NĚMECKO – V berlínských politických kruzích se stále častěji ozývají hlasy volající po zvýšené ochraně Spolkového sněmu. Důvodem je skutečnost, že během takzvané „říšskoněmecké razie“ byla zatčena také berlínská soudkyně, která je zároveň bývalou poslankyní AfD. Poslanecká skupina CDU/CSU chce také objasnit, jakým způsobem unikly interní informace o vyšetřování do tisku.
Dva dny po takzvané „říšskoněmecké razii“, která proběhla 7. prosince, se stále častěji ozývají hlasy pro zpřísnění bezpečnostních opatření ve Spolkovém sněmu. Zvláštní jednotky zatkly několik desítek lidí, kteří údajně plánovali násilný převrat v Německu. Bylo zatčeno 25 osob podezřelých ze založení teroristické organizace.
Podle spolkového Generálního státního zastupitelství byla mezi zatčenými podezřelými i bývalá poslankyně Spolkového sněmu za AfD a berlínská soudkyně Birgit Malsack-Winkemannová. Podle informací německé tiskové agentury DPA měla i po odchodu z parlamentu přístup do budov Spolkového sněmu, což je výsada, na kterou mají nárok všichni bývalí poslanci.
Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) 8. prosince večer označil za „velmi pozoruhodný a velmi závažný incident“, že mezi obviněnými je i bývalá poslankyně AfD Malsack-Winkemannová. Informoval o tom mimo jiné deník Welt.
Podle Scholze je nyní zapotřebí „autonomních rozhodnutí spolkových a zemských orgánů na ochranu ústavy“, k čemuž bude podle Scholze nutno „zvážit věci na právním základě“.
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) v pořadu RTL/ntv „Nachtjournal spezial“ hovořil o „bezbranné demokracii“. Reagoval tak mimo jiné na skutečnost, že v polovině dubna 2022 zatkly německé bezpečnostní orgány čtyřčlennou skupinu takzvaných „říšských občanů“, kteří údajně plánovali mimo jiné únos Lauterbacha. V říjnu 2022 byla zatčena také údajná vůdkyně skupiny Elisabeth R., učitelka v důchodu.
Nová bezpečnostní koncepce Spolkového sněmu?
Lauterbachův stranický kolega, vnitropolitický poslanec Sebastian Hartmann, požadoval ve výměně názorů s Funke Mediengruppe „urychleně“ přezkoumat „dosavadní kontakty“ exsoudkyně Winkemannové v parlamentu a také celou bezpečnostní koncepci Spolkového sněmu. Podle jeho názoru se nejedná o „jednotlivé případy“. „Předpokládám, že doufala v pomoc zevnitř při svých plánech na svržení vlády,“ řekl Hartmann.
Tak to zřejmě vidí i místopředsedkyně Spolkového sněmu Katrin Göringová-Eckardtová (Zelení). V rozhovoru pro Funke Mediengruppe podle agentury DPA oznámila, že chce pečlivě prozkoumat, jaká bezpečnostní opatření pro Spolkový sněm by měla být upravena. Za tímto účelem budou podle ní probíhat diskuse ve „všech rozhodujících orgánech“.
Podobný názor jako Redaktions Netzwerk Deutschland (RND) vyjádřil podle listu „Tagesschau“ i předseda parlamentního výboru pro kontrolu tajných služeb Konstantin von Notz (Zelení): „Musíme zvýšit koncept ochrany Spolkového sněmu, aniž bychom sabotovali každodenní život demokratických poslanců,“ požadoval von Notz. Současná bezpečnostní koncepce Spolkového sněmu nebyla vytvořena proto, aby se do parlamentu dostávali „nepřátelé ústavy s přístupovými právy“.
„Případná potřeba změn v zabezpečení Spolkového sněmu bude průběžně interně vyhodnocována a v případě potřeby okamžitě realizována,“ uvedla místopředsedkyně Spolkového sněmu Petra Pau (Levice) podle informací ZDF na dotaz Funke Mediengruppe.
Již v létě 2019 byla představena koncepce, podle níž má být bezpečnostní prostor kolem budovy Spolkového sněmu silněji chráněn před teroristickými útoky. Za tímto účelem bude přes náměstí Platz der Republik vybudován dva a půl metru hluboký a deset metrů široký příkop a u nájezdu na západní portál bezpečnostní plot. Jako důvod byla uvedena zvýšená míra ohrožení.
Lambsdorff chce zpřísnit zákon o soudcích
Zástupce předsedy parlamentní frakce FDP Alexander Graf Lambsdorff se v rozhovoru pro deník Welt vyslovil pro jasnější formulaci „zákona o soudcích“. Je třeba „jasně vyloučit z výkonu spravedlnosti v Německu osoby, které mají nepřátelský postoj k našemu právnímu systému jako takovému“. Podle hraběte Lambsdorffa je Birgit Malsack-Winkemannová „zjevně protiústavní osobou“.
Podle listu Berliner Zeitung zahájil berlínský zemský soud proti Malsack-Winkemannové disciplinární řízení. Berlínská senátorka Lena Krecková (Levice) oznámila, že použije „všechny nástroje“ k odvolání Malsack-Winkemannové.
Kdo předem informoval tisk?
Podle internetového portálu „t-online“ požádala parlamentní skupina CDU/CSU ve Spolkovém sněmu o svolání mimořádného zasedání právního výboru na pondělí 12. prosince. Výbor by měl s pomocí stavu poznání spolkové vlády a spolkového státního zastupitelství prošetřit, zda a jakým způsobem byly v souvislosti s razií předány a zveřejněny „informace z interního vyšetřování“ bez povolení. Pokud se potvrdí podezření, že došlo k úniku interních informací, ohrozí to právní stát, uvedl Günter Krings (CDU), mluvčí parlamentní skupiny pro právní politiku.
Martina Rennerová, poslankyně za Levicovou stranu, v rozhovoru pro ntv v den razie uvedla, že přesný čas, jména a adresy cílů rozsáhlé razie 7. prosince byly některým členům tisku známy již dva týdny předem. Sama se o tom dozvěděla v polovině minulého týdne. Celá věc jí proto připadala „jako PR kampaň“. Možná šlo o to ukázat, „že politika nejen přijímá akční plány proti pravici, ale také úspěšně zasahuje proti teroristické hrozbě“.
Poznámka redakce: Výše uvedený případ je pouze ve fázi podezření určitých lidí ze spáchání trestných činů. Naše redakce se řídí zásadou presumpce neviny. O tom, zda a do jaké míry jsou výše uvedení aktéři skutečně vinni, rozhodne soud.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
