Studie z Hong-kongu přináší naději pro závažné případy covidu. „Integrace čínské medicíny se západní je dost možná nezbytná,“ říká lékař.
Studii o možnosti integrace čínské medicíny se západní medicínou provedla v roce 2021 tchaj-wanská nemocnice Keelung Chang Gung Memorial Hospital. Závěry výzkumu potvrdily u pacientů, léčených integrovaným přístupem západní i východní medicíny, nižší závažnost příznaků i mortalitu. U pacientů, kteří byli léčeni pouze západní medicínou, byla mortalita 2,6 násobná. Výsledky studie tak zdůrazňují terapeutický potenciál kombinované terapie západní a východní medicínou.
Více než dvaapůkrát nižší smrtnost
Studie probíhala mezi květnem a červencem 2021 v již zmíněné Keelung Chang Gung Memorial Hospital na Tchaj-wanu. Z 93 hospitalizovaných pacientů bylo 29 léčeno integrovanou terapií pracující s postupy čínské a západní medicíny. 64 pacientů bylo léčeno konvenčním, západním přístupem.
Mortalita pacientů, léčených integrativním přístupem, byla 15,4 procenta. V ostrém kontrastu stojí 40% mortalita u pacientů, kteří byli léčeni pouze západními léčivy.
Typický případ se uzdravil po bylinách
Typický je příklad jedné z pacientek, osmašedesátileté ženy, která se na pohotovost dostavila v červvnu 2021 s horečkou 38 stupňů Celsia. Rentgen ukazoval oboustranné postižení plic zánětem. Kromě toho jí vyšel pozitivní rychlotest na covid-19.
Ačkoli byla v nemocnici léčena kombinací západních léků na bázi steroidů, antibiotik a podobných přípravků, žena skončila přesto na jednotce intenzivní péče s dušností, tachykardií a hypoxemií, tedy nízkou saturací krve kyslíkem.
Poté jí byly spolu s aplikací vysokoprůtokové nosní kanyly (HFNC) také podány čínské byliny a další léčba. Pacientčina koncentrace kyslíku v krvi se začala zlepšovat již po čtyřech dnech terapie a její základní fyziologické funkce se stabilizovaly. Při pokračování v léčbě rentgenové snímky odhalily ústup zánětu. Její stav se postupně zlepšil. Ve druhé polovině července se osmašedesátiletá pacientka zcela uzdravila a byla propuštěna do domácího ošetření.
Cytokinová bouře ničí i zdravé životy
Huang Zehong, doktor čínské medicíny v dotyčné nemocnici Keelung Chang Gung Memorial Hospital, k tomu říká: „Někteří pacienti s koronavirem trpí zhoršením funkce plic a poruchami imunitního systému. V závažných případech také dojde k rozpoutání nekontrolované zánětlivé reakce těla zvané cytokinová bouře.“ Jak dr. Huang dodává, cytokinová bouře posléze přeroste v syndrom akutní dechové tísně (ARDS).
K cytokinové bouři citujme Davida Martina, vedoucího lékařského pracovníka výrobce vakcín na covid-19, firmy Pfizer: „Cytokinová bouře je tím, co vede k úmrtím jinak zdravých mladých lidí na chřipku. Viděli jsme to při chřipkové epidemii roku 1918 a vidíme to i nyní, v roce 2022.“
ARDS je těžké postižení plic, projevující se závažnými symptomy plicního edému a rozvíjející se do 72 hodin od nakažení. Jakmile se v plicních sklípcích vytvoří tekutina, během dvou až pěti dní dojde k difúznímu alveolárnímu poškození (poškození plicních sklípků, také DAD). DAD vede k závažným následkům, včetně dušnosti, letargie, zmatenosti a smrti.
Dr. Huang podotkl, že mnoho studií vede k závěru, že existuje přímá souvislost mezi aktivitou malých molekul kyseliny ribonukleové (takzvaných miRNA) a závažností průběhu infekce covid-19.
Výsledky v laboratoři i praxi: Kozinec pomáhá
Výzkumní pracovníci důkladně analyzovali všechny známé mechanismy, kterými covid-19 poškozuje imunitní systém a plíce. Našli zajímavá spojení mezi úbytkem fatálních poruch imunitního systému a plic a čínskou medicínou.
Jednou z bylin, která byla podávána pacientům v rámci bylinné formule YQ1, bylo beiqi, jinak také astragalus, česky kozinec. Bylo prokázáno, že beiqi inhibuje replikaci viru a aktivuje antivirové působení buněk imunitního systému – makrofágů. Bylina, používaná v čínské medicíně k léčbě virových a horečnatých onemocnění, také zajišťovala stabilní hladiny kyslíku uvnitř buněk a předcházela výskytu cytokinových bouří u pacientů.
Server a+hospital.com, na němž najdeme internetovou encyklopedii čínské medicíny, o beiqi říká, že jde o bylinu s detoxikačními účinky, která se v rámci TČM používá přes dva tisíce let.
Naděje pro pacienty s covidemm
Beiqi mělo zajímavé účinky i při laboratorních testech. Pokusné myši vykazovaly podstatné zlepšení co do koncentrace kyslíku v krvi, dechové frekvence i fyzického stavu plic. Kromě toho se zlepšila jejich schopnost s virem bojovat.
Výsledek by mohl znamenat jistou naději i pro pacienty, trpící takzvaným postcovidovým syndromem. Ten se mimo jiné projevuje únavou, zamlžením myšlení, kašlem, úzkostmi a nespavostí.
Jak se přesně postcovidový syndrom rozvíjí zatím nebylo vyzkoumáno.
Dr. Huang zdůraznil důležitost právě proběhnuvšího výzkumu: „Integrace západní a čínské medicíny se může pro budoucnost stát nezbytným protokolem. Dává pacientům naději na zotavní. Je totiž zřejmé, že integrace západního a východního medicínského přístupu se ukázala být efektivní tam, kde imunitní odpověď organismu na virus selhává.“
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložila Erika Hájková.
