Co se čtenáři vybaví jako první, když se setká s pojmem Komenský? Nejčastěji s ním spjaté slovo, pedagog. Zatímco Jednota bratrská již zanikla, teologie se posunula, z filozofie a teorie pedagogiky, kterou sepsal J. A. Komenský, čerpáme dodnes.
Jan se narodil Martinu Segešovi, členovi Jednoty bratrské, a Anně Chmelové 28. března roku 1592. Rodiče mu zahynuli, když mu bylo pouhých 12 let. Následně se o něj starala jeho teta ve Strážnicích, které byly v roce 1605 vypáleny. O tři roky později nastoupí šestnáctiletý Jan do bratrské školy v Přerově, za další tři na akademii v Herbornu. Tím začíná církevní a pedagogická činnost J. A. Komenského. A zbytek je historie.
Ti sečtělejší z nás by si mohli vybavit nejznámější a nejvýznamnější díla J. A. Komenského: Labyrint světa a ráj srdce, filozofickou rozpravu nad smyslem života, či Dveře jazyků otevřené, učebnici latiny. Právě Labyrint působí jako inspirace pro dnešní filozofy a badatele a jako okno do nadčasového smýšlení jedné z nejvýznamnějších postav české historie, učitele národů.
Tradice J. A. Komenského
Pedagogika je disciplína složitá, plná individualismu, a přitom touhy proces vzdělávání zjednodušit, sjednotit. Nemluvě o problémech externích, jako například financování, či politika daného období. Úkol nelehký, téměř neřešitelný a nevděčný. A proto úvahy a zásady J. A. Komenského žijí dodnes skrze náš školní systém, a to nyní nemyslíme jen povinnou kapitolu o české literatuře 17. století v 8. třídě.
Náš celý školní systém, vyjma teologické (náboženské) složky, lze napasovat na směrodatné zásady, kterých se Komenský sám držel. Školní docházka od 6 let, rozdělení na 1. a 2. stupeň základní školy, univerzita od osmnácti a mnohé další. Organizace dnešního studia stojí na pilířích, které vybudoval před 400 lety. Termíny jako školní rok, školní výlet či letní prázdniny též definoval teprve J. A. Komenský. Odkaz tudíž netkví jen v tom, že se o Janovi učíme, nýbrž v tom, že se učíme podle něho.
Neopomiňme i Den učitelů, který každoročně připadá na den Komenského narození, 28. března.
Druhý život Komenského díla
Krom škol je J. A. Komenskému zasvěceno hned několik kulturních institucí a výstav.
Například projekt Komenský – Příběhy lidskosti láká malé i velké učně na všelijaké aktivity a dílny s tématem J. A. Komenského. Poskytují i interaktivní stránky s pracovními listy pro žáky a pořádají různé tematicky orientované čtení & dílny. Součástí projektu jsou i často pořádané výstavy pro děti a sbírky pro znevýhodněné děti.
Trvalá výstava Na prahu vichřice ve Fulneku nabízí pohled do života mladého Jana jakožto rektora a kněze v roce 1618.
Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě a expozice Na jevišti světa. Jan Amos Komenský a jeho doba zase nabízí průřez životní prací Komenského a jeho odkazem. I zde se značná část výstavy zabývá právě Labyrintem.
Pro fanoušky venkovních aktivit nechybí ani naučná stezka v Žacléři zvaná Po stopách Jana Amose Komenského, která je doplněna 17 panely o jeho životě.
Dění okolo Jana Amose Komenského stále žije. Nejen v povědomí každého z nás, díky povinné školní docházce, která se odvíjí od stavebních kamenů, které položil, ale i díky pestrému kulturnímu životu, který je s Komenským spjatý. Nezapomínejme tedy na velikána pedagogie, který povznesl výuku na nový standard, ke kterému se vracíme dodnes. Ne jen jako stát, nýbrž jako civilizace.
„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“