Otázka slizniční imunity a také slizničních onemocnění se dostala do popředí v době koronavirové epidemie. Protože covid-19 je slizniční onemocnění, je dobré znát rozdíl mezi slizniční imunitou a celkovou (systémovou) imunitou. Je také zcela rozhodující vědět, že vakcinací do svalu nelze spolehlivě vytvořit dostatečně účinnou slizniční imunitu, nýbrž pouze imunitu systémovou.
Jaký je v tom rozdíl? Virus spojený s covidem-19 se množí na sliznici, bude se množit v nose i v ústech a na sliznicích, pokud si člověk nevyvine slizniční imunitu. Očkování do svalu proti onemocnění covid-19 může vytvořit krátkodobou systémovou imunitu, ale na slizniční má pouze malý vliv.
„Systémová imunita nás chrání proti nebezpečí, které napadá náš organismus celkově, systémově,“ vysvětluje profesor MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., který patří mezi přední české imunology a alergology. „Sliznice zase vytváří největší bariérovou plochu organismu člověka k vnějšímu prostředí.“
Mezi těmito dvěma imunitními systémy existuje zajímavá vazba. Tato vazba je právě důležitá pro pochopení toho, co může a co nemůže očkování do svalu dokázat, a co nikoliv.
„Systémová imunitní odpověď je se slizniční provázána, a to tak dokonalým způsobem, že slizniční antigenní stimulace může vést k navození nejen slizniční, nýbrž i systémové imunitní odpovědi. Ne však naopak,“ vysvětluje profesor Thon v rozhovoru pro časopis České stomatologické komory.
To znamená, že očkováním do svalu nevytvoříme slizniční imunitu, a proto se bude i u očkovaného člověka virus na sliznici (v nose, ústech…) množit a bude jej vydechovat, smrkat nebo vykašlávat, stejně jako člověk neočkovaný.
„Sérové, tzn. systémově vytvořené protilátky, u člověka na sliznice horních cest dýchacích dostatečně neproniknou. Jedná se o vědecká fakta a víme to s naprostou jistotou více než 50 let. Na to se však nyní zapomíná u slizničních respiračních infekcí a preventivní obraně proti nim,“ vysvětluje profesor Thon. „Respirační infekcí je i infekce SARS-CoV-2 virem (který vede k onemocnění covid-19). Bez slizniční imunitní odpovědi koronavirovou infekci nezvládnete.“
Tato vědecká zjištění jsou zcela zásadní. Tvrzení, že vakcinací můžeme dosáhnout toho, že přestaneme virus šířit, jsou chybná. Po vakcinaci anti-covidovou vakcínou budeme virus nadále šířit, dokud si nerozvineme slizniční imunitu, kterou však vakcinace nenavodí, nevytvoří.
Vytvoření slizniční imunity má podle profesora Thona „zásadní důsledky i pro prevenci a pro zabránění rozvoji devastujícího zánětu u onemocnění covid-19“.
Z vědeckého výzkumu, který profesor Thon prováděl, je patrné, že slizniční imunitu proti covidu-19 je třeba si vyvíjet postupně tím, že se dostáváme do kontaktu s virem.
„K přenosu SARS-CoV-2 viru nedochází pouze kapénkami, nýbrž také aerosolem,“ říká profesor Thon. „Po nezbytném setkání se s virem na sliznicích vytváříme účinnou slizniční imunitní reakci, včetně rozvoje imunitní reakce paměťové. Slizniční imunitní odpověď získaná po infekci chrání proti těžké formě onemocnění, jak vyplývá z exaktních dat, která mám vyhodnocená z celé populace deseti a půl milionů obyvatel ČR – a to kontinuálně, prospektivně. A nemusí dojít ani k rozvoji nemoci.“
Z důvodů vytvářené slizniční „imunitní odpovědi“ po předchozích infekcích virem probíhají další infekce virem „mírněji“.
Podle Thona je při onemocnění „nezbytná včasná léčba lokální i celková běžně dostupnými levnými léky v domácím ošetřování“.
Profesor Thon, ale i další experti, navrhli strategii „včasné účinné léčby“ již v roce 2020. Například lze použít „lokálně aplikovaný jodovaný povidon ve formě kloktadla (Jox kloktadlo), pokud není alergie na jód, a celková včasná imunoregulační léčba v domácím ošetřování lékařem lékem montelukast ve formě tablet, který má vynikající bezpečnostní profil.“
Podle Thona se jedná o léčbu „všem dostupnou a levnou“, a to platí, „jak pro ošetřujícího lékaře, tak pro jeho pacienty, které ošetřuje“.
„Již lokální léčbou jodovaným povidonem významně redukujete virovou nálož, která je velmi vysoká ve slinách,“ vysvětluje imunolog. „Zvýší se bezpečnost a kvalita života jak pacienta, tak ošetřujícího lékaře. Postupujete zavčas odpovědně, preventivně a léčebně.“
„Z vědeckých dat z prospektivní celostátní koronavirové studie je zřejmé, že lidé v ČR již nejsou k SARS-CoV-2 infekci imunitně naivní,“ uvádí imunolog. „Očkování je dobrovolné. Naše populace prošla několika infekčními vlnami a je také masivně proočkována. Odpovědností lékaře, pokud postupuje lege artis, je individuálně vyhodnotit a vážit u každého pacienta profit proti rizikům u každého případného zvažování další dávky očkování, aby nedošlo k vážným nežádoucím komplikacím při nadočkování.“
SARS-CoV-2 virus je novým lidským koronavirem, jehož infekci je, jak profesor Thon zdůrazňuje, „nutné léčit zavčas a nikdy nepodcenit“. Účinnou strategii léčby jsme již popsali výše.
SARS-CoV-2 infekce se stala pátou běžně rozšířenou respirační lidskou koronavirovou infekcí.
Kdo je Vojtěch Thon
Vojtěch Thon je imunolog a alergolog, zabývá se zdravím populace, principy bezpečného očkování, slizniční imunitou, imunopatologií, diagnostikou a léčbou poruch imunity, alergických a autoimunitních chorob. Pracuje v centru RECETOX MU a AKIMED. Deset let působil v zahraničí na univerzitách ve Vídni a ve Spojených státech.
Vyvinul mezinárodně využívané imunologické vyšetřovací metody, vytvořil kandidátní vakcíny. U nás se zasadil například o zásadní změnu očkovacího kalendáře, o snížení komplikací při transplantacích kostní dřeně, o moderní imunoglobulinovou léčbu, zavedení screeningového vyšetření novorozenců pro včasný záchyt vrozených poruch imunity, o bezpečné očkování pacientů a další.
Je autorem učebnic pro studenty medicíny a recenzentem anglického vydání oxfordské učebnice Základy klinické imunologie s překladem do českého jazyka. Je garantem celostátní koronavirové prospektivní studie PROSECO. Propracoval včasnou léčbu onemocnění COVID-19.
