Ambiciózní projekt ukládání CO₂ v Severním moři dostal od nizozemského nejvyššího správního soudu zelenou. Ale zatímco někteří oslavují projekt Porthos jako průlomový, kritici zůstávají skeptičtí.
Nejvyšší nizozemský správní soud ve středu schválil kontroverzní projekt ukládání CO₂ do prázdných plynových polí pod Severním mořem. Soud prohlásil, že ekologické požadavky projektu Porthos budou splněny a práce na něm mohou pokračovat. Ekologická organizace proti tomu podala stížnost.
Porthos je zkratka pro Port of Rotterdam CO₂ Transport Hub and Offshore Storage (přepravní uzel a skladování CO₂ na moři). Oxid uhličitý, vyprodukovaný v rotterdamském přístavu, má být stlačen a podmořským potrubím dopraven do prázdných plynových polí asi 20 kilometrů od pobřeží, která podle společnosti leží více než tři kilometry pod mořským dnem. Ročně se zde má po dobu 15 let ukládat 2,5 milionu tun CO₂. Celkově by se do úložiště mohlo uložit 37 milionů tun CO₂.
Soud uvedl, že vláda „na základě objektivních údajů“ prokázala, že Porthos neohrožuje žádnou z osmi chráněných oblastí pro ochranu ohrožených nebo typických stanovišť a druhů, které jsou součástí celoevropské sítě Natura 2000. Soudci uznali, že projekt by zvýšil emise „dočasně a v omezené míře“.
FOTO: CO₂ vyprodukovaný v rotterdamském přístavu má být stlačen a podmořským potrubím veden do prázdných plynových polí asi 20 kilometrů od pobřeží. foto: iStock/redigoval Epoch Times (il)
Prestižní projekt s dotací 102 milionů eur (2,45 miliardy Kč)
Porthos je pro Nizozemsko prestižní projekt. Jedná se o největší projekt, jehož prostřednictvím chce Nizozemsko snížit emise CO₂. Tato severozápadní evropská země si stanovila cíl stát se nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrální. Kromě toho chce nizozemská vláda snížit emise CO₂ o 49 procent oproti roku 1990. Nizozemská klimatická dohoda stanoví, že poloviny z cílového snížení emisí CO₂ v průmyslu do roku 2030 má být dosaženo prostřednictvím takzvaných systémů CCS (Carbon Capture & Storage), jako je například projekt Porthos.
Evropská unie uznala Porthos za projekt společného zájmu a poskytla mu finanční prostředky ve výši 102 milionů eur (2,45 miliardy Kč). Výstavba infrastruktury má být zahájena v roce 2024 a systém má být připraven k provozu od roku 2026.
Poskytovatel průmyslových služeb Bilfinger přebírá různé inženýrské služby pro projekt Porthos v rotterdamském přístavu. Jak na začátku roku oznámil generální ředitel společnosti, „spolupráce má pro nás strategický význam“.
Dodávky CO₂ budou zajišťovat společnosti Air Liquide, Air Products, Exxon Mobil a Shell. Tyto společnosti by jej zachytávaly ve svých průmyslových závodech poblíž Rotterdamu a poté by jej přepravovaly do plánovaného potrubí vedoucího přes rotterdamský přístav.
Podle společnosti Bilfinger by v okolí přístavu vznikalo přibližně 14 % všech emisí CO₂ v Nizozemsku. Díky systému Porthos by mělo být možné tyto emise snížit přibližně o 10 %.
Kontroverzní technologie
Ekologická organizace MOB, která již dříve podala na Porthos žalobu, 16. srpna kritizovala, že Nizozemsko bude nadále dotovat fosilní energetický průmysl, který již nyní dosahuje „neúměrných zisků“. Ukládání CO₂ by bylo „zoufalou reakcí“ – vláda a voliči musí konečně „skutečně jednat“ v boji proti změně klimatu. Podle MOB je Nizozemsko obzvláště postiženo globálním oteplováním a stoupající hladinou vody. Třetina země se nachází pod úrovní mořské hladiny.
Technologie je mezi ochránci životního prostředí a vědci kontroverzní. Zkapalňování a skladování CO₂ je energeticky náročné a nebezpečí by mohlo hrozit i z netěsných úložišť. Kritici navíc považují systém za fiktivní řešení, které nemůže odstranit základní globální problém nadměrně vysokých emisí CO₂.
Na celém světě je v provozu nebo se plánuje přibližně 200 projektů, ale tato technologie je stále v plenkách a je velmi drahá. Severní moře je považováno za vhodnou oblast pro ukládání, protože se zde nachází mnoho ropných a plynových polí, která byla po desetiletích těžby vyčerpána.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
