Jana Novotná

31. 8. 2022

V úterý ve večerních hodinách zemřel ve věku 91 let bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. S odkazem na informace ruských agentur Interfax a TASS o jeho úmrtí informovala agentura ČTK.

Gorbačov proslul jako politický reformátor a strůjce rozpadu Sovětského svazu. Jen málo se ví o tom, že on sám později projektoval komunistické ideály do ekologických otázek. Prosazoval také myšlenku zřízení celosvětové vlády pod záminkou „zabránění ekologické pohromě“. Přesně tyto environmentální tendence mají současná levicová politická hnutí.

Gorbačov, který byl ve vedení sovětské komunistické strany ve druhé polovině 80. let, se svými reformami, tzv. politiky glasnosti (otevřenosti) a perestrojky (přestavby), snažil o přeměnu komunistického režimu a jeho částečnou demokratizaci. Jeho reformy však místo posílení sovětského systému napomohly k pádu vládnoucí komunistické strany a rozpadu Sovětského svazu.

Michail Gorbačov, který se narodil 2. března 1931 ve vesnici Privolnoje, byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu v letech 1985 až 1991 a byl zároveň krátce i prvním a jediným sovětským prezidentem (v roce 1991 funkce prezidenta vznikla i zanikla den před pádem komunistického režimu, 25. prosince 1991).

Jeho transformační politika glasnosti vedla k významné změně umožňující dříve nemyslitelnou kritiku komunistické strany.

„Začal jsem tyto reformy a mými vůdčími hvězdami byly svoboda a demokracie, bez krveprolití. Aby lid přestal být stádem vedeným pastýřem. Stali by se občany,“ poznamenal kdysi Gorbačov ke své politice. Jeho snahy však zároveň podpořily nacionalisty, kteří začali prosazovat nezávislost v pobaltských republikách Lotyšsku, Litvě, Estonsku a východní Evropě.

Michail Gorbačov podle svých vlastních slov neměl v úmyslu způsobit rozpad Sovětského svazu.

„Rozpad svazu byl důsledkem zrady sovětské nomenklatury, byrokracie a také zrady (bývalého vůdce Borise) Jelcina,“ řekl v roce 2012 televizi CNN. „Mluvil o spolupráci se mnou, o spolupráci na nové svazové smlouvě, podepsal návrh svazové smlouvy, parafoval tuto smlouvu. Ale zároveň pracoval za mými zády.“

Ukončení studené války a rozpad sovětského bloku znamenalo pro mnoho lidí konec hrozby komunismu. Na rozdíl od denacifikačního hnutí v Německu po druhé světové válce však zločiny komunismu nebyly nikdy veřejně odsouzeny. Ani v Rusku a dalších bývalých sovětských republikách nedošlo k jasnému distancování se od komunistické minulosti a mnoho lidí bylo nespokojeno s pro ně nepříznivými ekonomickými důsledky Gorbačovových reforem. Ve své rodné zemi tak Michail Gorbačov nebývá oslavován v takové míře jako na Západě.

Po pádu komunistických režimů ve východní Evropě mnoho bývalých členů komunistické strany založilo strany zelených nebo se připojilo k již existujícím, čímž výrazně posílili levicový charakter ekologických hnutí. Mnozí komunisté začali v téže době vyostřovat svou rétoriku a protlačovat narativ o „záchraně světa“.

Michail Gorbačov se rovněž stal propagátorem ekologie a založil Mezinárodní zelený kříž. „Gorbačov často podporoval zřízení světové vlády, aby zabránil ekologické pohromě,“ uvádí se v knize Jak přízrak komunismu vládne tomuto světu. Podpořil také environmentální programy OSN, které globální klimatickou změnu považují za hlavní hrozbu pro lidstvo.

Gorbačov, který byl držitelem Nobelovy ceny míru, získal v roce 1999 od tehdejšího prezidenta Václava Havla rovněž nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád bílého lva.

Sepsáno s využitím informací z článku Victorie Kelly-Clarkové a knihy Jak přízrak komunismu vládne tomuto světu.

Článek byl rozšířen a jeho titulek byl upraven dne 1. září 2022.

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.