Leo Timm

17. 5. 2023

Politika komunistické strany, která má zajistit zvýšení produkce obilí v Číně, představuje další zátěž pro venkovské komunity, které se již tak potýkají s problémy.

Desetitisíce příslušníků „pořádkových sil“ vyslaných Pekingem se vydaly na rozsáhlý čínský venkov, aby prosadily splnění nejnovějších požadavků čínského režimu na rozšíření produkce obilí.

Více než 2 500 místních „zemědělských donucovacích týmů“ začalo zavádět nové směrnice ústředních orgánů týkající se výsadby, chovu zvířat, využívání vody, kvality a bezpečnosti produktů.

Výsledkem je podle zpráv chaos a utrpení v mnoha obcích. Činnost donucovacích týmů vedla ke škodám na majetku a těžkým ztrátám zemědělců, často za drobné nebo dokonce neexistující přestupky.

Videozáznamy a zprávy zveřejněné na sociálních sítích ukazují, jak řídící pracovníci vykopávají zdravé zeleninové výhonky, buldozerem likvidují zahrady, kácejí ovocné stromy a shromažďují hospodářská zvířata, která podle nich „porušují nařízení centrální vlády“.

Videozáznam Zemědělci V Číně
Záběry z videozáznamu zveřejněného na čínských sociálních sítích na jaře 2023 ukazují maskované pracovníky „nongguan“, jak hovoří s venkovskými obyvateli předtím, než začnou vykopávat jejich úrodu a tabákové plodiny. (Rádio Svobodná Asie)

Jedno z videí zveřejněné začátkem dubna z předměstí čínského města Jün-čcheng ukazuje silniční válec s připevněným transparentem s nápisem „přísný zákaz výsadby a prodeje zelených produktů“. Na záběrech stroj drtí stromy plodící čínské datle.

Na videu pořízeném v čínském Lepingu žena zdrceně popisuje, jak se pracovníci správy venkova rozhodli srovnat se zemí její pracně vysázený bambusový háj a přeměnit jej na zemědělskou půdu. Jiní naříkají, jak jim nemilosrdně zasypali rybníky a umlátili holemi jejich husy. Někteří zemědělci uváděli, že byli nuceni okamžitě prodat své kachny, kuřata a prasata bez ohledu na cenu.

Podle čínských uživatelů internetu musí vesničané za „služby“ úředníků navýšit daně o roční poplatek 18 jüanů (56 Kč). Pro představu podílu příjmu uveďme, že stovky milionů Číňanů žijí z platu nižšího než 500 jüanů (1 559 Kč ) měsíčně.

Obyvatelům čínského venkova bylo nařízeno vykácet lesy, které byly dříve vysázeny na zemědělské půdě v rámci dřívější snahy Komunistické strany Číny o „zlepšení životního prostředí“, a vrátit pozemky zpět k produkci obilí.

Dokonce i části Zeleného pásu, šedesátikilometrového ekologického parku v čínském Čcheng-tu, jsou káceny a upravovány pro zemědělské využití. Zelený pás, vybudovaný v letech 2003-2017 za náklady dosahující 34 miliard jüanů (asi 106 miliard Kč), je oblíbenou městskou destinací.

„Správa venkova“

V Číně v posledních letech způsobila kombinace nebývalých záplav, sucha a záborů úrodné půdy pro potřeby rozmachu čínské výstavby nemovitostí vážné dopady na zemědělskou úrodu. Vzhledem k tomu, že se mezinárodní klima obrací proti režimu v Pekingu, stanovil Peking nový cíl dosáhnout 90 % soběstačnosti v dodávkách obilovin. Důvodem jsou snižující se prognózy potravinové bezpečnosti Číny.

V únoru zveřejnila Státní rada Dokument č. 1, který vyzývá ke „stabilní produkci a dodávkám obilí a důležitých zemědělských produktů“ a také k tomu, aby čínští zemědělci splnili kvótu dodávky 650 milionů tun obilí v letošním roce.

Ačkoli je Čína zhruba stejně velká jako Spojené státy, žije v ní více než 1 miliarda lidí, zatímco Američanů je pouze 330 milionů. Podle čínského finančního zpravodajského webu Economic Daily měla země v roce 2019 jen 316 milionů akrů orné půdy, zatímco Spojené státy se mohou pochlubit 893 miliony akrů – nejvíce ze všech národů na světě.

Deník Economic Daily dále poznamenal, že zemědělská kapacita Číny se nadále snižuje a že do roku 2032 klesne pod „červenou hranici“ 1,8 miliardy mu (zhruba 119 milionů hektarů).

Cao Yaxue, redaktor webových stránek o lidských právech China Change, sdělil deníku The Epoch Times, že autoritářská vláda v Pekingu ve svém znepokojení nad produkcí obilí „ví, že nestačí pouze vydávat písemné dekrety“. „Musí své požadavky realizovat silou,“ řekl Cao.

Pracovníci, kteří mají za úkol plnit pokyny komunistické strany týkající se maximalizace produkce obilí, jsou součástí komplexních týmů pro vymáhání práva v zemědělství (CALET), programu zřízeného pod ministerstvem zemědělství a venkova v návaznosti na reformy komunistické strany a státních institucí oznámené v roce 2018. Podle státních statistik je v současné době více než 80 000 policistů zařazených do 2 564 donucovacích týmů.

Článek byl při překladu zkrácen. Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.

Související články

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.