Otázka slizniční imunity a také slizničních onemocnění se dostala do popředí v době koronavirové epidemie. Protože covid-19 je slizniční onemocnění, je dobré znát rozdíl mezi slizniční imunitou a celkovou (systémovou) imunitou. Je také zcela rozhodující vědět, že vakcinací do svalu nelze vytvořit slizniční imunitu, nýbrž pouze imunitu systémovou.
Jaký je v tom rozdíl? Virus spojený s covidem-19 se množí na sliznici, bude se množit v nose i v ústech a na sliznicích, pokud si člověk nevyvine slizniční imunitu. Očkování do svalu proti onemocnění covid-19 může vytvořit krátkodobou systémovou imunitu.
„Systémová imunita nás chrání proti nebezpečí, které napadá náš organismus celkově, systémově,“ vysvětluje profesor MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., který patří mezi přední české imunology a alergology. „Sliznice zase vytváří největší bariérovou plochu organismu člověka k vnějšímu prostředí.“
Mezi těmito dvěma imunitními systémy existuje zajímavá vazba. Tato vazba je právě důležitá pro pochopení toho, co může a co nemůže očkování do svalu dokázat, a co nikoliv.
„Systémová imunitní odpověď je se slizniční provázána, a to tak dokonalým způsobem, že slizniční antigenní stimulace může vést k navození nejen slizniční, nýbrž i systémové imunitní odpovědi. Ne však naopak,“ vysvětluje profesor Thon v rozhovoru pro časopis České stomatologické komory.
To znamená, že očkováním do svalu nevytvoříme slizniční imunitu, a proto se bude i u očkovaného člověka virus na sliznici (v nose, ústech…) množit a bude jej vydechovat, smrkat nebo vykašlávat, stejně jako člověk neočkovaný.
„Sérové, tzn. systémově vytvořené protilátky, u člověka na sliznice horních cest dýchacích dostatečně neproniknou. Jedná se o vědecká fakta a víme to s naprostou jistotou více než 50 let. Na to se však nyní zapomíná u slizničních respiračních infekcí a preventivní obraně proti nim,“ vysvětluje profesor Thon. „Respirační infekcí je i infekce SARS-CoV-2 virem (který vede k onemocnění covid-19). Bez slizniční imunitní odpovědi koronavirovou infekci nezvládnete.“
Tato vědecká zjištění jsou zcela zásadní. Tvrzení, že vakcinací můžeme dosáhnout toho, že přestaneme virus šířit, jsou chybná. Po vakcinaci anti-covidovou vakcínou budeme virus nadále šířit, dokud si nerozvineme slizniční imunitu, kterou však vakcinace nenavodí, nevytvoří.
Vytvoření slizniční imunity má podle profesora Thona „zásadní důsledky i pro prevenci a pro zabránění rozvoji devastujícího zánětu u onemocnění covid-19“.
Z vědeckého výzkumu, který profesor Thon prováděl, je patrné, že slizniční imunitu proti covidu-19 je třeba si vyvíjet postupně tím, že se dostáváme do kontaktu s virem.
„K přenosu SARS-CoV-2 viru nedochází pouze kapénkami, nýbrž také aerosolem,“ říká profesor Thon. „Po nezbytném setkání se s virem na sliznicích vytváříme účinnou slizniční imunitní reakci, včetně rozvoje imunitní reakce paměťové. Slizniční imunitní odpověď získaná po infekci chrání proti těžké formě onemocnění, jak vyplývá z exaktních dat, která mám vyhodnocená z celé populace deseti a půl milionů obyvatel ČR – a to kontinuálně, prospektivně. A nemusí dojít ani k rozvoji nemoci.“
Z důvodů vytvářené slizniční „imunitní odpovědi“ po předchozích infekcích virem probíhají další infekce virem „mírněji“.
Podle Thona je při onemocnění „nezbytná včasná léčba lokální i celková běžně dostupnými levnými léky v domácím ošetřování“.
Profesor Thon, ale i další experti, navrhli strategii „včasné účinné léčby“ již v roce 2020. Například lze použít „lokálně aplikovaný jodovaný povidon ve formě kloktadla (Jox kloktadlo), pokud není alergie na jód, a celková včasná imunoregulační léčba v domácím ošetřování lékařem lékem montelukast ve formě tablet, který má vynikající bezpečnostní profil.“
Podle Thona se jedná o léčbu „všem dostupnou a levnou“, a to platí, „jak pro ošetřujícího lékaře, tak pro jeho pacienty, které ošetřuje“.
„Již lokální léčbou jodovaným povidonem významně redukujete virovou nálož, která je velmi vysoká ve slinách,“ vysvětluje imunolog. „Zvýší se bezpečnost a kvalita života jak pacienta, tak ošetřujícího lékaře. Postupujete zavčas odpovědně, preventivně a léčebně.“
„Z vědeckých dat z prospektivní celostátní koronavirové studie je zřejmé, že lidé v ČR již nejsou k SARS-CoV-2 infekci imunitně naivní,“ uvádí imunolog. „Očkování je dobrovolné. Naše populace prošla několika infekčními vlnami a je také masivně proočkována. Odpovědností lékaře, pokud postupuje lege artis, je individuálně vyhodnotit a vážit u každého pacienta profit proti rizikům u každého případného zvažování další dávky očkování, aby nedošlo k vážným nežádoucím komplikacím při nadočkování.“
SARS-CoV-2 virus je novým lidským koronavirem, jehož infekci je, jak profesor Thon zdůrazňuje, „nutné léčit zavčas a nikdy nepodcenit“. Účinnou strategii léčby jsme již popsali výše.
SARS-CoV-2 infekce se stala pátou běžně rozšířenou respirační lidskou koronavirovou infekcí.
Kdo je Vojtěch Thon
Vojtěch Thon je imunolog a alergolog, zabývá se zdravím populace, principy bezpečného očkování, slizniční imunitou, imunopatologií, diagnostikou a léčbou poruch imunity, alergických a autoimunitních chorob. Pracuje v centru RECETOX MU a AKIMED. Deset let působil v zahraničí na univerzitách ve Vídni a ve Spojených státech.
Vyvinul mezinárodně využívané imunologické vyšetřovací metody, vytvořil kandidátní vakcíny. U nás se zasadil například o zásadní změnu očkovacího kalendáře, o snížení komplikací při transplantacích kostní dřeně, o moderní imunoglobulinovou léčbu, zavedení screeningového vyšetření novorozenců pro včasný záchyt vrozených poruch imunity, o bezpečné očkování pacientů a další.
Je autorem učebnic pro studenty medicíny a recenzentem anglického vydání oxfordské učebnice Základy klinické imunologie s překladem do českého jazyka. Je garantem celostátní koronavirové prospektivní studie PROSECO. Propracoval včasnou léčbu onemocnění COVID-19.
