Velká Británie se stane první zemí, která poskytne Ukrajině zbraně dlouhého doletu, prohlásil v sobotu britský premiér Rishi Sunak, když prosazoval „standardní schopnosti NATO“ pro Ukrajinu.
V projevu na každoroční Mnichovské bezpečnostní konferenci Sunak světovým lídrům řekl, že Ukrajina potřebuje „rozhodující převahu na bojišti“, aby porazila Rusko, a dlouhodobou podporu pro svou budoucí bezpečnost a obnovu.
Vyzval také NATO k vytvoření nové charty, která by Ukrajině pomohla před další ruskou agresí.
Sunak zmínil poskytnutí britských tanků a rozhodnutí své administrativy zahájit výcvik ukrajinských pilotů pro létání na stíhačkách podle standardů NATO s tím, že nyní je „ta správná chvíle zdvojnásobit“ vojenskou podporu.
„Společně dodáme v příštích několika měsících tolik vybavení, jako za celý rok 2022. A společně musíme pomoci Ukrajině ochránit její města před ruskými bombami a íránskými drony,“ uvedl Sunak.
Zbraně delšího dosahu
„A proto bude Spojené království první zemí, která Ukrajině poskytne zbraně dlouhého dosahu,“ prohlásil a dodal, že Spojené království spolupracuje se spojenci, aby „poskytlo Ukrajině nejmodernější systémy protivzdušné obrany a vybudovalo letectvo, které potřebuje k obraně svého národa“.
S odvoláním se na prohlášení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, že se Ukrajina stane členem obranné aliance, Sunak uvedl, že bezpečnost země musí být posílena ještě před jejím vstupem do NATO.
„Rusko se dopouští jednoho porušení za druhým vůči zemím mimo kolektivní bezpečnost NATO. A reakce mezinárodního společenství nebyla dostatečně silná,“ uvedl a tvrdil, že NATO by mělo poskytnout „standardní pokročilé možnosti NATO, které potřebují do budoucna“.
Na otázku po projevu, zda mezi zbraně delšího dosahu budou patřit i rakety dlouhého doletu, které by mohly zasáhnout Krym, který byl v roce 2014 anektován Ruskem, Sunak odpověděl, že „suverenita Ukrajiny byla porušena, její lidé jsou zabíjeni a má plné právo se bránit“.
Těžké tanky, protivzdušná obrana a zbraně delšího doletu jsou „všechny věci, které Ukrajině umožní bránit se a odrazit ruskou agresi, a skutečně, ano, mít protiofenzívu, která přesune Rusko mimo jeho vlastní zemi,“ řekl Sunak.
„Nová charta“ o další bezpečnosti
Vyzval také NATO, aby využilo červencového summitu ve Vilniusu k vytvoření „nové charty“.
Po rozpadu Sovětského svazu zdědila Ukrajina značnou část jaderných zbraní komunistického bloku, což z ní činí třetí největší jadernou mocnost na světě.
Po dosažení řady dohod, jako byla Minská dohoda v roce 1991, Lisabonský protokol v roce 1992 (pdf) a Budapešťské memorandum v roce 1994, podepsala Ukrajina spolu s bývalými sovětskými státy Běloruskem a Kazachstánem Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) a vzdala se svých jaderných zbraní výměnou za ochranu ze strany států disponujících jadernými zbraněmi, včetně Ruska, Velké Británie, Číny, Francie a Spojených států.
Sunak uvedl, že tento rámec selhal poté, co to Rusko „opakovaně porušovalo, ať už se jedná o smlouvy o lidských právech, nebo smlouvy o omezení zbraní“, a měly by začít diskze o tom, jak poskytnout Ukrajině dlouhodobou podporu.
Sunak rovněž uvedl, že svět „musí pohnat Rusko k odpovědnosti“, včetně toho, že ho postaví před Mezinárodní trestní soud kvůli válečným zločinům, a že během červnové konference o obnově Ukrajiny v Londýně bude diskutovat o tom, jak zajistit, aby Rusko „zaplatilo“ obnovu Ukrajiny.
Před svým projevem a po něm vedl Sunak bilaterální rozhovory s německým kancléřem Olafem Scholzem, americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, švédským premiérem Ulfem Kristerssonem a finským prezidentem Saulim Niinistem.
Americká Bidenova administrativa loni v březnu oficiálně konstatovala, že ruská vojska se na Ukrajině dopustila válečných zločinů.
Viceprezidentka USA Harrisová v sobotu uvedla, že Bílý dům formálně dospěl k závěru, že Rusko se na Ukrajině dopustilo „zločinů proti lidskosti“.
„Ruské síly vedly rozsáhlý a systematický útok proti civilnímu obyvatelstvu – hrozné činy vražd, mučení, znásilňování a deportace,“ konstatovala Harrisová. Zmínila také „vraždy ve stylu popravy, bití a mučení elektrickým proudem“.
Na této zprávě se podíleli Tom Ozimek a PA Media. Z původního článku přeložil: MiC.
