Petr Šváb

27. 3. 2023

Klimatičtí experti ve své nedávné zprávě varovali, že lidstvo má jen několik let na to, aby začalo jednat, než se svět nenávratně propadne do ekologické katastrofy globálních rozměrů. Není ale jejich výzva jednou z dalších dramatických předpovědí z minulosti, které se nepotvrdily?

Odborníci na životní prostředí předpovídají blížící se zkázu již mnoho desetiletí. Většina prognóz, i když ne všechny, se týká klimatického kataklyzmatu. Zdají se být za rohem, nicméně s přibližujícím se termínem se vytrácejí do ztracena.

S přibývajícími neúspěšnými předpověďmi se zdá, že odborníci na klima jsou opatrnější v přílišné konkretizaci svých předpovědí. V současné době panuje mezi zastánci změny klimatu všeobecná shoda, že extrémní projevy počasí, jako jsou sucha a bouře, budou častější nebo intenzivnější.

Nedávno vydaná zkrácená zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) varuje, že pokud nedojde k drastickému a rychlému snížení emisí uhlíku, planeta se do roku 2100 oteplí zhruba o dalších 1,1 –2,4 stupně Celsia (pdf). To by dle zprávy vedlo k „vysokému“ nebo „velmi vysokému“ riziku lesních požárů, degradaci permafrostu, ztrátě biologické rozmanitosti, nedostatku vody v suchých oblastech a odumírání stromů na pevnině, a úbytku teplovodních korálů v mořích. Většina závažných rizik je uváděna se střední nebo nízkou mírou jistoty, což znamená, že chybí podkladové důkazy nebo jsou nepřesvědčivé.

Úplná zpráva IPCC zatím nebyla zveřejněna.

Jeden z nejznámějších odborníků na klima, Michael Mann, kritizoval IPCC za to, že je „příliš konzervativní“ při předpovídání katastrofických důsledků změny klimatu, „včetně kolapsu ledovců, zvýšení hladiny moří a nárůstu extrémních projevů počasí“, uvedl server Inside Climate News.

Ale právě takové troufalé předpovědi z minulosti podkopávají důvěryhodnost odborníků.

Environmentalista Bjorn Lomborg shromáždil několik takových neúspěšných předpovědí ve své knize False Alarm: How Climate Change Panic Costs Us Trillions, Hurts the Poor, and Fails to Fix the Planet (Falešný poplach: Jak nás panika z klimatických změn stojí biliony, škodí chudým a selhává v napravení planety). Geolog a elektroinženýr Tony Heller, který opakovaně kritizuje to, co považuje za podvody v současném mainstreamovém výzkumu klimatu, o tom často píše na svém klimatologickém blogu, kde poukazuje na neúspěšné předpovědi či na ty, o kterých pochybuje.

TIP: Gregory Wrightstone odhaluje lži doprovázející „klimatické změny“ a agendu kontrolovat společnost

Příkladů je mnoho a sahají daleko do minulosti:

Prosinec 1939

„Všechny ledovce ve východním Grónsku rychle tají,“ napsal Harrisburg [Pennsylvania] Sunday Courier.

„Bez nadsázky lze říci, že ledovce – podobně jako ty v Norsku – čelí možnosti katastrofického kolapsu,“ citoval list profesora Hanse Ahlmanna, švédského geologa, který to uvedl ve zprávě pro Geografickou společnost po své arktické expedici.

Podle článku v časopise New York Time z roku 1923 byl totiž ústup arktického ledu pozorován již od roku 1918.

„Minulou zimu oceány nezamrzly ani na severním pobřeží Špicberk,“ stálo v článku.

Pro srovnání, tuto zimu mořský led ve skutečnosti pobřeží Špicberk dosáhl, i když v nízké koncentraci.

Květen 1947

„O možnosti ohromného zvýšení hladiny oceánu s následným rozsáhlým zaplavením, které by vzniklo v důsledku arktického klimatického jevu, hovořil včera dr. Hans Ahlmann, známý švédský geofyzik z Geofyzikálního institutu Kalifornské univerzity,“ stálo v článku v The West Australian.

„Změny v Arktidě jsou natolik závažné, že doufám, že se podaří urychleně vytvořit mezinárodní agenturu, která by tyto podmínky zkoumala na globální úrovni,“ řekl Ahlmann.

Únor 1952

„Ledovce v Norsku a na Aljašce jsou o polovinu menší než před padesáti lety,“ prohlásil dr. William Carlson, odborník na Arktidu, podle zprávy australského deníku The Cairns Post.

Březen 1955

„V Arktidě je nyní šest milionů čtverečních mil ledu. Kdysi tam bylo 12 milionů čtverečních mil,“ uvedl arktický badatel admirál Donald McMillan pro list Democrat and Chronicle.

Říjen 1958

„Někteří vědci odhadují, že polární ledový příkrov je o 40 % tenčí a má o 12 % menší plochu než před půl stoletím, a že ještě za života našich dětí se může otevřít Severní ledový oceán a umožnit lodím proplout přes severní pól,“ napsal deník The New York Times s tím, že tloušťka arktického ledového příkrovu byla v té době asi sedm stop (přibližně dva metry). V současné době je led také silný zhruba sedm stop.

Zdá se, že v šedesátých letech 20. století už obavy z tání Arktidy nebyly tak bezprostřední a nahradily jiné obavy o životní prostředí.

Listopad 1967

„Už je příliš pozdě na to, aby se svět vyhnul dlouhému období hladomoru,“ napsal deník The Salt Lake Tribune s odvoláním se na předpověď Paula Ehrlicha, který předpověděl hladomor do roku 1975.

Ehrlich, biolog ze Stanfordovy univerzity a autor knihy „Populační bomba“, podle zprávy navrhoval, aby se do základních potravin a pitné vody přidávala malá množství sterilizačních látek, a tím se snížil rostoucí počet obyvatelstva ve Spojených státech.

Duben 1970

„Vědec předpovídá novou dobu ledovou ve 21. století,“ napsal deník The Boston Globe s tím, že odborník na znečištění James Lodge předpověděl, že „znečištění ovzduší může v první třetině nového století zastínit Slunce a způsobit novou dobu ledovou“.

Říjen 1970

Ehrlich dále předpověděl, že v Americe bude do roku 1974 voda na příděl a do roku 1980 i potraviny, informoval kalifornský deník Redlands Daily Facts.

Červenec 1971

„Svět může být od nové katastrofální doby ledové pouhých 50 nebo 60 let,“ prohlásil atmosférický vědec S. I. Rasool z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Kolumbijské univerzity, kterého citoval deník The Washington Post.

Leden 1972

„Máme 10 let na to, abychom zastavili katastrofu,“ prohlásil podle švédského listu Dagens Nyheter Maurice Strong, tehdejší tajemník OSN pro životní prostředí, na adresu světových ekologických problémů.

Prosinec 1972

Dva geologové z Brownovy univerzity napsali dopis prezidentu Richardu Nixonovi, v němž informovali o tom, že konference, které se zúčastnilo „42 špičkových amerických a evropských badatelů“, dospěla k závěru, že „globální zhoršení klimatu, řádově větší než jakékoliv, které civilizované lidstvo dosud zažilo, je velmi reálnou možností a skutečně může nastat velmi brzy“.

Uvedli, že „současné tempo ochlazování se zdá být dostatečně rychlé na to, aby přineslo ledové teploty přibližně za sto let, pokud bude pokračovat současným tempem“.

Leden 1974

„Vesmírné satelity ukazují, že se rychle blíží nová doba ledová,“ napsal deník The Guardian.

Červen 1974

„Další doba ledová?“ táže se titulek časopisu Time.

„Všude se objevují varovné signály – od nečekaného přetrvávání a tloušťky ledu ve vodách kolem Islandu až po migraci teplomilných tvorů, jako je pásovec, ze Středozápadu směrem na jih,“ stálo v článku.

Leden 1978

„Mezinárodní tým odborníků dospěl na základě osmi klimatických indexů k závěru, že dle posledních 30 let je trend pro ukončení ochlazování v nedohlednu, přinejmenším na severní polokouli,“ napsal list The New York Times.

O rok později už noviny hlásily přesný opak.

Únor 1979

„Existuje reálná možnost, že někteří lidé, kteří jsou nyní v dětském věku, se dožijí doby, kdy led na severním pólu roztaje, což by způsobilo rychlé a možná katastrofální změny klimatu,“ napsal The New York Times.

Květen 1982

Mostafa Tolba, tehdejší výkonný ředitel programu OSN pro životní prostředí, prohlásil, že pokud svět nezmění svůj kurz, bude do roku 2000 čelit „ekologické katastrofě, která bude svědkem devastace tak úplné a nezvratné jako jakýkoli jaderný holokaust“, informoval The New York Times.

Září 1988

Malému ostrovnímu státu Maledivy hrozí, že bude do 30 let zcela zaplaven „postupným zvyšováním průměrné hladiny moře“, uvedla agentura France-Presse s tím, že „konec Malediv a jejich obyvatel by mohl nastat dříve, pokud do roku 1992 vyschnou zásoby pitné vody, jak se předpokládá“.

Turisté pózují na mezinárodním letišti Velana na Maledivách, 14. července 2022. (AFP via Getty Images)

Maledivy stále nejsou ani zdaleka pod vodou. Ve skutečnosti, navzdory tomu, že pandemie covidu-19 zdecimovala cestovní ruch, země stále buduje turistická letoviska. Právě minulý týden získala emirátská developerská společnost zakázku v hodnotě 148 milionů dolarů na výstavbu 120 luxusních vil nad vodou a na pláži na maledivském atolu Jižní Male, informoval Hotelier Maledives.

Červen 1989

„Vysoce postavený úředník OSN pro životní prostředí Noel Brown prohlásil, že pokud se do roku 2000 nepodaří zvrátit globální oteplování, mohou být celé národy vymazány z povrchu zemského v důsledku stoupající hladiny moří,“ uvedl kalifornský deník San Jose Mercury News.

„Záplavy na pobřeží a neúroda by způsobily exodus ‚ekologických uprchlíků‘ a hrozily by politickým chaosem,“ řekl Brown, tehdejší ředitel newyorské kanceláře Programu OSN pro životní prostředí.

Březen 2000

„Sněhové srážky jsou dnes už jen minulostí,“ napsal deník The Independent. „Děti prostě nebudou vědět, co je to sníh,“ řekl David Viner, vedoucí vědecký pracovník klimatického výzkumného oddělení anglické University of East Anglia, a poznamenal, že během několika let se zimní sněžení stane „velmi vzácnou a vzrušující událostí“.

I když je sníh v jižní Anglii vzácným jevem, přesto se tam objevuje každou zimu.

Prosinec 2001

Podle George Hurtta, spoluautora zprávy o globálním oteplování z roku 2001, kterou nechal vypracovat americký Kongres, „by změny klimatu mohly do 20 let potenciálně vyhubit odvětví pěstování javorů cukrových v Nové Anglii“, informoval Albuquerque Journal.

V současné době se v Nové Anglii stále vyrábí velké množství javorového sirupu.

Únor 2004

Deník Guardian informoval o tajné zprávě Pentagonu, podle níž změna klimatu povede k jaderné válce, velká evropská města se potopí do oceánu a Británie se do roku 2020 propadne do „sibiřského“ klimatu.

Leden 2006

„Pokud nebudou v příštích deseti letech přijata drastická opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, dosáhne svět bodu, z něhož nebude návratu,“ napsala agentura Associated Press, která parafrázovala Ala Gora, významného zastánce globálního oteplování.

Listopad 2007

Podle tehdejšího šéfa klimatického panelu OSN Rádžendry Pačaurího byl tento rok „rozhodujícím okamžikem“ v boji proti změně klimatu. „Pokud nedojde k žádným krokům před rokem 2012, bude to příliš pozdě,“ řekl podle deníku The New York Times.

Listopad 2007

„Severní ledový oceán by mohl být bez ledu již v létě v roce 2010 nebo 2015 – něco takového se nestalo více než milion let,“ uvedl kanadský Canwest News Service a parafrázoval slova polárního badatele Louise Fortiera.

Prosinec 2007

„Zmizí arktický mořský led v létě do pěti let?“ hlásal titulek agentury Associated Press.

„Tímto tempem by mohl být Severní ledový oceán na konci léta 2012 téměř bez ledu,“ uvedl v článku Jay Zwally, klimatolog NASA.

Prosinec 2007

„Arktické léto bez ledu ‚do roku 2013‘,“ uvedla BBC.

„Naše prognóza vymizení ledu v létě v roce 2013 nezohledňuje poslední dvě minima v letech 2005 a 2007,“ řekl BBC vědec z Naval Postgraduate School v kalifornském Monterey. „Takže vzhledem k této skutečnosti můžete namítnout, že naše projekce na rok 2013 je možná již příliš konzervativní.“

Březen 2008

„Pokud bude průměrná teplota v Norsku v letošním roce stejná jako v roce 2007, ledová pokrývka v Arktidě celá roztaje, což je soudě dle současných podmínek velmi pravděpodobné,“ uvedl podle oficiální čínské propagandistické agentury Xinhua Olav Orheim, vedoucí norského sekretariátu Norwegian International Polar Year.

Průměrná teplota v Norsku se v letech 2007 až 2008 skutečně mírně zvýšila. Led neroztál.

Duben 2008

„Severní pól by mohl být v roce 2008 bez ledu,“ informoval New Scientist.

„I na severním pólu je v současné době tento letošní led tenký,“ uvedl podle článku Mark Serreze, ředitel National Snow and Ice Data Center. „To vyvolává hrozbu – možnost – že by se letos mohlo stát, že na severním pólu nebude led.“

Červen 2008

„Ve skutečnosti předpokládáme, že letos by mohl být severní pól poprvé [v historii] bez ledu,“ řekl David Barber z Manitobské univerzity podle National Geographic News.

Červen 2008

„Za pět až deset let bude Arktida v létě bez ledu,“ sdělila agentura Associated Press, když parafrázovala Jamese Hansena, ředitele Goddardova institutu vesmírných věd NASA.

Prosinec 2009

„Severní ledový oceán může být během léta téměř bez ledu již v roce 2014,“ řekl Al Gore podle deníku USA Today.

Září 2012

„Užijte si sníh teď … do roku 2020 zmizí,“ napsal list The Australian. V Austrálii stále sněží. Loňské sněhové srážky byly dokonce výrazně nadprůměrné.

Červenec 2013

„Arktida bez ledu za dva roky předznamenává metanovou katastrofu, říká vědec,“ napsal The Guardian.

Únor 2014

„Konec sněhu?“ ptal se titulek názorového článku v New York Times, který hovořil o klesající sněhové pokrývce na západě Spojených států. V uplynulém desetiletí nedošlo v tomto regionu jako celku k výraznému poklesu sněhových srážek.

Červenec 2017

Poté, co tehdejší americký prezident Donald Trump vystoupil s USA z Pařížské klimatické dohody OSN, prohlásil podle BBC fyzik Stephen Hawking: „Blížíme se do bodu zvratu, kdy se globální oteplování stane nezvratným. Trumpův krok by mohl Zemi posunout za hranu, kde by se stala podobnou Venuši s teplotou 250 stupňů [Celsia] a deštěm kyseliny sírové.“

Srpen 2017

„Sníh na ústupu: Změna klimatu vede australský lyžařský průmysl dolů z kopce,“ napsal deník The Sydney Morning Herald. Podle údajů o počasí v Austrálii v posledních letech sněží zcela běžně.

Leden 2018

„Šance, že po roce 2022 zůstane v Arktidě nějaký trvalý led, je v podstatě nulová,“ sdělil podle časopisu Forbes James Anderson, profesor atmosférické chemie na Harvardově univerzitě.

Červenec 2020

„Konec sněhu,“ hlásal titulek v časopise Australian Geographic. „Může oteplování klimatu ohrozit nádhernou australskou alpskou krajinu?“

V letech 2021 ani 2022 nebyl v Austrálii zvláštní nedostatek sněhu.

Prosinec 2021

V deníku Los Angeles Times vyšel článek s titulkem „Kalifornie ‚bez sněhu‘ může přijít dříve, než si myslíte“.

O několik týdnů později oznámila sněhová laboratoř UC Berkely Central Sierra Snow Lab, že Kalifornie právě zažila nejzasněženější prosinec v historii.

Srpen 2022

„Hrozí, že konec sněhu převrátí život 76 milionům Američanů,“ napsala agentura Bloomberg v souvislosti s předpovědí o vymizení sněhu na západě Spojených států.

O několik měsíců později zažilo pohoří Sierra Nevada druhou nejvydatnější nadílku v historii.

Březen 2023

Deník The Washington Post napsal: „Arktický led se od roku 2007 ‚nenávratně‘ ztenčil, tvrdí studie.“

Led se za posledních deset let příliš neztenčil.

Data ukazují, že od roku 1979 docházelo každých 5–7 let k rekordně nízkým letním minimům. Od roku 2012 však nebyl zaznamenán žádný nový rekord.

Překlad původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa

Související články

Přečtěte si také

30 věcí, které je třeba vědět o Kamale Harrisové, nové demokratické favoritce
30 věcí, které je třeba vědět o Kamale Harrisové, nové demokratické favoritce

Pokud bude příští měsíc na národním sjezdu Demokratické strany formálně nominována, utká se v listopadu v boji o Bílý dům s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem současná viceprezidentka Kamala Harrisová.

Maďarsko a Slovensko chtějí, aby Evropská komise urgentně zasáhla ve věci zastavené ropy z Ukrajiny
Maďarsko a Slovensko chtějí, aby Evropská komise urgentně zasáhla ve věci zastavené ropy z Ukrajiny

Jednání Ukrajiny podle nich porušuje asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou a zásadně ohrožuje energetickou bezpečnost obou zemí.

Rozhovor o jádru a vyhlídkách české energetiky s „energetickým realistou“ Milanem Smutným
Rozhovor o jádru a vyhlídkách české energetiky s „energetickým realistou“ Milanem Smutným

S Milanem Smutným jsme probrali vládní rozhodnutí o dostavbě jaderných bloků, nelichotivé vyhlídky v energetice či přechod závislosti od Ruska ke komunistické Číně. „Namaloval“ i hypotetický scénář pro rok 2030.

Atentát na Trumpa byl největším selháním za desetiletí, vypověděla šéfka Tajné služby
Atentát na Trumpa byl největším selháním za desetiletí, vypověděla šéfka Tajné služby

Atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa byl největším operačním selháním Tajné služby Spojených států za poslední desetiletí.

Mnohé potravinářské přísady jsou škodlivější, než se předpokládalo
Mnohé potravinářské přísady jsou škodlivější, než se předpokládalo

Více než 73 % potravin je ultrazpracovaných. Některé složky jsou „obecně uznávané jako bezpečné“, ale výzkum...