Názor
Producenti ropy a zemního plynu činí rozhodování o těžbě na základě ekonomických faktorů, nikoli na základě přání politiků. I proto Biden u šéfů energetických firem nepochodil se svou žádostí o zvýšení produkce ropy. [1]
Pokud by Biden opravdu chtěl stlačit cenu ropy, mohl by šmahem pera na exekutivním příkazu upravit energetickou politiku způsobem, který by učinil investice do fosilních paliv atraktivnějšími a méně rizikovými. Stačí neházet trhu klacky pod nohy, a on si cestu najde.
Je přitom paradoxem, že celá desetiletí hledaly Spojené státy cestu, která by je vyvázala z energetické závislosti. Nyní, když mají na rozdávání, volí současná administrativa cestu ideologických zákazů.
Biden by určitě mohl urychlit schválení stavby nových terminálů na zkapalněný zemní plyn. Více plynu na globálním trhu pomůže stlačit ceny. [2] Totéž platí i o stavbě ropovodů a plynovodů a další potřebné infrastruktury. [3] Republikáni ve volbách Bidenovi určitě „omlátí o hlavu“ jeho katastrofální rozhodnutí nespustit už hotový ropovod Keystone.
Přehodnotit a nejlépe zrušit je třeba mnoho vládních regulací, které byly vydány s cílem „bránit změnám klimatu“. Finanční regulátoři přikazují bankám zohledňovat u projektů „dopad na klima“. A tento boj za klima se omezuje zejména na snižování produkce CO2.
Podle plánu Komise pro cenné papíry v USA by měly firmy kromě hospodářských výsledků reportovat i skleníkové emise. [4]
O pozitivním dopadu těchto pravidel nemůže být řeč. Jediné, k čemu povedou, je neefektivní alokace kapitálu. Důsledky můžeme vidět na cenách energií.
Biden a další argumentují, že odpovědí na vysoké ceny ropy a plynu jsou obnovitelné zdroje energií (slunce, vítr). To je pravda, ovšem do budoucna. Tranzit od fosilních k obnovitelným energiím potrvá desetiletí. Je dobré mít vize, ale také je dobré vědět, kde se právě teď nacházíme.
Autor článku je externím dopisovatelem deníku The Epoch Times. Pracuje jako senior burzovní makléř ve společnosti CYRRUS.
Poznámky:
