Mezinárodní společnost pro transplantace srdce a plic (ISHLT) vydala prohlášení, v němž zavádí zákaz přijímání jakýchkoli výzkumných prací z Číny týkajících se transplantací orgánů. Důvodem jsou praktiky násilného odebírání orgánů osobám, které k tomu nedaly souhlas, zpravidla vězňům svědomí a politickým vězňům. Jedná se o první politiku tohoto druhu, která v posledních letech vzešla z lékařské instituce.
V prohlášení nazvaném Mezinárodní společnost pro transplantace srdce a plic vydává politiku týkající se zneužívání transplantací v Číně vydaném 28. srpna se uvádí: „Vzhledem k množství důkazů o tom, že vláda Čínské lidové republiky jako jediná nadále systematicky podporuje odběry orgánů či tkání od popravených vězňů, nebudou organizací ISHLT přijímány z výše uvedených důvodů příspěvky týkající se transplantací a zahrnující buď orgány, nebo tkáně od lidských dárců z Čínské lidové republiky.“
Zákaz se má každoročně přezkoumávat, nicméně bude trvat do doby, „dokud nebude získán nezávislý důkaz, že tyto praktiky ustaly“, uvedla organizace.
Profesor Jacob Lavee, člen etické komise ISHLT a izraelský lékařský expert, řekl 18. září deníku The Epoch Times: „Nová politika je v podstatě úplným akademickým bojkotem jakéhokoli klinického výzkumu souvisejícího s transplantacemi v Číně. Produkty takového výzkumu z Číny nesmí být předloženy k publikaci v prestižním časopise Journal of Heart and Lung Transplantation a nesmí být prezentovány na výročních setkáních společnosti.“
Doktor Lavee vysvětlil, že nová politika vychází z rozsudku Nezávislého tribunálu pro nucené odběry orgánů vězňům svědomí v Číně (China Tribunal) z roku 2020 a ze společného výzkumu, který provedl on a Matthew Robertson. „[ISHLT] změnila svou politiku transplantační etiky tak, aby odrážela její snahu a snahu svých členů distancovat se od tohoto krutého transplantačního jednání,“ dodal lékař.
Nucené odběry živým dárcům
Prvotní obvinění z násilných odběrů orgánů vězňům svědomí přišlo v roce 2006 od komunity lidí, kteří se věnují tradiční duchovní praxi zvané Falun Gong (Fa-lun Kung). Tu začal komunistický režim v Číně pronásledovat v roce 1999.
V průběhu let zmizela řada stoupenců Falun Gongu a v Číně zároveň dochází od roku 2000 k prudkému rozvoji transplantačního průmyslu, kdy se země stává vyhledávanou destinací zahraničních občanů hledajících nové orgány. Čínští transplantalogové slibovali rekordně rychlé časy doručení orgánů, v některých případech i v řádech týdnů.
Povolení zabíjet
V reakci na obvinění a rostoucí tlak mezinárodního společenství prohlásil čínský režim v roce 2015, že reformoval svůj systém transplantací orgánů a přijal praxi dobrovolného dárcovství orgánů. Ne všichni mu to však věřili.
Ethan Gutmann, autor knihy Jatka a výzkumný pracovník China Studies při Nadaci obětí komunismu, řekl 19. září deníku The Epoch Times: „Až dosud tvrzení Pekingu o reformě transplantací podporovali vedoucí představitelé Transplantační společnosti, Světové zdravotnické organizace a Papežské akademie věd ve Vatikánu. Tento institucionální postoj nebyl jen brzdou politických akcí USA proti čínským odběrům orgánů, ale pro KS Číny to bylo povolení zabíjet… Přesto Mezinárodní společnost pro transplantace srdce a plic právě vystřelila a ten výstřel bude jistě slyšet po celém světě.“
Doktor Lavee k tomu dodal: „Podobná opatření v minulosti zavedlo několik mezinárodních společností, včetně Transplantační společnosti, ale v roce 2015 byla zrušena poté, co Čína oznámila svou údajnou transplantační reformu.“
Právník David Matas, který jako jeden z prvních nedobrovolné odebírání orgánů v Číně vyšetřoval, řekl 19. září deníku The Epoch Times: „Další význam tohoto prohlášení spočívá v tom, že odmítá propagandu Komunistické strany Číny a vlády Číny o jejím transplantačním systému, o tom, že všechny orgány pocházejí od dárců, a o počtech transplantací, že počty transplantací jsou jen nepatrným zlomkem jejich skutečného počtu.“
Časopis American Journal of Transplantation v dubnu 2022 zveřejnil výsledky společného výzkumného projektu Jacoba Laveeho, který působil jako předseda Izraelské transplantační společnosti, a Matthewa P. Robertsona, doktoranda na Australské národní univerzitě a výzkumného pracovníka Nadace obětí komunismu.
Studie ukazuje, že v posledních několika desetiletích v čínských vojenských a místních nemocnicích dárci orgánů zemřeli až poté, co jim bylo odebráno srdce, což znamená, že odebrání srdce bylo příčinou smrti „dárců“.
Článek byl redakčně zkrácen. Z anglického originálu přeložil a upravil Ondřej Horecký.
