotevřeme svá letiště a polská letadla nebudou bojovat nad Ukrajinou… Polská letadla nebudou bojovat nad Ukrajinou.“
Mluvčí vlády Piotr Mueller však samostatně uvedl, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo. Uvedl, že rozhodnutí o vyslání stíhaček představuje riziko a je „velmi delikátní záležitostí“.
Komentáře přišly poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy, aby pomohly Kyjevu získat více bojových letounů pro boj s ruskou invazí a udržení kontroly nad svým vzdušným prostorem.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Washington se zabývá návrhem, podle kterého by Polsko dodalo Kyjevu stíhačky ze sovětské éry a na oplátku by obdrželo americké F-16, aby nahradilo jejich ztrátu.
Polsko se k této myšlence stavělo nepříliš nadšeně, přinejmenším veřejně, zejména proto, že Rusko varovalo, že podpora ukrajinského letectva by byla v Moskvě vnímána jako účast v konfliktu a mohla by vyvolat riziko odvety.
—
Podle Kremlu budou ruské vojenské akce „ihned“ zastaveny, pokud Ukrajina splní podmínky
Rusko požaduje, aby Ukrajina zastavila vojenské akce, změnila ústavu tak, aby zakotvila neutralitu, uznala Krym jako ruské území a uznala separatistické republiky Doněck a Luhansk jako nezávislá území, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Peskov agentuře Reuters řekl, že Rusko Ukrajině sdělilo, že je připraveno „ihned“ zastavit své vojenské akce, pokud Kyjev splní jeho podmínky.
Jednalo se o dosud nejjasnější ruské prohlášení o podmínkách, které chce Rusko Ukrajině uložit, aby zastavilo to, co nazývá „zvláštní vojenskou operací“ na Ukrajině, která probíhá již 12. den.
Peskov uvedl, že Ukrajina si je podmínek vědoma. „A bylo jim řečeno, že to všechno může být ihned zastaveno.“
K otázce neutrality uvedl: ,,Je třeba, abychom se snažili o zachování neutrality,“ řekl Peskov: „Měli by udělat změny v ústavě, podle kterých by Ukrajina odmítla jakékoli cíle vstoupit do jakéhokoli bloku. To je možné pouze provedením změn v ústavě.“
Mluvčí Kremlu trval na tom, že Rusko neusiluje o vznášení dalších územních nároků na Ukrajinu.
„Skutečně dokončujeme demilitarizaci Ukrajiny. Dokončíme ji. Ale hlavní je, aby Ukrajina přestala s vojenskými akcemi. Měli by zastavit své vojenské akce a pak nikdo nebude střílet,“ řekl.
„Měli by udělat změny ve své ústavě, podle kterých by Ukrajina odmítla jakékoli cíle vstoupit do jakéhokoli bloku. Mluvili jsme také o tom, že by měli uznat, že Krym je ruské území, a že musí uznat, že Doněck a Luhansk jsou nezávislé státy. A to je vše. Za chvíli to skončí,“ řekl Peskov agentuře Reuters.
Nastínění ruských požadavků přišlo v době, kdy se delegace Ruska a Ukrajiny připravovaly na pondělní setkání ke třetímu kolu rozhovorů zaměřených na ukončení ruské války proti Ukrajině, invaze zahájené 24. února, která způsobila nejhorší uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války a vyvolala pobouření po celém světě.
—
Ukrajina odmítá koridory do Běloruska a Ruska
Ukrajinští představitelé v pondělí odmítli ruský návrh na evakuaci civilistů z obléhané Ukrajiny do Ruska a Běloruska.
„Jedná se o nepřijatelnou variantu otevření humanitárních koridorů,“ uvedla na brífinku ukrajinská vicepremiérka Irina Vereščuková.
Podle ruského návrhu by jedinou možností pro civilisty prchající z Kyjeva a jeho předměstí bylo vydat se do Homelu v sousedním Bělorusku. Civilisté v Charkově a Sumách na východě Ukrajiny by museli prchat do ruského města Belgorod.
Bělorusko je klíčovým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinská vláda navrhuje osm humanitárních koridorů, mimo jiné z jižního přístavu Mariupol, které by umožnily civilistům cestovat do západních oblastí Ukrajiny, kde nedochází k ruskému ostřelování.
„Požadujeme, aby Ruská federace přestala manipulovat a zneužívat důvěru vedoucích představitelů Francie, Číny, Turecka a Indie,“ řekla Vereščuková.
—
Rusko v pondělí otevře humanitární koridory do ukrajinských měst
Ruská armáda v pondělí zastaví palbu a otevře humanitární koridory v několika ukrajinských městech, uvedlo ministerstvo obrany poté, co boje zastavily víkendové evakuační úsilí a vzrostl počet civilních obětí ruské invaze.
Koridory budou otevřeny v 10 hodin moskevského času (07:00 GMT) z hlavního města Kyjeva a měst Charkov, Mariupol a Sumy a jsou zřízeny na osobní žádost francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, uvedlo ministerstvo.
Podle map zveřejněných agenturou RIA povede koridor z Kyjeva do ruského spojence Běloruska a civilisté z Charkova budou mít k dispozici pouze koridor vedoucí do Ruska. Koridory z Mariupolu a Sumů povedou jak do dalších ukrajinských měst, tak do Ruska.
Ti, kteří budou chtít opustit Kyjev, budou moci být také letecky přepraveni do Ruska, uvedlo ministerstvo a dodalo, že k monitorování evakuace bude využívat drony.
