Alex Wu

6. 3. 2023

V sobotu 4. března začalo vrcholné politické zasedání Komunistické strany Číny (KS Číny), které by mělo trvat dva týdny. Režim stanovil cíl hrubého domácího produktu (HDP) pro rok 2023 na nejnižší úroveň za posledních několik let. Oznámil také sedmiprocentní zvýšení vojenských výdajů, což je druhá nejvyšší hodnota za posledních pět let.

Odstupující premiér režimu Li Kche-čchiang přednesl 5. března během schůze poslední „Zprávu o práci vlády“ během svého funkčního období, v níž byl letošní cíl růstu čínské ekonomiky (HDP) stanoven na přibližně 5 %, což je méně, než očekával okolní svět.

Rok 2022 byl pro čínskou ekonomiku druhým nejhorším rokem přinejmenším od 70. let 20. století. Zaostal pouze za rokem 2020 v době vrcholící pandemie covidu-19. Příčinou byla restriktivní politika „nulového covidu“ a kontrolních opatření režimu.

Tempo růstu čínského HDP od roku 2010 čtvrtletně stále klesá, a to z 12,2 % v prvním čtvrtletí roku 2010 na 6 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019.

V roce 2022 byl konečný vykázaný dosažený růst HDP pouze 3 %, což bylo hluboko pod očekáváním. Na vině byly pandemie, dopad přísných lockdownů na průmysl i spotřebu, jakož i mezinárodní politická situace,

Odborníci se domnívají, že čínská ekonomika má obrovské problémy a výhled není optimistický, přičemž největším problémem je čínský systém vládnutí.

Manažerka jedné realitní společnosti v Šanghaji řekla 3. března deníku The Epoch Times, že ačkoli úřady zrušily covidová omezení, realitní průmysl, který je páteří čínské ekonomiky, nevykazuje žádné známky zlepšení.

„V našem okolí je šest nebo sedm realitních kanceláří a polovina z nich už zkrachovala. Společnosti, jako je ta naše, stále propouštějí zaměstnance, aby si provoz zachovaly. Protože ekonomickým pilířem Číny jsou přece realitní společnosti. Pokud se realitkám nedaří, musí být špatná i zaměstnanost. Je to řetězová reakce,“ uvedla manažerka, která se představila pouze jako paní Li.

Podle ní, pokud jde o komerční nemovitosti, Číňané se nyní bojí utrácet peníze a spotřeba se zpomaluje, takže zisky nákupních center nejsou dobré.

„Zatímco komerční nemovitosti umírají, budování rezidenčních nemovitostí je takové, že si teď nikdo nechce koupit dům. Nemovitosti ve městech třetí a čtvrté kategorie jsou katastrofa. Ještě si myslíte si, že ekonomika může být dobrá?“ vyjádřila se paní Li.

Dělník v hlubinném přístavu Jang-šan v Šanghaji, fotografie z roku 2005. (China Photos / Getty Images)

Hospodářský propad

S problémy se potýká i zpracovatelský a exportní průmysl podél bohatších pobřežních oblastí Číny.

Fu-ťien je významnou výrobní provincií Číny, která prodává na domácí trh i do zahraničí výrobky lehkého průmyslu, jako jsou boty, oděvy, textil a potraviny. Mnoho majitelů místních soukromých výrobních společností se pro média vyjádřilo, že zaznamenávají prudký pokles objednávek výrobků.

Sun Lijian, profesor ekonomické fakulty Fudanské univerzity v Šanghaji, pro Mingbao uvedl, že s nárůstem domácích nákladů na pracovní sílu a vlivem politické a ekonomické nejistoty v posledních letech se mnoho malých a středních čínských podniků rozhodlo přesunout své výrobní závody do jihovýchodní Asie a upravit své obchodní modely. „Je možné, že zahraniční obchodní zakázky nebudou v budoucnu směřovat přímo do Číny.“

Frank Xie, profesor na Aikenově ekonomické fakultě při University of South Carolina ve Spojených státech, řekl 3. února deníku The Epoch Times, že hospodářská situace Číny je velmi vážná. „Odhaduji, že v letošním roce může Čína čelit velmi velké hospodářské katastrofě, která je způsobena celou řadou faktorů, od nezaměstnanosti přes dluhovou bublinu až po relokaci průmyslových řetězců a hospodářský pokles,“ řekl.

Noví úředníci čínskou ekonomiku nezachrání

Očekává se, že vůdce komunistické strany Si Ťin-pching během dvou zasedání jmenuje ekonomický tým, který by měl vést nový premiér Li Čchiang. Profesor Xie řekl deníku The Epoch Times, že tento muž je „ve skutečnosti stranický byrokrat“.

„Si těmto stranickým byrokratům důvěřuje. Tým složený z těchto lidí nemůže dobře řídit ekonomiku. Kromě toho se všechny tři hnací síly čínské ekonomiky (investice, spotřeba a export) zastavily. To nemůže nikdo popřít, zejména zahraniční obchod. Vývoz klesá již několik čtvrtletí po sobě, což se nestalo již několik desetiletí,“ míní Xie.

„Myslím, že celá čínská ekonomika, zejména pokud jde o dovoz a vývoz, pravděpodobně zažije prudký pokles, vrátí se do situace před 20 lety a vrátí se do stavu před vstupem Číny do Světové obchodní organizace,“ dodal akademik.

Zvýšené vojenské výdaje

Čínský režim také 5. března oznámil, že letošní vojenský rozpočet činí 1 553,7 miliardy jüanů (224 miliard dolarů), což představuje meziroční nárůst o 7,2 %, druhý nejvyšší za posledních pět let.

V souvislosti s eskalací situace kolem Tchaj-wanu, zesílením regionálních konfliktů a mezinárodními nepokoji se vojenský rozpočet režimu v posledních letech stále zvyšuje, a to navzdory pomalému růstu ekonomiky, což vyvolává mezinárodní znepokojení.

Su Tzu-yun, ředitel tchajwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, řekl 5. března deníku The Epoch Times: „Největším problémem, který musí letošní dvojzasedání vyřešit, jsou ekonomické problémy, protože to bude mít dopad na stabilitu vlády KS Číny. Obranný rozpočet však nadále roste tempem 7,2 % ročně, což ukazuje, že KS Číny udržuje vysoký růst vojenských výdajů bez ohledu na hospodářský pokles.“

Voják Lidové osvobozenecké armády přednáší o údajných incidentech týkajících se sestřelení špionážních letounů U-2 pilotovaných tchajwanskými piloty na výstavě vojenských fotografií a vzpomínkových předmětů u příležitosti 80. výročí založení LOA v Šanghaji, fotografie z roku 2007. (MARK RALSTON / AFP via Getty Images)

Podle statistik Světové banky tvořily vojenské výdaje Číny v loňském roce 1,7 % jejího HDP, zatímco vojenský rozpočet USA, které přijímají různé bezpečnostní závazky po celém světě, představoval 3,5 % jejich HDP.

Bývalý podplukovník čínského námořnictva Jao Čeng řekl 5. března deníku The Epoch Times, že při pohledu na vojenské výdaje čínské vlády se nelze řídit pouze oficiálními údaji o nárůstu obranného rozpočtu.

„Čínské vojenské výdaje se dělí na dvě části. Jednou jsou běžné výdaje na obranu a druhou částí jsou peníze, které se používají hlavně na vývoj zbraní a vybavení, které nejsou zahrnuty do výdajů na obranu země a nebudou proto navrženy ke schválení Všečínským shromážděním lidových zástupců,“ řekl Jao.

Wang Chao, mluvčí Všečínského shromáždění lidových zástupců, 4. března prohlásil, že zvýšení obranného rozpočtu režimu je „relativně mírné a rozumné“ a „není jen pro potřebu vypořádat se s komplexními bezpečnostními výzvami, ale také pro potřebu plnit odpovědnost velké země“.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký. Zpráva byla redakčně zkrácena.

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.