Američtí vědci našli možné důkazy, že na Venuši kdysi existovala desková tektonika. Toto zjištění otevírá pohled na její historii a možnost raného života na této planetě.
V očích astronomů byla Venuše dosud planetou zářících pustin. Tento obraz by se mohl brzy změnit. Vědci z USA totiž dospěli k závěru, že na naší sousední planetě – stejně jako na dnešní Zemi – docházelo k pohybům tektonických desek.
Podle vědců toto zjištění otevírá nové scénáře týkající se možnosti raného života na Venuši, jejího vzniku a historie sluneční soustavy.
Vytvořeno ze vzduchu
Astronomové pod vedením vědců z Brownovy univerzity ve své studii vysvětlují, jak na tento objev přišli. Atmosférické údaje z Venuše a počítačové modely údajně ukazují, že složení dnešní atmosféry a tlak na povrchu planety byly možné pouze díky rané formě deskové tektoniky.
Na Zemi se tento proces v průběhu miliard let zintenzivnil a vytvořil nové kontinenty a pohoří. Ty následně vyvolaly chemické reakce, které stabilizovaly teplotu povrchu planety a vytvořily prostředí, které bylo příznivé pro rozvoj života.
Naproti tomu naše sesterská planeta Venuše se vyvíjela opačným směrem. Dnes má povrchovou teplotu dostatečně vysokou na to, aby roztavila olovo. Jedním z vysvětlení je, že planeta měla vždy takzvanou „stagnující pokličku“ – to znamená, že její povrch tvoří jediná deska, která se téměř nepohybuje nebo ustupuje a neuvolňuje plyny do okolí. Tak tomu ale pravděpodobně nebylo vždy.
Pohyb na Venuši a na Zemi
Vysoký podíl dusíku a oxidu uhličitého v atmosféře Venuše nezapadá do horkého obrazu Venuše. Z tohoto důvodu musela mít planeta podle vědců někdy po svém vzniku před přibližně 4,5 až 3,5 miliardami let deskovou tektoniku.
Tento raný tektonický pohyb by však byl omezen počtem pohybujících se desek a silou jejich posunu, stejně jako tomu bylo na tehdy ještě mladé Zemi. Navíc by tato událost proběhla současně na Zemi i na Venuši.
„Jedním z nejdůležitějších zjištění je, že jsme velmi pravděpodobně měli ve stejné době ve sluneční soustavě dvě planety, které měly stejný typ tektoniky. Tato tektonika umožnila vznik života, který dnes známe z naší Země,“ řekl Matt Weller, hlavní autor studie.
Život – otázka načasování?
To podporuje možnost mikrobiálního života na starověké Venuši. Ukazuje také, že obě planety, které jsou téměř identické co do velikosti, hmotnosti, hustoty a objemu, si byly v určitém časovém okamžiku svého vzniku také velmi podobné – podobnější, než se dosud předpokládalo.
Pro astronomy to zřejmě znamená, že správná desková tektonika na planetě ve správný čas umožňuje také vznik života. „Až dosud jsme považovali tektonický stav za binární: Alexander Evans, spoluautor studie a docent věd o Zemi, životním prostředí a planetách na Brownově univerzitě, řekl: „Buď je to správně, nebo špatně – po celou dobu existence planety.“
„To ukazuje, že planety mohou přecházet do různých tektonických stavů a že k tomu skutečně dochází poměrně často. Země by mohla být výjimkou. Znamená to ale také, že mohou existovat planety, které nejsou trvale obyvatelné, ale jsou obyvatelné příležitostně.“
Co kdyby…
Podle vědců bude tento objev v budoucnu nesmírně důležitý pro pochopení blízkých měsíců s deskovou tektonikou podobnou Zemi, jako je Jupiterův měsíc Europa, nebo vzdálených exoplanet.
V rámci své studie astronomové nejprve využili vzdálené exoplanety k analýze jejich atmosfér a vyvození závěrů o jejich rané historii. Teprve poté se vědci zaměřili na bližší cíl.
Pro svůj výzkum použili aktuální údaje o atmosféře Venuše, které vzali jako výchozí bod pro svůj model. Za předpokladu, že dnešní podmínky byly stejné jako v minulosti, získali astronomové obraz, který neodpovídal dnešní Venuši. Vědci poté hledali možné scénáře toho, co se muselo stát, aby získali skutečný obraz Venuše. S přihlédnutím k rané, ale omezené deskové tektonice nakonec získali správný současný obraz.
Svou studií chtějí astronomové ukázat, že nejen zkoumání povrchu je vhodné pro rekonstrukci planetární minulosti. „Stále se nacházíme v tomto paradigmatu, kdy využíváme povrch planet k pochopení jejich historie,“ řekl Evans. „Nyní poprvé ukazujeme, že atmosféra může být lepším způsobem, jak pochopit velmi starou historii planety. Často se totiž tato historie na povrchu již nedochovala.“
Venuši došla šťáva
NASA plánuje od roku 2029 měřit plyny v atmosféře Venuše pomocí mise DAVINCI. Výsledky by mohly pomoci potvrdit nebo vyvrátit předpoklady studie.
Do té doby chtějí vědci prozkoumat nově nastolenou klíčovou otázku: co se stalo s deskovou tektonikou na Venuši? Podle teorie předložené ve studii se planeta nakonec stala příliš horkou a její atmosféra příliš hustou, což způsobilo „vyschnutí“ složek nezbytných pro tektonický pohyb. „Venuši v podstatě došla šťáva, a to zpomalilo tento proces,“ říká Daniel Ibarra, další autor studie.
Je možné, že zjištění na Venuši by mohla mít důležité důsledky i pro Zemi.
„Další studie bude zásadním krokem k pochopení Venuše, jejího vývoje a nakonec i osudu Země,“ říká Weller. „Jaké podmínky nás donutí vydat se směrem podobným Venuši? A jaké podmínky by mohly umožnit, aby Země zůstala obyvatelná?“
Studie byla publikována 26. října 2023 v časopise „Nature Astronomy“.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
