Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země se musí smířit s tím, že se nestane členem vojenské aliance NATO, což byla jedna z kritických obav vedení Ruské federace, která byla použita k ospravedlnění vojenské invaze na území Ukrajiny.

„Ukrajina není členem NATO. Chápeme to. Celé roky jsme slýchali, že dveře jsou otevřené, ale také jsme slyšeli, že se nemůžeme připojit. To je pravda a je třeba to uznat,“ řekl Zelenskyj během úterní videokonference se Spojenými expedičními silami pod vedením Velké Británie. (zdroj)

Znovu také vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli stíhací letouny. (zdroj)

Zároveň Zelenskyj znovu vyzval Severoatlantickou alianci (NATO), která poskytla ukrajinské armádě zbraně a munici, aby nad jeho zemí zřídila bezletovou zónu. Představitelé USA a NATO uvedli, že taková dohoda není proveditelná, protože by pravděpodobně vedla k eskalaci konfliktu s Ruskem.

Podle poradce ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka byly mírové rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou delegací po pondělní přestávce v úterý znovu zahájeny.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však sdělil, že je příliš brzy na to, aby předpovídal jejich výsledek: „Práce je obtížná a v současné situaci je samotný fakt, že rozhovory pokračují, pravděpodobně pozitivní.“ (zdroj)

Minulý týden Zelenskyj řekl televizi ABC News, že si uvědomil, že Ukrajina do NATO nevstoupí „už dávno“, a dospěl k tomuto závěru „poté, co jsme pochopili, že NATO není připraveno Ukrajinu přijmout“. Bližší podrobnosti k tomu neuvedl.

Zelenskyj mezitím zesílil svou kritiku vojenské aliance vedené Spojenými státy za to, že neprosazuje bezletovou zónu nad Ukrajinou, což by pravděpodobně vyžadovalo sestřelování ruských letadel americkými a evropskými vojenskými letouny.

„Bohužel dnes panuje naprostý dojem, že nastal čas uspořádat pohřební hostinu za něco jiného: za bezpečnostní záruky a sliby, odhodlání ke spojenectví, za hodnoty, které se zdají být pro někoho mrtvé,“ řekl počátkem tohoto měsíce Zelenskyj. (zdroj)

Stalo se tak v době, kdy podle zpráv z Ukrajiny Kyjevem v úterý před svítáním otřásly dva silné výbuchy, noční oblohu rozzářila stopová střelba a výškový bytový dům se ocitl v plamenech.

V souvislosti s nárůstem ostřelování kyjevský starosta Vitalij Kličko v úterý na síti Telegram uvedl, že v úterý ve 20 hodin začne platit 35hodinový zákaz vycházení, který skončí ve čtvrtek v 7 hodin ráno. Upozornil, že pohyb po městě bez speciálních propustek je zakázán, pokud civilisté nebudou mířit do protileteckých krytů.

„Hlavní město srdce Ukrajiny bude ubráněno!“ napsal Kličko, bývalý boxerský šampion v těžké váze, na sociálních sítích. „A Kyjeva, který je dnes symbolem a výspou evropské svobody a bezpečnosti, se nevzdáme! Nenecháme se srazit na kolena! Dnes je důležité úsilí každého obyvatele Kyjeva.“

Agentura OSN pro uprchlíky na sociálních sítích uvedla, že podle jejích odhadů od začátku konfliktu 24. února uprchly z Ukrajiny do sousedních zemí přibližně tři miliony lidí.

Polský premiér Mateusz Morawiecki spolu s místopředsedou vlády Jarosławem Kaczynským, českým premiérem Petrem Fialou a slovinským premiérem Janezem Janšou dorazili do Kyjeva na setkání s prezidentem Zelenským. Více…

„Evropa musí garantovat nezávislost Ukrajiny a zajistit, že je připravena pomoci při její obnově,“ uvedl v příspěvku na Twitteru.

Tato zpráva částečně vychází z informací agentury Associated Press.

Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.