Eva Fu

20. 2. 2023

Několik let předtím, než obří špionážní balon z Číny upoutal pozornost Ameriky, jeden z předních čínských vědců v oblasti letectví a kosmonautiky pozorně sledoval cestu bezpilotní vzducholodi, která se vydala na cestu napříč zeměkoulí.

Na mapě v reálném čase se bílá vzducholoď jevila jako blikající červená tečka, ačkoli ve skutečnosti byla její velikost impozantní. Vážila několik tun a měřila 100 metrů na délku – o nějakých dvacet pět metrů více než Boeing 747-8, jedno z největších osobních letadel na světě.

„Podívejte, tady je Amerika,“ řekl hlavní architekt vzdušného plavidla Wu Če státním novinám Nanfang Daily. Vzrušeně ukázal na červenou čáru označující cestu vzducholodi ve výšce asi 65 tisíc stop ve vzduchu a poznamenal, že v roce 2019 tento let stanovuje světový rekord.

Vzducholoď pojmenovaná „Cloud Chaser“ (Stíhač mraků) letěla necelý měsíc nad třemi oceány a třemi kontinenty, včetně zřejmě americké Floridy. V době Wuova srpnového rozhovoru se vzducholoď vznášela nad Tichým oceánem a do dokončení své mise jí zbývalo několik dní.

cinsky balon
Ilustrační obrázek letounu Cloud Chaser. (Nanfang Daily)

Wu Če, zkušený výzkumník v oblasti letectví a kosmonautiky, sehrál klíčovou roli při prosazování Číny v takzvaném závodě o „blízký vesmír“, pojem označující vrstvu atmosféry ve výšce 20 až 100 kilometrů nad Zemí. Tato oblast, která je příliš vysoko pro letadla, ale příliš nízko pro satelity, je považována čínským režimem perspektivní oblast pro dosažení vojenské nadvlády.

Přestože vojenský balonový program Číny existuje již desítky let, dostal se do centra pozornosti teprve nedávno, když Spojené státy sestřelily výškový pozorovací balon, který se týden vznášel nad zemí a pohyboval se nad několika citlivými americkými vojenskými lokalitami. Tento balon, velký jako tři autobusy, byl menší než Cloud Chaser.

Wu se tento měsíc dožívá 66 let. Má vazby na nejméně čtyři ze šesti čínských subjektů, na které Washington nedávno uvalil sankce za podporu rozsáhlého vojenského balonového programu Pekingu, který podle americké vlády zasahuje do více než 40 zemí na pěti kontinentech.

Jako specialista na konstrukci letadel pomáhal Wu během svého více než třicetiletého působení v oblasti letectví a kosmonautiky vyvíjet domácí stíhací letouny čínského režimu a technologie stealth. Za svůj přínos armádě si také odnesl přinejmenším jedno ocenění.

Působil jako viceprezident na Univerzitě Beihang, prestižní státní letecké škole, dokud se v roce 2004 dobrovolně nevzdal tohoto titulu ve prospěch výuky a výzkumu. Kdysi působil ve vědeckém poradním výboru Generálního ředitelství pro vyzbrojování Lidové osvobozenecké armády (LOA), dnes již zrušeného úřadu, který má na starosti vybavení čínské armády.

Z veřejných záznamů vyplývá, že Wu má dobré kontakty v oblasti letectví a kosmonautiky a podíly v mnoha leteckých firmách. Je předsedou pekingské společnosti Eagles Men Aviation Science, jedné ze šesti firem, které Washington spolu s její pobočkou v Šan-si označil za terče sankcí kvůli balonům.

Jak Beihang University, tak Harbinský technologický institut, Wuova alma mater, přezdívaný „čínský MIT“, jsou na černé listině USA v oblasti obchodu, první z nich za pomoc čínským vojenským raketovým systémům a bezpilotním letadlům a druhý za využívání amerických technologií k podpoře čínských raketových programů.

Výhody balonů

Komunistická strana Číny dlouhodobě usiluje o dominanci v blízkém vesmíru, který čínští vědci považují za oblast pro nejrůznější aplikace, od balonů ve velkých výškách až po hypersonické střely. Z výšky je k dispozici množství informací, které může aerostat vybavený elektronickým sledovacím systémem zachytit a proměnit ve zpravodajsky cenná data.

„Pokud letíte s balonem, který je ve výšce 100 000 stop (30 km), máte … viditelnost na zemi stovky a stovky kilometrů nad několika státy, protože je tak vysoko,“ vysvětluje Art Thompson, spoluzakladatel kalifornské společnosti Sage Cheshire Aerospace. Během tří desetiletí působení v leteckém a kosmickém průmyslu pracoval Thomspon na bombardéru B-2 stealth a byl technickým ředitelem projektu Red Bull Stratos, který překonal rekord v letu balonem do výšky a největšího balonu s posádkou.

Art Thompson, generální ředitel společnosti Sage Cheshire a prezident A2ZFX, sedí uvnitř modelu, který postavil pro Red Bull Stratos v Lancasteru v Kalifornii, 13. srpna 2022. (Samira Bouaou / The Epoch Times)

„Ať už jde o telefonní data, rádiová data, přenosy z letadel, co je to za letadla, kdo je vlastní, všechna tato data jsou k dispozici,“ říká podnikatel.

Na státní Čínské akademii věd probíhaly již v 70. letech minulého století snahy o zkoumání výškových balonů, jak uvádí zpráva státních médií. Čínští výzkumníci, kteří neměli k dispozici počítače, se inspirovali německými a japonskými knihami o letectví a rozstříhanými novinami, z nichž sestavovali prototypy.

Výsledkem byl heliový balon s hliníkovým košem, který byl dohromady velký asi jako typický horkovzdušný balon. Tým jej vítězoslavně pojmenoval HAPI a v roce 1983 s ním vzlétl do stratosféry, aby pozoroval signály z neutronové hvězdy.

Pro čínskou armádu mají aerostaty vysokou strategickou hodnotu, jde o technologii, kterou používali již koncem 17. století Francouzi jako pozorovatelny. Ve srovnání s letadly nebo satelity jsou balony levnější a snadněji ovladatelné, mohou nést těžší náklad, pokrýt větší oblast a jsou hůře zjistitelné, napsali v roce 2021 dva stálí publicisté v článku pro PLA Daily, oficiální deník čínské armády. Spotřebovávají méně energie, což jim umožňuje delší dobu setrvávat v cílové oblasti. A co je stěžejní, často je nezachytí radary, takže se mohou snadno vyhnout systému protivzdušné obrany nepřítele nebo být klasifikovány jako UFO.

Mapa, která ukazuje cestu čínské vzducholodi Cloud Chaser v srpnu 2019. (Nanfang Daily)

Tichý zabiják

Zdá se, že k tomu skutečně došlo. Představitelé americké vlády uvedli, že se jim podařilo zpětně odhalit tři čínské špionážní balony, které se pohybovaly nad Spojenými státy v době Trumpovy vlády, a další po Bidenově nástupu do funkce.

Jak Tchaj-wan, tak Japonsko od té doby identifikovaly několik podezřelých čínských balonových náletů z posledních let a nyní hrozí sestřelením všech podezřelých objektů ve svém vzdušném prostoru.

Čínští vojenští výzkumníci se rovněž oháněli užitečností těchto balonů během bojů. Novinové články a výzkumné práce se zabývají potenciálem balonů pro sledování raket, letadel a válečných lodí v nižších polohách, slouží jako prostředek pro válečnou komunikaci, shazují zbraně k útoku na nepřátele, provádějí elektromagnetické rušení a doručují potraviny nebo vojenské zásoby na velkou vzdálenost.

balon usa
Námořníci US Navy ze základny Little Creek nakládají materiál z čínského balonu vyloveného z Atlantického oceánu, aby byl přepraven k federálním agentům, 10. února 2023. (U.S. Fleet Forces/Twitter)

„V budoucnu mohou balonové plošiny plnit roli jako ponorky v mořských hlubinách: mohou být tichým zabijákem, který vyvolává hrůzu,“ uvedli čínští vojenští publicisté.

Podle Thompsona nejsou taková tvrzení přehnaná. Pomalé tempo balonu je paradoxně jeho silnou stránkou, je-li balon dobře využit. „Na radarech je prakticky neviditelný,“ upozorňuje Thompson. Zatímco lidé mohou mít obavy z přeletu mezikontinentální rakety, který by trval několik minut, balon by ji mohl nenápadně dopravit, aniž by byl odhalen.

„Když se pak rozhodnete tu raketu vypustit, netrvá to několik minut – je to jen otázka několika vteřin. Nemůžeme reagovat dostatečně rychle… Zasáhlo by nás to dřív, než bychom se dozvěděli, co se stalo,“ komentuje Thompson a dodává: „Je to děsivý scénář. Je zvláštní, že jedna z nejstarších technologií je potenciálně také velmi nebezpečná.“

Prosperující průmysl

Na snímku je želva po návratu ze stratosféry v říjnu 2017. (Čínské internetové informační centrum)

Od vypuštění HAPI učinili čínští vědci velký pokrok v oblasti technologií využitelných v blízkém vesmíru. V roce 2017 vyslali ve výšce 68 900 metrů nad severozápadní oblast Sin-ťiang želvu říční žlutoskvrnnou, což znamenalo, že aerostat poprvé dokázal vynést do stratosféry živé zvíře.

V následujícím roce vysadil výškový balon tři hypersonické střely v poušti Gobi ve Vnitřním Mongolsku. V loňském roce vynesl balon raketu do výšky více než 82 000 stop (30 km) nad zemí, čímž se Čína podle zpráv státních médií stala první zemí, která s takovou technikou experimentuje.

Čínský režim sice tvrdí, že špionážní balon nad Amerikou byl civilním plavidlem používaným pro meteorologické účely, ale meteorologičtí úředníci v Číně již v minulosti spolupracovali s armádou.

Podle čínské státní televize CCTV testovala Čína v roce 2018 hypersonické kluzáky vypouštěné z balónu. (screenshot z čínských sociálních médií)

Meteorologičtí úředníci pod vedením Lidové osvobozenecké armády koordinovali v roce 2013 s místními meteorologickými úřady pořádání vojenského cvičení ve třech městech, uvádí státní médium Xinhua. Zdá se, že tato spolupráce se v následujících letech prohloubila poté, co vůdce strany Si Ťin-pching nařídil zásadní reorganizaci armády. V roce 2017 se ředitel Čínské meteorologické správy setkal s představiteli armády a slíbil, že prioritou bude „fúze armády a civilního sektoru“, což je termín pro agresivní národní strategii režimu, jejímž cílem je využít inovace soukromého sektoru pro vojenské účely.

Výroba balonů mezitím také vzkvétala. Výzkumný a konstrukční gumárenský institut Zhuzhou v jihočínské provincii Chu-nan, dceřiná společnost státního agrochemického gigantu ChemChina, který je na černé listině USA kvůli svým vazbám na armádu, je podle zpráv státních médií specializovaným dodavatelem pro národní meteorologický úřad a vyrábí tři čtvrtiny balonů, které se používají v meteorologických stanicích po celé zemi.

Společnost, která je někdy označována za „skrytého šampiona Made in China“, měla na počátku roku 2000 milionové dluhy, dokud nevstoupila do odvětví výroby balonů. Tam se stala lídrem v oboru, sehrála hlavní roli při stanovení čínské národní normy pro meteorologické balony a má na svém kontě asi 30 patentů, jak vyplývá z internetových stránek místní vlády.

V září 2017 společnost Zhuzhou Rubber investovala 30 milionů jüanů (4,38 milionu dolarů) do laboratoře pro výzkum sondážních balonů v blízkém vesmíru, jejímž cílem je podle ní zajistit „bezpečnost národní obrany v blízkém vesmíru“.

Získala proklamaci generálního ředitelství pro vyzbrojování LOA za návrh balonu pro návrat sondy Čchang-e 5, která byla použita pro pátou čínskou misi na průzkum Měsíce, jež byla podniknuta v roce 2020. Internetové stránky společnosti jsou od nedávného incidentu se špionážními balony nedostupné.

Raketa Dlouhý pochod
Raketa Dlouhý pochod-5 s kosmickou lodí Čchang’e-5 startuje z kosmodromu Wen-čchang v čínské provincii Chaj-nan, 24. listopadu 2020. (VCG/VCG via Getty Images)

Pro Číňany jsou tyto balony levným nástrojem pro testování komponentů pro vojenské vybavení, uvádí Thompson. „Mohou zkoumat například konkrétní kus elektroniky, který chtějí umístit do rakety: zda vydrží teploty a výšku, nebo jestli bude vysílat. Takže mohou vzít tuto součástku, která později půjde do nějaké zbraně, a letět s ní do výšky balonu, aby zjistili, jak to zvládne,“ vysvětluje Thompson.

„Čínská rychlost“

Zhuzhou Rubber je pouze jedním z hráčů na tomto poli. Společnost Dongguan Lingkong Remote Sensing Technology si nárokovala desítky patentů týkajících se stratosférických letadel, včetně manévrovatelného stratosférického balonu a lehkého vysokopevnostního materiálu pro balony a vzducholodě. Wu je statutárním auditorem společnosti Dongguan Lingkong a ředitelem výzkumného institutu města Dongguan při univerzitě Beihang, která společnost vlastní.

China Electronics Technology Group Corp. (CETC), obří státní podnik, jehož 48. výzkumný ústav byl po incidentu s balonem postižen americkými sankcemi, si kdysi připsal zásluhy za to, že pomohl Číně překonat technologickou mezeru v oblasti aerostatů.

V roce 2010 společnost předvedla velkou bílou vzducholoď. Díky svému sledovacímu zařízení s vysokým rozlišením, které nepřetržitě skenuje Zemi, dokázala na ploše více než sto čtverečních kilometrů rozpoznat detaily objektů malých jako kniha, uvádí zpráva čínských státních médií přetištěná na internetových stránkách Státní správy pro vědu.

Jejich nejnovější model, balon JY-400, který 38. výzkumný ústav CETC představil v roce 2021, může splňovat jak civilní, tak vojenské potřeby, přičemž je schopen nést náklad pro detekci raket, odposlech a rušení komunikace, uvedla čínská média. Zprávy citovaly ruská média, která vyjádřila překvapení nad tím, že Čína Rusko předstihla závratným tempem, a nazvala to „čínskou rychlostí“.

Thompsona zaujala vizuální podobnost balonu JY-400 s americkou vojenskou konstrukcí nazvanou „Joint Land Attack Cruise Missile Defense Elevated Netted Sensor System“ (JLENS).

Tento systém byl armádní program navržený v roce 1998 společností Raytheon, který zajišťuje 360stupňový dohled pro sledování nízko letících řízených střel, bezpilotních letadel a dalších hrozeb. Na dně vzducholodě byl připevněn radar se syntetickou aperturou. Americká armáda do něj začala investovat v roce 2010, ale nakonec v roce 2017 financování ukončila, dva roky poté, co se jedna ze dvou vzducholodí programu utrhla a způsobila rozsáhlé výpadky elektřiny v Pensylvánii.

Když je postavíte vedle sebe, „mysleli byste si, že je vyrobila stejná firma“, říká Thompson s tím, že jediný rozdíl je v tom, že na jednom je čínský nápis. Podle něj je možné, že Číňané okopírovali návrhy amerických vzducholodí a některé části, například materiály a velikost, upravili podle svých potřeb.

Společnosti Raytheon a CETC na dotazy The Epoch Times bezprostředně neodpověděly.

Vzhledem k rozsáhlému čínskému špionážnímu programu představují ty podniky, na které Spojené státy uvalily sankce, pouze „špičku ledovce“, míní Su Ce-jün, ředitel Ústavu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti na Tchaj-wanu.

Západní země, které se snaží tuto tajnou operaci omezit, však čelí mnoha výzvám. Jak Su poznamenal, režim může snadno využívat krycí společnosti jako zástěrku pro krádeže nebo dovoz západních technologií, aniž by si toho kdo všiml. V rámci strategie sloučení civilního a vojenského sektoru může každá soukromá společnost nepřímo podporovat vojenský rozvoj režimu. To přinejmenším zvyšuje potřebu blokovat čínské subjekty při kupování amerických firem, uvedl.

Západní země sice také vyvíjejí balonové technologie, ale s rozdílnými úmysly. „Demokratické země jsou zákonem vázány k tomu, aby nenarušovaly vzdušný prostor jiných států. Zato stejná technologie, jakmile by se dostala do rukou Komunistické strany Číny, by se stala hrozbou,“ uvedl pro The Epoch Times Su.

Na této zprávě se podíleli Luo Ya a Dorothy Li.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký. Článek byl redakčně zkrácen.

Související články

Přečtěte si také

Výzkumníci v oblasti klimatu: Politická agenda vědeckých časopisů podkopává důvěru ve vědu
Výzkumníci v oblasti klimatu: Politická agenda vědeckých časopisů podkopává důvěru ve vědu

Vědci se uchylují k autocenzuře, aby vůbec mohli publikovat v prestižních časopisech. Patrick T. Brown, sám autor vědeckých článků, mimo jiné pro časopis Nature, to vysvětluje a mluví z vlastní zkušenosti. Politická agenda vydavatelů však podkopává důvěru ve vědu.

Česko je mistrem světa v hokeji 2024
Česko je mistrem světa v hokeji 2024

Český hokejový tým na mistrovství světa pořádaném v České republice vyhrál těžké finále se Švýcarskem a stal se mistrem světa roku 2024.

Potomek vám oznámí, že je transsexuál. Jak zareagujete? 
Potomek vám oznámí, že je transsexuál. Jak zareagujete? 

Může se to stát kterýkoliv všední den: zatímco si s rodinou vychutnáváte večeři, vaše dospívající dcera vám náhle oznámí, že se narodila ve špatném těle...

Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu, pokud vyhrají volby
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu, pokud vyhrají volby

Podle plánu konzervativců, by mladí lidé, měli na výběr, zda sloužit 12 měsíců v armádě, nebo pomáhat jeden víkend v měsíci po dobu jednoho roku ve zdravotnictví, sociálních či jiných veřejných službách.

Japonský premiér Kišida vyzval Peking k zachování míru v Tchajwanském průlivu
Japonský premiér Kišida vyzval Peking k zachování míru v Tchajwanském průlivu

Šéf japonské vlády Fumio Kišida dnes v rozhovoru s čínským premiérem Li Čchiangem zdůraznil, jak je pro Japonsko a celé mezinárodní společenství důležité zachování míru a stability v Tchajwanském průlivu.