Meditace jako náboženská praxe je na Východě známá již tisíce let. Již téměř půl století se jí věnuje široká pozornost také v moderní medicíně a postupně se stává populární i v západní společnosti. Stále více studií potvrzuje různé přínosy meditace na lidský organismus.
Nejnovější výsledky experimentů ukazují, že dlouhodobá meditace může zvýšit zdravou bakteriální mikroflóru ve střevech, což může pomoci snížit úzkost, depresi a riziko srdečních onemocnění.
Studie zveřejněná 16. ledna 2023 v časopise General Psychiatry uvádí, že dlouhodobá meditace může regulovat rovnováhu střevní mikroflóry a mít pozitivní vliv na fyzické a duševní zdraví. Vědci analyzovali vzorky stolice a krve 37 buddhistických mnichů ze tří tibetských klášterů a 19 obyvatel z okolí podobného věku a stravovacích návyků jako mniši. Mniši účastnící se studie praktikovali denní meditaci po dobu nejméně dvou hodin, a to po dobu 3 až 30 let.
Analýza vzorků stolice ukázala, že dvě skupiny zdravých bakterií, megamonas a faecalibacterium, byly ve střevech skupiny mnichů výrazně hojnější než u obyvatel z okolí. Vědci uvedli, že tyto dvě bakterie ovlivňují stav zánětu a metabolismus v těle, souvisejí se zmírněním duševních onemocnění a mohou posilovat imunitní funkce. Analýza krevních vzorků navíc ukázala, že mniši měli výrazně nižší ukazatele cholesterolu než obyvatelé kontrolní skupiny, což naznačuje, že u nich bylo nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Meditace snižuje úzkost a zmírňuje bolest
V posledních letech mnoho lékařských studií potvrdilo přínos meditace na fyzické a duševní zdraví člověka. Doktorka Leah Weissová, přednášející na Stanford Business School, v rozhovoru pro televizi NTDTV uvedla, že meditace může člověku pomoci lépe se soustředit, zlepšit jeho pracovní výkonnost a ovlivnit jeho schopnost regulovat emoce, takže je klidnější.
Cituje také výzkumy, které ukazují, že meditace může být účinná při zmírňování chronické bolesti, která nereaguje na léky. Meditací se člověk učí, jak se bolesti nebránit, místo toho se učí snižovat stres. Díky takovému uvolnění tělo trpí podstatně méně, což potvrzuje tradiční moudrost, která je stará již tisíce let.
Americký učenec Jon Kabat-Zinn vytvořil v roce 1979 program Mindfulness-Based Stress Reduction (snižování stresu na základě vnímavosti), který využívá meditaci v boji proti stresu, chronické bolesti a dalším nemocem.
Studie zjistila, že poté, co 90 pacientů s chronickou bolestí absolvovalo 10 týdnů tréninku meditace, užívali méně léků proti bolesti, zvýšila se jejich pohyblivost a zlepšilo se jim sebevědomí. Během patnáctiměsíčního sledování po ukončení programu většina pacientů, kteří se programu zúčastnili, stále praktikovala meditaci ve svém životě a pociťovala dlouhodobý efekt snížení bolesti.
Meditace v každodenním životě
Dr. Yang Jingduan, neurolog, psychiatr a zakladatel Yangova institutu integrativní medicíny ve Spojených státech, v pořadu NTDTV uvedl, že moderní životní styl udržuje lidi dlouhodobě ve stavu chronického napětí a stresu, což vede k tomu, že sympatický nervový systém těla je neustále v hyperaktivním stavu.
To časem způsobí hromadění toxinů, nižší imunitu, špatný krevní oběh, endokrinní poruchy a další problémy. Meditace může pomoci posílit parasympatický nervový systém a pomoci při obnově a regeneraci organismu.
Poukázal také na to, že meditace pochází z orientálních náboženství a duchovních praktik, které mohou lidem pomoci soustředit se na fixaci v aktuálním okamžiku, aby se stali asketickými, klidnými a oprostili se od rušivých myšlenek.
Podle něj lze meditaci uplatnit i v každodenním životě. „Když dokážete pozorně dělat jednu jedinou věc, jste již ve stavu meditace. Když jíte, myslete jen na jídlo a na nic jiného. Zapomeňte na všechny včerejší věci, na zítřejší dovolenou.“
Člověk by se měl vždy soustředit na pozorování svých myšlenek a na věci, nad nimiž může mít opravdu kontrolu. „Jakmile budete myslet na to, co můžete teď udělat, a okamžitě to uděláte bez odkladu, téměř okamžitě se budete cítit uvolněně.“
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.