Švédský levicový profesor a aktivista za změnu klimatu prohlásil výstavbu zařízení pro těžbu ropy za „akt násilí“ a vyzval zelené bojovníky, aby zničili infrastrukturu pro fosilní paliva.
Vzhledem k tomu, že v posledních několika měsících přibývá případů klimatických protestů a tzv. aktů ekoterorismu, Andreas Malm, autor knihy „Jak vyhodit do povětří ropovod“, v podcastovém rozhovoru uvedl, že tyto ojedinělé incidenty klimatických skupin jsou pouze začátkem toho, co má toto hnutí připraveno k uskutečnění své cílové agendy.
„Úkolem klimatického hnutí je jasně lidem ukázat, že budování nových plynovodů, nových plynových terminálů, otevírání nových ropných polí jsou násilné činy, které je třeba zastavit – zabíjejí lidi,“ řekl agentuře Bloomberg.
Malm, docent ekologie na Lundské univerzitě, je vůdčí osobností klimatického aktivistického hnutí a jeho texty se objevují v levicově nakloněných médiích, jako jsou The New York Times, The Guardian a The Nation.
„Jsme ponořeni v katastrofě; je pokročilá hodina, ale eskalace teprve začala. Nevíme, co přesně bude fungovat. Jediné, čím si můžeme být jisti, je toto: jsme ve spirále smrti, musíme se z ní vymanit a musíme zkusit něco víc. Dny mírného protestu jsou možná dávno pryč,“ napsal ve svém názorovém sloupku v deníku The Guardian.
Výzvy k extremismu v boji proti změně klimatu
„Neměli bychom se pouštět do atentátů nebo terorismu, používat zbraně a podobně,“ říká Malm. „Ale po tuto hranici potřebujeme využít prakticky všechno … až po sabotáže a ničení majetku.“
Úřady už uvažují o tvrdších opatřeních vůči ekoradikálům.
Malm říká, že reakci orgánů činných v trestním řízení vítá a očekává.
„To se stává vždy, když se situace stupňuje. Jakmile představujete nebezpečí pro systém, tohle přijde.“
„A to je znamení, že děláte něco dobrého, že skutečně zpochybňujete nějaké zájmy,“ dodal.
Demolování uměleckých děl ekoaktivisty kvůli publicitě
Na Van Goghův obraz „Slunečnice“ v říjnu v Národní galerii v Londýně hodili členové skupiny „Just Stop Oil“ plechovku rajčatové polévky. Podle deníku The Times of London je skupina financována několika kalifornskými miliardáři, včetně Aileen Gettyové, dědičky rodiny Gettyů, která zbohatla na ropě.
V listopadu jiná skupina protestujících potřela černou barvou obraz Gustava Klimta ve Vídni.
Mnozí klimatičtí aktivisté, kteří pocházející převážně z rodin vyšší střední třídy a údajně jsou podporovaní skupinami bohatých sponzorů, se zapojili do vln vandalismu, žhářství, zastrašování a narušování veřejného pořádku.
Podobné cíle mají i další skupiny bojující proti klimatickým změnám, například Extinction Rebellion a Insulate Britain.
Malm přirovnal vandalský útok na Van Goghův obraz k incidentu ve stejné galerii z roku 1914, kdy kanadská sufražetka Mary Richardsonová rozřezala sekáčkem na maso obraz Diega Velázqueze „Venušina toaleta“.
Citoval Richardsonovou, která tehdy prohlásila, že „spravedlnost je prvkem krásy stejně jako barva a silueta na plátně“.
Další aktivista z „Just Stop Oil“, Jan Goodey, byl odsouzen k šesti měsícům vězení za to, že v listopadu v Londýně během dopravní špičky zastavil nejrušnější britskou dálnici.
Při samostatném prosincovém incidentu hrozilo klimatické aktivistce Deanně Coco v Austrálii 15 měsíců vězení za to, že téměř na půl hodiny zablokovala jeden jízdní pruh na mostě Sydney Harbour Bridge.
Klimatičtí aktivisté přešli od obtěžování k sabotážím
V jižní Francii zaútočili ekologičtí aktivisté protestující proti místnímu znečištění ovzduší na cementárnu, sabotovali elektrické systémy a poškodili stavební zařízení a okna.
Malm v článku v deníku The New York Times napsal: „Zpravidla si myslím, že sabotáž je nejúčinnější, když je přesná a razantní. Když aktivisté ze stejné skupiny letos v dubnu rozbíjeli čerpací stanice, uhodili hřebíček na hlavičku.“
„Benzín je na rozdíl od Van Goghova obrazu palivem globálního oteplování“, které „musí být zrušeno, aby se zachránilo lidstvo a další formy života“.
Jiní radikálové objížděli města v Evropě a po celých Spojených státech a prořezávali pneumatiky SUV, aby zastrašili občany, s cílem přestat používat vozidla se spalovacími motory.
„Sabotování infrastruktury pro fosilní paliva je formou sebeobrany nebo možná humanitární intervence,“ řekl Malm deníku The Nation.
Radikální profesor také pochválil některé „přední vědce“ zabývající se energetikou na Bostonské univerzitě za to, že diskutují o výhodách a nevýhodách páchání ekoteroristických činů ve jménu změny klimatu.
Ocenil jejich odvahu za to, že se rozhodli jít „pozoruhodně, ve prospěch zvážení celé škály možností, včetně občanské neposlušnosti a partyzánské války“ proti těm, kteří se staví proti nim.
Malm vyzývá k radikální eskalaci
Malm vyzývá k radikální eskalaci akcí proti vládám, soukromým společnostem a jednotlivcům, kteří podporují využívání fosilních paliv, protože se obává, že planeta kvůli změně klimatu vymře.
„Na základě vědeckých poznatků o klimatu by fosilní paliva měla být klasifikována jako projektily vystřelené do lidstva – především směrem ke globálnímu Jihu. Otázka nezní, zda máme právo je zničit; jde o to, proč lidé dosud nejednali v souladu s touto nezbytností,“ řekl pro The Nation.
Sdělil také, že ničení infrastruktury pro fosilní paliva nemá za cíl „osvítit“ ty, které nazývá „popírači změny klimatu“, ale způsobit škodu „nepříteli: fosilnímu kapitálu“.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.
