Ondřej Horecký

27. 4. 2023

Čínský prezident Si Ťin-pching měl včera hodinový telefonát s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenskym. Je to vůbec poprvé od ruské invaze na Ukrajinu, co spolu oba státníci hovořili. Čína je přitom klíčovým ruským partnerem, zemí, která tzv. ruskou agresi na Ukrajině nikdy neodsoudila, a naopak s Ruskem udržuje intenzivní ekonomické i politické vazby.

Výsledkem dlouho očekávaného telefonátu je, že Ukrajina bude mít v Pekingu konečně svého velvyslance (předchozí byl zamítnut), zatímco Si Ťin-pching vyšle do východoevropského státu delegaci, kterou povede bývalý čínský velvyslanec v Rusku a která se má pokusit o vyjednání smíru mezi Kyjevem a Moskvou.

Podle čínské státní televize CCTV Si v telefonátu uvedl, že Čína bude usilovat o co nejdřívější dosažení příměří. Představitel čínského ministerstva zahraničí Jü Ťün nezapomněl následně poznamenat, že hovor obou státníků dokazuje „objektivní a nestranný postoj“ Číny mezinárodním otázkám, uvedla agentura Reuter.

Čína sice pomohla dojednat minulý měsíc diplomatický smír mezi Íránem a Saúdskou Arábií, které se po sedmi letech dohodly na obnovení diplomatických vztahů, ovšem v případě rusko-ukrajinského konfliktu nelze hovořit o objektivitě ze strany Pekingu.

V prvé řadě je Čína nejbližším ruským partnerem. Obě země se před vypuknutím války na Ukrajině dohodly na „přátelství bez hranic“ a obě sdílejí nenávist ke Spojeným státům. Čína nikdy konflikt na Ukrajině neodsoudila a ani o něm nehovoří jako o válce, invazi, agresi nebo konfliktu, nýbrž hovoří pouze o „ukrajinské krizi“ a papouškuje rétoriku Moskvy ohledně ospravedlnění války. Kromě toho se Peking nikdy nepřipojil k mezinárodním sankcím Ruska a čile od něj dál ve velkém nakupuje ropu, plyn a zásobuje ho vojenským materiálem.

Ani Si Ťin-pchingův telefonát nepřišel jen tak z čistého nebe, natožpak z čistého srdce. Spojené státy na Čung-nan-chaj naléhají už od února, kdy Čína přišla s nemastným neslaným mírovým plánem, aby začala s Ruskem a Ukrajinou o míru reálně vyjednávat. Také francouzský prezident Macron při své nedávné návštěvě Číny Siho k vyjednávání pobídl.

USA: Uvidíme, co z toho vzejde

Washington ve včerejším prohlášení uvítal kroky Číny k vyjednání míru na Ukrajině. Mluvčí rady pro národní bezpečnost Bílého domu, John Kirby, uvedl, že „je to dobrá věc“.

„Chceme, aby válka skončila. Pokud nemůže skončit tím, že Putin stáhne svá vojska, pak by měla skončit vyjednáváním,“ prohlásil Kirby a dodal: „Jestli to povede k nějakému smysluplnému mírovému hnutí…to v této chvíli jednoduše nevíme.“

Upozornil zároveň, že je třeba respektovat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a že jakýkoliv mírový plán musí přinést „spravedlivý, udržitelný a důvěryhodný“ mír, ne jen umožnit Rusku, aby se přeskupilo a přezbrojilo v přípravě na třetí invazi Ukrajiny.

Co na to český prezident

Rozhodně si to nemyslí český prezident Petr Pavel, který ještě před telefonátem Siho a Zelenského hovořil minulý týden o tomto tématu se zpravodajským portálem Politico.eu. „Domnívám se, že v zájmu Číny je prodloužit status quo, protože může Rusko dotlačit k řadě ústupků,“ řekl pro Politico Pavel a dodal: „Nemyslím si, že Čína má skutečný zájem na tom, aby se válka vyřešila v krátké době“.

Na svém twitterovém profilu uvedl 25. dubna v češtině, že „Čína nemá důvod sehrát roli mírotvůrce, jejím zájmem je konflikt prodloužit. Vyhovuje jí totiž, že válka oslabuje celý Západ.“

Jen pár hodin po rozhovoru Pavla s evropským médiem vyvolal čínský velvyslanec Lu Ša-jie ve Francii pozdvižení, když prohlásil, že bývalé sovětské země nemají v mezinárodním právu žádný status. Jeho komentář přišel v reakci na otázku, zda Krym patří Ukrajině.

Přestože se Peking v pondělí od výroku distancoval s tím, že jde o osobní názor diplomata, incident podnítil vášnivou diskusi o tom, zda je Čína schopna vůbec mír na Ukrajině nastolit. Vzhledem k tomu, že Zelenskyj podmiňuje mírová jednání tím, že ukrajinské hranice budou zachovány v podobě z roku 1991 a Čína se kloní k ruským územním nárokům, nezdá se příliš pravděpodobné, že by vyjednávání zprostředkované Pekingem měla šanci na úspěch.

Anders Corr, zakladatel společnosti Corr Analytics Inc. a vydavatel časopisu Journal of Political Risk, uvedl pro The Epoch Times, že Luovy výroky opět odhalily skutečný postoj ČKS k rusko-ukrajinské válce.

„Luův komentář je dalším ukazatelem toho, že Peking vidí své zájmy v souladu s Ruskem a jeho válkou proti Ukrajině. Komunistická strana Číny v žádném případě není neutrálním mírotvůrcem, jak se snaží prezentovat, ale zřejmě spíše mazaným podporovatelem Moskvy, který se snaží ze všech sil zůstat v zadním sledu boje,“ uvedl Corr.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Chemická válka“ zabíjí každým rokem 70 000 Američanů
„Chemická válka“ zabíjí každým rokem 70 000 Američanů

V USA raketově roste počet lidí závislých na fentanylu a podobných drogách. Experti tvrdí, že Čína záměrně podporuje obchod s fentanylem jako součást strategie vůči USA. USA by měly posílit kontrolu a účinněji zasáhnout kartely.

Hurikán Helene v USA má 227 obětí, půl milionu domácností je bez proudu
Hurikán Helene v USA má 227 obětí, půl milionu domácností je bez proudu

Počet obětí hurikánu Helene ve Spojených státech stoupl na 227, další dvě úmrtí dnes ohlásily úřady státu Jižní Karolína. Ve čtvrtek bilance uváděla 200 úmrtí.

Jak si koupit svetr, který skutečně vydrží
Jak si koupit svetr, který skutečně vydrží

Ať už vás zahřeje a zajistí vám pohodlí při vašich venkovních dobrodružstvích, nebo když si vychutnáváte šálek kávy a sledujete, jak venku padá sníh, každý si zaslouží mít svetr, který má rád.

Proč podle sociologa lidé potřebují uzavírat manželství a mít rodinu?
Proč podle sociologa lidé potřebují uzavírat manželství a mít rodinu?

O významu manželství s profesorem sociologie a ředitelem Národního projektu manželství Bradem Wilcoxem.

V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů
V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů

Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce.