Naveen Athrappully

14. 3. 2023

Bidenova administrativa dala zelenou zúžené verzi projektu těžby ropy v hodnotě osmi miliard dolarů na ropném poli Willow, čímž rozzlobila klimatické aktivisty a zároveň potěšila zákonodárce z Aljašky, kteří bojovali za povolení projektu.

V pondělí ministerstvo vnitra oznámilo, že společnosti ConocoPhillips schválilo tři z původně navrhovaných pěti vrtných polí pro projekt Willow, která se nacházejí na území Národní ropné rezervy na Aljašce (NPR-A), jež má celkovou velikost 23 milionů akrů. Společnost získala jejich pronájmy koncem 90. let 20. století. ConocoPhillips se zároveň vzdá práv na přibližně 68 000 akrů svých stávajících nájemních smluv v NPR-A.

Snížení počtu vrtných polí a vzdání se 68 000 akrů „snižuje využití sladké vody v rámci projektu a eliminuje veškerou infrastrukturu související se dvěma zamítnutými vrtnými poli, včetně přibližně 11 mil silnic, 20 mil potrubí a 133 akrů štěrku, což snižuje potenciální dopady na migraci sobů a lidi, kteří se živí přírodními zdroji,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě 13. března.

Abbie Dillenová, prezidentka ekologické skupiny Earthjustice, toto rozhodnutí odsoudila. „Přes všechny řeči o ‚vycouvání‘ toto rozhodnutí dává zelenou 92 procentům navrhovaných ropných vrtů a předává společnosti ConocoPhillips jeden z nejkřehčích, neporušených ekosystémů na světě. Tohle není pro-klimatická vláda,“ uvedla 13. března na Twitteru.

Demokratický senátor Ed Markey označil schválení projektu Willow za „ekologickou nespravedlnost“. Na Twitteru sdělil, že toto rozhodnutí „zanechává ropnou skvrnu na klimatických úspěších administrativy a prezidentově závazku nepovolovat nové ropné a plynové vrty na federální půdě.“

Naopak, republikánští a demokratičtí senátoři z Aljašky rozhodnutí uvítali.

„Po letech neúnavného prosazování jsme nyní na prahu vytvoření tisíců nových pracovních míst, generování miliard dolarů nových příjmů, zlepšení kvality života na Severním svahu a v celém našem státě,“ uvedla ve své tiskové zprávě z 13. března republikánská senátorka Lisa Murkowski.

„Nyní je na nás, zde na Aljašce, abychom se ujistili, že tuto příležitost využijeme co nejlépe – že využijeme příjmy, pracovní místa a ekonomické příležitosti z tohoto projektu k investicím do budoucnosti Aljašky,“ řekla kongresmanka Mary Peltolaová.

Očekává se, že v průběhu 30 let životnosti vyprodukuje Willow více než 600 milionů barelů ropy a přinese státní a federální vládě i místním komunitám příjmy ve výši až 17 miliard dolarů. Aljašská Sněmovna reprezentantů a Senát již dříve jednomyslně schválily rezoluci na podporu projektu Willow.

Omezení těžby

Ministerstvo vnitra zároveň informovalo, že prezident Joe Biden podnikne kroky, aby „prohlásil přibližně 2,8 milionu akrů v Severním ledovém oceánu v blízkosti pobřeží NPR-A za vyloučené pro budoucí těžební pronájmy na dobu neurčitou“.

Kromě toho bylo navrženo omezení těžby také pro dalších 13 milionů akrů půdy v NPR-A. Od roku 2007 nebyl v Severním ledovém oceánu uskutečněn ani jeden federální pronájem.

„Těmito kroky prezident Biden pokračuje v plnění nejagresivnějšího klimatického programu v americké historii,“ uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.

„Učinil ze Spojených států magnet pro výrobu čisté energie a vytváření pracovních míst. Zajistil rekordní investice do klimatické odolnosti a environmentální spravedlnosti… A jeho ekonomický program vrátil Spojené státy na cestu k dosažení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050.“

Bidenova administrativa hodlá omezit těžbu fosilních paliv také na některých místech podél řeky Colville, jezera Teshekpuk, laguny Kasegaluk, vrchoviny Utukok Uplands a zálivu Peard Bay, která jsou známá svou bohatou divokou přírodou.

Překlad a redakční zkrácení původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa

Související témata

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.