Vládní služba pro životní prostředí kontroluje povinné vykazování ujetých kilometrů pro společnosti se 100 a více zaměstnanci. Neexistuje však žádná strategie pro snižování emisí CO₂.
Nizozemská vláda ukládá společnostem od 1. ledna 2024 povinnost vykazovat kilometry ujeté jejich zaměstnanci na služebních cestách a při dojíždění do zaměstnání. Povinnost se týká firem se 100 a více zaměstnanci, menší společnosti se mohou zapojit dobrovolně. Nařízení je součástí klimatické dohody z roku 2019, jejímž cílem je snížit emise CO₂, uvádí Blackout News.
Obavy z větší byrokracie a nákladů
Díky „ohlašovací povinnosti pro osobní mobilitu související s prací“ (WPM) sbírají firmy spoustu údajů o kilometrech svých zaměstnanců. To vede k další administrativní práci a nákladům pro společnosti, které jsou již nyní zatíženy různými byrokratickými požadavky.
Podle Blackout News jsou přínosy zcela nejasné. Zaměstnavatelé sice musí vypracovávat výkazy, ale neexistuje žádná jasná strategie, jak by to mělo vést ke snížení emisí CO₂. Proto hrozí, že ohlašovací povinnost zůstane čistě byrokratickým opatřením, protože ke skutečnému snížení emisí přispívá jen málo, ale může zvýšit napětí.
Od roku 2026 budou stanoveny pevné horní limity emisí CO₂
Od roku 2026 budou pro podniky platit pevné horní limity emisí CO₂. Kdo tento limit překročí, bude čelit dalším regulacím a dodatečným vysokým nákladům. To by mohlo zpomalit inovace, protože podniky budou nuceny hledat krátkodobá řešení v souvislosti s dodržováním pravidel. Dlouhodobé a udržitelné strategie snižování emisí by pak ustoupily do pozadí.
Nové nařízení by mohlo mít významný dopad na nizozemskou ekonomiku a trh práce, obává se bývalý poslanec Eelco van Hoecke z konzervativně-liberální strany JA21. Podle něj musí politici tato opatření účinně implementovat. Například je zásadní, zda se vytvoří dostatečná podpora a pobídky pro podniky, aby dosáhly skutečného snížení emisí.
Také realizace snižování emisí CO₂ musí být „pečlivě monitorována a vyhodnocována“. Podle něj je důležité, aby se zajistilo, že přinese jak environmentální, tak ekonomické výhody, aniž by podniky nadměrně zatížila. Podle van Hoeckeho se jedná o komplexní podnik, který vyžaduje vyvážený přístup k dosažení požadovaných cílů.
Státní ekologická služba sleduje povinnost hlášení
Pokyny týkající se profesní a osobní mobility jsou uvedeny v 45stránkové příručce. Jak se pak údaje předkládají, je vysvětleno v další příručce, která má 21 stran.
Podle vysvětlivek je třeba údaje rozdělit podle dopravních prostředků a druhu paliva, protože různé druhy způsobují různé emise. Povinnost podávat hlášení se vztahuje na podniky, které zaměstnávají nejméně 100 osob na nejméně 20 hodin měsíčně a mají je smluvně zajištěny. Na dočasné pracovníky se toto nařízení nevztahuje.
Za kontrolu plnění ohlašovací povinnosti je zodpovědná služba pro životní prostředí. Jedná se o státní instituci, kde odborníci spolupracují s obcemi a provinciemi. Pomáhají mimo jiné se zákony a předpisy týkajícími se přírody a životního prostředí a vydávají povolení.
Když ohlašovací povinnost vstoupí v platnost, tato služba kontroluje, zda podniky zasílají hlášení. Údaje, které jsou zasílány dobrovolně, nemohou inspektoři služby životního prostředí prohlížet, uvádí se na internetových stránkách Národního úřadu pro podniky.
Dobrovolné údaje lze službě životního prostředí zasílat již od poloviny května 2023. Úřad ujišťuje, že údaje budou použity výhradně pro výzkumné účely – za předpokladu, že s tím příslušný podnik souhlasí. Údaje budou anonymizovány a nebudou předávány třetím stranám.
Nizozemsko zaostává za klimatickými cíli
Nizozemsku se stejně jako Německu zatím nedaří plnit vlastní klimatické cíle. „Nizozemsko již několik let zaostává za klimatickými cíli. Nyní nastal čas udělat velký skok,“ citoval server Euractiv ministra pro klima a energetiku Roba Jettena. „Zároveň musí mít všichni Nizozemci možnost přejít na jiný systém. Zejména ti, pro které je to v současné době méně výhodné. Politika v oblasti klimatu musí fungovat pro všechny,“ dodal.
Aby toho vláda přece jen dosáhla, přijala další balíček se 120 opatřeními a celkovým objemem 28 miliard eur. Patří mezi ně například zateplování domů rodin s nízkými příjmy, na které je k dispozici až 425 milionů eur.
Země chce investovat do solární i jaderné energie. Kabinet chce podpořit výstavbu menších reaktorů. Balíček počítá také s přimícháváním biopaliv do benzinu a nafty. To povede ke zvýšení ceny benzinu „o několik centů“. Vláda chce dotovat nákup ojetých elektromobilů částkou 600 milionů eur.
Opozice kritizuje balíček opatření
Plány se setkaly s kritikou opozice. „Tento balíček není přesvědčivý. Chybí mu inspirace, kterou klimatická politika tak naléhavě potřebuje. Jedná se o velké kroky směrem k čisté a zdravé společnosti. Čistý vzduch, řešení dusíkové krize a přístup ke klimatu jdou ruku v ruce, pokud si troufáte vybrat,“ říká poslankyně GroenLinks Suzanne Krögerová.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
