Viktor Orbán očekává „renesanci konzervativních sil v Evropě“. S tím by mohl souviset i vzestup politické strany AfD v Německu. Co může maďarská vláda německým politikům nabídnout?
Program, který AfD představila o víkendu na evropském volebním setkání v Magdeburku, se v několika bodech podobá představám pravicově konzervativní koalice iniciované Viktorem Orbánem. „Maďarský premiér Viktor Orbán ukazuje, že zájmovou politiku lze v Evropě realizovat právě teď. My to chceme také,“ uvedl předseda strany Tino Chrupalla pro Euractiv.de.
Strana AFD, tedy Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland) je německá pravicová strana založená v roce 2013 jako euroskeptická strana. Její členové se mimo jiné kriticky vyjadřují k islámu, genderové ideologii nebo migrační politice.
AfD hlasovala 6. srpna o svém programu pro evropské volby v roce 2024. Body programu jsou podobné koncepci maďarského šéfa vlády. Zde je srovnání některých politických názorů těchto dvou táborů.
Mít na paměti původní účel EU
Podle názoru Maďarska by se Evropa měla skládat ze suverénních národů. Některé členské státy se však snažily posílit evropské instituce a postupně předávat více pravomocí do Bruselu, uvedl Viktor Orbán v rozhovoru pro časopis Stern již v roce 2021.
Při jiných příležitostech šéf maďarské vlády také zdůraznil, že Evropská unie (EU) by se jako zájmové společenství měla omezit na ekonomické otázky. EU je „velkou celní unií a hospodářským společenstvím“. Podle Orbána by však mezivládní spolupráce neměla přesahovat tento rámec. Podobně, jak strana zdůraznila 6. srpna, vnímá AfD také EU jako „hospodářské a zájmové uskupení suverénních států“.
Britové podle Orbána odmítli silný politický vliv, který v EU převládá. Odchodem však „udělali velkou chybu“. Jak vysvětluje maďarský ekonom Péter Róna, „Orbán chce ve skutečnosti dosáhnout přesně toho, co se podařilo Britům – ale bez vystoupení z EU“.
„Pevnost Evropa“
Podle AfD by EU měla podporovat členské státy při ochraně vnějších hranic a při deportacích. Pokud jde o migrační politiku, lídři strany dávají za příklad maďarský model Viktora Orbána.
V červenci na migračním summitu ve Vídni Orbán označil Maďarsko za „jediné místo bez migrantů v celé Evropě“. Šéf vlády to zdůvodnil maďarským systémem právní a fyzické ochrany.
Z právního hlediska jde o to, že vstup vyžaduje ukončené azylové řízení s kladným rozhodnutím. „Ti, kteří tímto způsobem nepřijdou, budou vráceni na druhou stranu hranice,“ řekl Orbán. Představil to jako „jediný proveditelný model“. Fyzickou ochranu přitom tvoří hraniční plot.
Sankce a Rusko
Obě strany, Maďarsko i AfD, volají po okamžitém zrušení sankcí a sblížení s Ruskem.
Viktor Orbán často hovořil o „bruselské inflaci sankcí“. Tímto termínem naráží na podle něj „chybné“ bruselské sankce, které způsobují ekonomickou krizi občanů v EU.
Georg Spöttle, německo-maďarský bezpečnostní expert, zároveň vysvětluje, že nárůst popularity AfD má s hospodářskou krizí a dopady sankcí mnoho společného. Spöttle je přesvědčen, že velká část voličů si právě „uvědomuje“, že vysoké životní náklady jsou jednoznačně způsobeny sankcemi a neuváženými opatřeními levicově-liberálních politiků s odůvodněním „ochrany životního prostředí“.
Proč je Orbán kritizován západním mainstreamem?
Ve skutečnosti to není jen AfD, kdo vidí Maďarsko a Viktora Orbána jako jakýsi vzor.
Nedávno byl bývalý politik FDP, Dr. Gerhard Papke, dotázán maďarským portálem Hungary Today, co by podle něj mohli Maďaři znamenat jako vzor pro Němce. Papke stojí v čele Německo-maďarské společnosti od roku 2019.
Jeho odpověď zněla: „Maďaři v roce 1956 ukázali, že člověk nikdy nesmí přijmout diktaturu, a tím dali znamení naděje pro celou Evropu. A v roce 1989 Maďaři rozbili první kámen ze zdi, která rozdělovala Německo.“ A to je něco, co podle Papkeho mnozí Němci Maďarům „nikdy nezapomněli“. Podle něho by měl každý sám pro sebe zvážit současný význam této historické lekce.
S ohledem na současné dění upozornil ještě na něco. Maďaři jsou národ se silným národním vědomím. Toto cítění v nich musí být tak silné především proto, že ve své tisícileté historii „museli často bojovat o pouhé přežití“. Podle Papkeho „jejich tradice dávají Maďarům sílu a orientaci“. Naproti tomu v Německu se „lidé už léta snaží vykreslit vlastní národ jako něco špatného, protože Hitler přinesl Evropě tolik neštěstí“.
Přehnaný a nenávistný nacionalismus a kosmopolitní nacionalismus jsou však podle Papkeho zcela odlišné věci. Varuje, že „levicové strany v Německu tento rozdíl záměrně stírají a každý, kdo se otevřeně hlásí ke své vlasti, je podezírán z toho, že je pravicový radikál“.
Podle Papkeho je tento jev také „příčinou strachu z maďarského premiéra Orbána“, který je dnes tak rozšířený v levicově-liberálním myšlení a v mainstreamových médiích.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
