Konflikt na Ukrajině a sankce uvalené na Rusko mají zásadní dopad na světové zásoby obilí, což dramaticky zvýší cenu potravin, energií a dluhů, čím déle budou boje pokračovat.

„Válka na Ukrajině ve všech svých rozměrech vyvolává znepokojivé kaskádovité dopady na světovou ekonomiku, která je již nyní zasažena krizí covidu-19 a změnou klimatu, přičemž obzvláště dramatické dopady má na rozvojové země,“ uvádí se ve zprávě (pdf) Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) z 13. dubna.

„Nedávné prognózy UNCTAD odhadují, že růst světové ekonomiky bude o celý procentní bod HDP nižší, než se očekávalo, v důsledku války, která vážně narušuje již tak napjaté potravinové, energetické a finanční trhy.“

Pokud se sezóna jarní výsadby na Ukrajině opozdí o několik dalších týdnů a narušení klíčových regionálních vývozů se nebude řešit, bude to mít pravděpodobně dlouhodobé důsledky, jako je rostoucí nedostatek potravin, omezené dodávky hnojiv, velká globální recese a restrukturalizace dodavatelských sítí.

Schopnost produkovat plodiny na Ukrajině a přesunout tuto produkci mimo region je v současnosti vážně narušena.

Miliony Ukrajinců uprchly ze zemědělských oblastí v důsledku války, což způsobilo nedostatek pracovních sil. Na polích jsou také nastraženy nášlapné miny a v zónách zasažených konfliktem je omezena svoboda pohybu.

Odborníci odhadují, že 50 % ukrajinské produkce pšenice a 25 % produkce kukuřice se v současné době nachází v zóně konfliktu.

To zemědělcům ztěžuje zasetí úrody, a i kdyby byla sklizena, s dodávkami by byly spojeny velké logistické problémy.

Mezinárodní nákladní dopravci mají z velké části zakázáno posílat lodě do oblasti Černého moře, přičemž sazby za pojištění prudce vzrostly.

„Je toho hodně, o čem se nemluví, pokud jde o celkové problémy, které mohou vyplynout z ukrajinsko-ruského konfliktu, zejména pokud se protáhne na rok, dva nebo tři,“ řekl Richard Kottmeyer ze společnosti FTI Consulting, Inc. na webináři pořádaném 14. dubna Americkou asociací krmivářského průmyslu (AFIA).

„Pokud by válka skončila dnes, měli bychom inflaci potravin v širokém měřítku po dobu tří let,“ řekl. „To je významné. S pokračující válkou se inflace potravin a počet let nadále zhoršuje.“

Zemědělský průmysl již trpěl nedostatkem pracovních sil vyvolaným pandemií a strategií EU Farm to Fork, která se snaží snížit dopady výroby potravin na životní prostředí a předpokládané klimatické změny.

Ukrajinská krize přenesla na trh další vrstvu existujícího tlaku, přičemž inflace potravin pravděpodobně dosáhne úrovně, která nebyla zaznamenána více než 20 let, uvedl Kottmeyer.

Ukrajina a Rusko společně dodávají přibližně 30 % světové produkce pšenice a ječmene, přibližně 20 % kukuřice a více než 50 % slunečnicového oleje.

Spojené státy by mohly zvýšit vývoz kukuřice a pšenice o 200 milionů bušlů, ale to by pokrylo pouze 10 % nedostatku pšenice a asi 17 % nedostatku kukuřice.

Největší zemědělští vývozci, podle současných světových zásob pšenice, nebudou schopni tento deficit vyrovnat v důsledku ztráty ukrajinsko-ruského trhu s obilím.

Nedostatek kukuřice lze případně pokrýt, ale rezerva k dosažení tohoto cíle je stále užší, uvedl Kottmeyer.

Ceny komodit podle něj budou i nadále růst, některé analytické modely ukazují cenu kukuřice přes 12 dolarů za bušl a předpovídají recesi, která pravděpodobně zasáhne Evropskou unii, jež může letos ztratit až 3 až 4 % HDP.

Rusko je také největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším vývozcem ropy.

Rusko a Bělorusko, na které Západ rovněž uvalil sankce, se rovněž podílejí dohromady asi 20 procenty na vývozu hnojiv.

Z regionu pochází také většina světových zásob potaše, která je potřebná k výrobě zemědělských hnojiv.

„Vypadá to, že Rusko a Bělorusko omezují dodávky a produkci,“ řekl Kottmeyer. „Vzhledem k omezené nabídce je nepravděpodobné, že Evropa dostane příděly. Nedostatkem hnojiv je možná nejvíce ohrožena Indie, protože oni sázejí plodiny jako jedni z prvních,“ dodal.

Podle OSN tyto výpadky nejvíce poškodí rozvojové země, přičemž zpráva varuje před vyššími cenami potravin, které povedou k občanským nepokojům.

Organizace se obává, že válka na Ukrajině může vyvolat masové protesty a akce skupin, které chtějí využít nestability v postižených zemích.

OSN uvádí, že až 1,7 miliardy lidí je „ve značném měřítku vystaveno“ důsledkům války na Ukrajině, přičemž 553 milionů z nich je již nyní chudých a 215 milionů trpí podvýživou.

„Ceny komodit dosahují rekordních výšek ve všech oblastech,“ částečně v důsledku konfliktu, uvádí zpráva OSN.

„Ceny potravin jsou o 34 % vyšší než loni touto dobou a nikdy nebyly tak vysoké od doby, kdy je [Organizace OSN pro výživu a zemědělství] začala zaznamenávat. Stejně tak ceny ropy vzrostly přibližně o 60 % a ceny plynu a hnojiv se více než zdvojnásobily.“

Stávající potravinová inflace se bude zhoršovat, přičemž největší tlak bude vyvíjen na zranitelné regiony, jako je severní a západní Afrika.

„Nastane boj o dodávky, o vstupy, o pšenici, o potraviny, mezi energií a obilím,“ řekl. „Neexistuje model, který bych viděl, kde by někdo nebyl poražený. Otázkou je, kdo a co ztratí,“ řekl Kottmeyer.

„Jak budeme definovat, kdo je nedostatkem poškozen? Bez této definice to budou rozvojové země a my se budeme dostávat od jednoho konfliktu k dalším konfliktům,“ varoval Kottmeyer.

Přeloženo z původního článku newyorské redakce. (jas)