Včerejší jednání obou představitelů v ústředí NATO v Bruselu bylo dle Ministerstva zahraničí příležitostí k přípravě na nadcházející summit NATO ve Vilniusu a k projednání aktuálních témat, zejména „ruské agrese proti Ukrajině“. Ministr Jan Lipavský nabídl generálnímu tajemníkovi Stoltenbergovi Prahu jako místo pro neformální jednání ministrů zahraničí NATO v roce 2024.
Lipavský dle slov ministerstva ocenil „pokrok probíhající vojenské transformace a posilování obranyschopnosti NATO“ a dle jeho tweetu informoval NATO o tom, že „dostojíme závazku vydávat na obranu 2% HDP již v roce 2024.“ Ministerstvo dále uvedlo, že dle Lipavského je vláda České republiky „otevřená úvahám ohledně jeho dalšího navýšení závazku“.
Stoltenberg řekl, že je třeba zvýšit „praktickou schopnost obrany a odstrašení na východním křídle Aliance“.
„Za českou vládu jsem zmínil, že již v příštím roce dosáhneme nebo máme cíl dosáhnout výdajů dvou procent HDP na obranu. V tomto kontextu jsem zmínil i připravované strategické dokumenty Česka, jejichž klíčovým sdělením bude mimo jiné potřeba všestranně investovat do vlastní i sdílené bezpečnosti a obrany,“ řekl Lipavský.
Šéf české diplomacie a generální tajemník Stoltenberg podrobně diskutovali vývoj „ruské agresivní války na Ukrajině“ i nevojenskou podporu, kterou NATO Ukrajině poskytuje a podle Stoltenberga dále významně rozšíří.
Lipavský v tomto kontextu vyzdvihl „význam jednotného přístupu Západu a sílu a význam úsilí NATO a EU“.
Jedním z témat byly i hrozby související s působením Číny.
Lipavský během návštěvy Bruselu jednal i s komisařem NATO pro spravedlnost Didierem Reyndersem a s komisařem pro řešení krizí Janezem Lenarčičem, s nimiž projednával možnosti „další podpory Ukrajiny, potrestání válečných zločinů páchaných na jejím územím, humanitární pomoc a posilování odolnosti Evropské unie včetně její role ve světě“.
Tiskové oddělení Ministerstva zahraničí také uvedlo, že se Lipavský setkal také s „významnými Češkami v institucích EU“, se kterými údajně hovořil o „sladění osobního a profesního života a způsobu, jak podpořit větší zapojení Čechů do evropských institucí“.