Radovan Dluhý

16. 10. 2023

Agentura amerického ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) se po několik dekád snaží využít technologického pokroku k vytvoření jakéhosi „supervojáka“. 

„Vojáci, kteří nemají fyzické, fyziologické nebo kognitivní omezení, se stanou v budoucnu klíčem pro přežití a dominanci,“ řekl již v roce 1999 bývalý ředitel Oddělení pro obranný výzkum DARPY, Michael Goldblatt.

K dosažení tohoto cíle by agentuře DARPA mohly dopomoci projekty s názvem „žijící slévárny“ (anglicky living foundries) a „žijící farmacie“ (anglicky living pharmacy). Tyto projekty mají přesah také do civilní sféry, a to například ve zdravotnictví.

V roce 2013 zahájila DARPA projekt s názvem „Žijící slévárny: 1 000 molekul“. Záměrem tohoto projektu bylo na příkaz vytvořit adaptabilní a dostupnou výrobu molekul. Složité molekulové struktury (například lidské buňky) by se programovaly jako stavebnice LEGO na základě metabolických procesů biologických systémů. Projekt „žijící slévárny“ měl za cíl standardizovat často pomalý a chaotický proces genetického inženýrství na druh pásové výroby upraveného biologického materiálu a člověkem vytvořených organismů.

V dokumentu DARPY se uvádí: „Schopnost využít syntetickou bio-výrobu pro předvídatelnou inženýrskou praxi podpoří velký rozsah cílů národní bezpečnosti Spojených států.“

Výzkumníci z amerických univerzit vyvíjejí pro DARPU implantát řídící spánkový rytmus

V roce 2021 tým výzkumníků z americké Northwestern University podepsal s americkou vojenskou laboratoří (DARPA) dohodu o vývoji bezdrátového implantátu, který by uvnitř těla člověka řídil jeho spánkový rytmus. Projekt dostal pracovní název „žijící farmacie“ a obsahově navázal na projekt DARPY „žijící slévárny“.

V rámci projektu „žijící farmacie“ se vědci snaží vytvořit implantát, který by konkrétní osobě zjednodušil cestování mezi časovými zónami, zabránil únavě nebo podle potřeb upravil střevní zažívání. Na projektu pracují také výzkumníci z univerzit Rice a Carnegie Mellon, kteří společně s odborníky z Blackrock Microsystems vytváří pro implantovaný systém různé bio-elektronické komponenty.

Díky znalostem z oborů syntetická biologie a bio-elektronika se experti z Northwestern University a dalších institucí snaží pomocí bezdrátového implantátu produkovat buňky, které v reakci na biosenzory generují peptidy regulující spánkový rytmus. 

„Tento řídící systém umožní doručit peptidy na požádání, a to přímo do krevního oběhu člověka,“ tvrdí Jonathan Rivnay, hlavní výzkumník projektu. „Nejsou nutné žádné léky či stříkací jehly. Jedná se o jakousi implantovanou lékárnu na čipu. A pokud budeme chtít, čip nepřestane nikdy fungovat.“

Podle profesora Freda Turka, dalšího člena tohoto výzkumného týmu, by se podobný systém mohl rozšířit o možnost ovlivňovat také psychologické a mentální děje. Například by mohl působit na proces stárnutí. Začíná se tedy pomalu experimentovat s využitím bezdrátových implantátů ve zdravotnictví.

„Žijící farmacie“ by se mohla využívat i ve zdravotnictví

V roce 2022 pod americkým Národním institutem pro zdraví (NIH) vznikla Agentura pro pokročilé výzkumné projekty v oblasti zdraví (ARPA-H). Jeden z prvních projektů ARPY-H je projekt REACT. V rámci tohoto projektu vědci usilují o vývoj implantované „žijící farmacie“. Nápadně podobný název projektu ARPY-H s projektem DARPY pravděpodobně není náhodný, protože implantovaný systém funguje velmi podobně. 

Implantovaný bio-elektronický přístroj udržuje buňky, které jsou in vivo (uvnitř těla) schopné poskytnout pacientovi požadované množství hormonu či terapeutických molekul. V rámci léčby je tak možné vyvolat terapii šitou na míru pacienta. Společně se zdravotním personálem pacient obdrží přes bezdrátovou aplikaci informace umožňující další lékařská rozhodnutí. Projekt je tedy velmi podobný tomu, na kterém společně s DARPOU pracuje tým výzkumníků z Northweastern University a dalších institucí. 

Přínosy bezdrátových implantátů v armádě nebo ve zdravotnictví mohou být velmi zásadní. Jejich zneužití či nežádané fungování by ale mohlo vést k mnoha negativním dopadům. Na některé z nich jsme upozornili například v tomto článku.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Írán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem má být americká námořní blokáda

Teherán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda Íránu, uvedlo dnes podle tiskových agentur velitelství íránských ozbrojených sil.

Tejc podá trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti

Ministr Tejc má v bitcoinové kauze podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

„Myslím, že by odešel v trenkách“. Havlíček se obul do Hřiba za zpackaný stavební zákon

„No, kdybych to řekl kulantně, nevzpomínají na ně úplně v dobrém – na Piráty," řekl Havlíček s odvoláním se na zástupce stavebního sektoru.

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět dieselové, později bezemisní vozy

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět převážně dieselové nákladní vozy, později očekává růst výroby bezemisních aut.

Čína si buduje výhodu v podmořské válce prostřednictvím globálního mapování mořského dna

Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.

Půl miliardy chroustů: Očekává se masové rojení

V Německu se očekává masové rojení chroustů. Sucho a zásahy člověka v regionu Hessisches Ried vytvořily ideální podmínky pro jejich přemnožení.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou.

Proč jsme závislí na telefonech a jak se z toho dostat

Nadměrný čas u obrazovek souvisí se změnami v mozku, zvyšuje riziko kognitivního úpadku a vede k nutkavému používání telefonu.

„Nedokážu to popsat, je to jako holistický zážitek,“ říká neurovědkyně o představení Shen Yun

Na dnešním odpoledním vystoupení souboru Shen Yun Performing Arts mezi diváky v hledišti pražského Kongresového centra pozorovali návrat tradiční čínské kultury neurovědkyně, majitel účetní firmy, který na představení přijel až z Polska nebo oceňovaný architekt.