NĚMECKO: Byl vynesen netrpělivě očekávaný rozsudek v případu výmarského soudce rodinného soudu Christiana Dettmara (60). Pro německou judikaturu je to novinka.
U zemského soudu v Erfurtu byl vynesen rozsudek v procesu se soudcem výmarského rodinného soudu Christianem Dettmarem. Zemský soud odsoudil Dettmara ke dvěma letům podmíněně za „maření výkonu spravedlnosti“. Soud však neřešil, zda bylo samotné zrušení covidových opatření zákonné či nikoliv. Předsedající soudce konstatoval, že Dettmar úmyslně vyvolal řízení, aby ohrozil blaho dítěte, a dohlížel na znalecké posudky, které si za tímto účelem vyžádal, aby mohl výslovně zrušit povinnost nošení respirátorů.
Obhájci soudce rodinného soudu oznámili svůj záměr podat odvolání. Deník Epoch Times byl na místě a hovořil se soudem, Dettmarovými obhájci a pozorovateli procesu.
Přijatý rozsudek
Dettmar přijal rozsudek předsedy soudu Detlefa Hampela a dvou laických soudců s klidem. Před budovou soudu přivítalo šedesátiletého soudce rodinného soudu asi 50 lidí jásotem a potleskem, květinami a transparenty s nápisy „Děkujeme, soudce Dettmare!“ a „Za nezávislou justici!“.
V dubnu 2021 Dettmar zrušil covidová opatření ve dvou státních školách ve Výmaru s odůvodněním, že „ohrožují blaho dětí“. Ta zahrnovala mimo jiné povinné nošení masek. Poté už děti na základní škole Pestalozzi a na reálné škole Pestalozzi nemusely nosit masky, dělat testy na covid ani dodržovat odstup od spolužáků.
Obžaloba požadovala tři roky odnětí svobody nepodmíněně, obhajoba zproštění viny. Trestní sazba v případě maření spravedlnosti se v Německu pohybuje mezi jedním a pěti lety odnětí svobody. Dettmar se „vědomě a závažným způsobem distancoval od práva a pořádku“, uvedla prokuratura v obvinění. Pokud rozsudek nabude právní moci, Dettmar přijde o soudcovskou funkci, neboť po odnětí svobody na jeden rok nelze soudcovskou funkci vykonávat.
Soud uvedl, že v jeho jednání spatřuje „elementární a závažná porušení zákona“. „Byl jste předem ochoten učinit určité rozhodnutí,“ řekl soudce Hampel Dettmarovi. Obviněný účelově vygeneroval postup, na kterém se podílel a kterým chtěl dosáhnout již předem stanoveného cíle s publicitou. Tím chtěl zvýšit tlak na ostatní soudy, aby podpořily další řízení, uvedl Hampel.
U soudu se nejednalo o otázku příslušnosti ani o samotný rozsudek, k němuž soudce rodinného soudu dospěl, ale o: „nestrannost soudce, která je základním předpokladem řízení v právním státě“.
Soudce: Zákonnost rozsudku nehraje vůbec žádnou roli
Předsedající soudce Hampel ve svém hodinovém odůvodnění rozsudku citoval z četných e-mailů a textových zpráv nalezených při domovních prohlídkách v devíti domácnostech. Ty podle něj dokazují, že se Dettmar ještě před zahájením řízení o přezkoumání možného ohrožení blaha dítěte – matkou dvou žáků – obrátil na znalce, kteří byli ke covidovým opatřením rovněž kritičtí. A že také plánoval, že tyto znalecké posudky nechá vytisknout a zveřejnit spolu se svým soudním rozhodnutím – jak se pak také stalo.
Podle vyjádření soudce, který citoval předpokládané vyjádření Dettmara z e-mailu, to mělo zvýšit „tlak na argumentaci pro budoucí rozhodnutí“.
Oslovil rodiče, oslovil právníky, pracoval tedy již předem na tom, aby takové řízení u Okresního soudu ve Výmaru přišlo k němu jako k soudci. Proto „na rozsudku a na tom, zda byl ve smyslu obsahu zákonný, vůbec nezáleželo“.
Dále soudce Hampel uvedl, že tento případ byl pro soud novinkou: „Podobný případ byste museli dlouho hledat.“
Zarážející je, že soudce uvedl, že kdyby soudce rodinného soudu ve Výmaru sám inicioval žádost o přezkoumání nejlepšího zájmu dítěte, „pravděpodobně by nedošlo k soudnímu řízení z důvodu porušení zákona“.
Dettmar ve svém vyjádření k soudu na začátku řízení uvedl, že nespatřuje podjatost na své straně, ale že se touto otázkou zabýval již dříve. Šlo mu „pouze o blaho dítěte“, uvedl otec tří dětí.
Obhajoba je rozsudkem překvapena
Renomovaný obhájce rodinného soudce, Dr. iur. h.c. Gerhard Strate z Hamburku, je rozsudkem překvapen: „Pevně jsme očekávali, že pan Dettmar bude zproštěn obžaloby, protože obvinění obžaloby byla nesmyslná.“ Nesmyslná zůstala i v interpretaci tohoto soudu, řekl obhájce deníku Epoch Times.
„Každý soudce je v určitém okamžiku zaujatý, když se zabývá nějakou věcí, nějakým problémem,“ konstatoval Strate. „Člověk ve skutečnosti neví, z čeho je jeho klient vlastně obviněn.“
„Podle judikatury, pokud rozhoduje podjatý soudce, je tu ještě otázka, zda rozhodl správně, nebo špatně?“ ptá se. Podle něj soud na tuto otázku v žádném bodě neodpověděl. „V každém případě tento rozsudek napadneme a také se odvoláme ke Spolkovému nejvyššímu soudu.“
Šalamounský rozsudek?
Kolínský obhájce a bývalý předseda „Právníků pro osvětu“ Dirk Sattelmaier se zúčastnil vyhlášení rozsudku jako pozorovatel procesu.
Rozsudek hodnotí jako možný „šalamounský rozsudek“, v němž byla zvolena střední cesta mezi požadavky obžaloby a obhajoby. „Udělal jste to, dopustil jste se zvrácení spravedlnosti, ale do vězení vás nepošleme,“ takto vnímal rozhodnutí soudu.
Při vynášení rozsudku ho však zarazilo, že se neřešila otázka provinění. „Soudci jsou vázáni zákonem, ale podle ústavy jsou také vázáni právem.“ A jak se k tomu postavit? Je otázkou, zda soudce případně nechtěl bojovat proti bezpráví [povinnému nošení respirátorů dětmi] svými prostředky, což by případně ospravedlňovalo jeho čin. Možná to bude jeho případ, co sehraje nějakou historickou roli v budoucnu a teprve poté bude tato otázka zodpovězena.
Rozumějme, pokud by během svého výzkumu soudce zjistil, že dochází k porušování práva, a svým přičiněním dal do pohybu justiční systém, v němž se přičinil o „zamezení porušení práva“, mohl by se tak pohybovat v mezích ústavy.
Soudce rozhodl proti nařízení ve vyhlášce a jak situaci komentuje Dirk Sattelmaier, „ne všechno, co je napsáno ve vyhlášce, je také legální“. Sattelmaier dodal, že soud dnes tomuto možnému odůvodnění „věnoval poměrně krátkou pozornost“.
Proti zákonu, ale pro právo?
Tento bod zaujal i Clarsena Ratze, generálního tajemníka zemské parlamentní skupiny Občané pro Durynsko. Soudu se zúčastnil jako pozorovatel. Po vynesení rozsudku řekl Epoch Times, že soud se na případ díval pouze z právního hlediska a nehodnotil zásadní otázku spravedlnosti.
„Vezmu si příklad ze střelců u berlínské zdi (Mauerschützen)[1]. Po rozpadu Východního Německa (NDR) byli shledáni vinnými podle zákonů NDR, ačkoli se podle zákonů NDR domnívali, že jsou v právu.“
V té době již existoval rozkaz ke střelbě a jasný řetězec velení pro „narušení hranic“. „Ale tehdejší verdikt soudců znovu vyhlášení Spolkové republiky Německo říkal, že měli rozpoznat nespravedlnost“.
Clarsen Ratze dodal, že nechce ztotožňovat mrtvé u zdi s oběťmi covidových opatření, ale tyto dva případy mají podle něho určité spojitosti.
Dětští a mládežničtí psychologové jasně uvedli, že počet dětí a mládeže, kteří se v Německu podrobují psychologické léčbě, se zvýšil o 50 až 70 procent, řekl Ratze deníku Epoch Times. „To znamená, že toto nucené nošení masek způsobilo u mnoha dětí a mladých lidí vážné psychické problémy.“
S ohledem na to lze podle něj dospět k závěru, že soudce Dettmar tuto nespravedlnost rozpoznal a správně chtěl děti ochránit právě před tím, za co nyní musí draze platit prostřednictvím zdravotního a sociálního systému – tedy před nutností vyhledat psychologickou léčbu.
„Tak by se neohýbal zákon, ale právo by se prosadilo, protože bylo rozhodnuto o nespravedlnosti,“ pokračuje Ratz. V NDR byli političtí odpůrci převezeni do věznice pro politické vězně v saském Budyšíně. „V našem současném systému jsou [političtí odpůrci] přiváděni do ekonomických existenčních potíží,“ říká Ratze a dodávám, že dobrým příkladem jsou podle něj Michael Ballweg a soudce Christian Dettmar.
Německý podnikatel ze Stuttgartu, pan Michael Ballweg, zakladatel stuttgartského Hnutí laterálního myšlení, byl teprve nedávno propuštěn z vězení. V Německu organizoval protesty proti vládním „protiepidemickým opatřením“. Obdržel Cenu demokracie podnikatelů a samostatně výdělečně činných osob Německadotovanou deseti tisíci euro. V červnu 2022 ho stuttgartské státní zastupitelství zatklo pro podezření z podvodu a praní špinavých peněz v souvislosti se skupinou Querdenken 711 (kterou založil, a která pořádala protestní shromáždění) a zahájilo proti němu trestní řízení.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
Poznámky:
[1] Mauerschützenprozesse jsou soudní řízení se střelci, kteří u berlínské zdi smrtelně zranili uprchlíky, a příkazů ke střelbě během rozdělení Německa, kdy byla východní část osvobozená ruskými jednotkami během druhé světové války oddělena od části osvobozené spojeneckými vojsky. V rámci politiky Sovětského svazu bylo na civilisty prchající přes hranice do západního Německa stříleno. V procesech, které probíhaly v letech 1991 až 2004 u krajských soudů v Německu, byli obžalováni jak ti, kteří střelbu provedli, tak i politicky a vojensky odpovědní představitelé režimu NDR.
