Zdravotní údaje jsou cenným zdrojem informací. Díky novému rozhodnutí Evropské unie by tyto údaje měly být v budoucnu dostupné přeshraničně – jak pro pacienty, tak pro výzkumné účely.
Recepty, laboratorní výsledky, nálezy. Elektronická dokumentace pacienta se blíží, a to v celé EU. Většina europoslanců Evropského parlamentu se 13. prosince ve Štrasburku vyslovila pro: 526 hlasů pro, 95 proti a 20 se zdrželo hlasování. Na rozdíl od svého návrhu nařízení se plénum vyslovilo pro to, aby pacienti měli větší právo vznést námitku.
Každý, kdo onemocní v jiné evropské zemi nebo v jiném spolkovém státě, by měl mít nejen přístup ke své kartě pacienta, ale měl by mít také možnost vyřídit elektronické recepty na místě. Aby to bylo zajištěno, mají být údaje ze zdravotnictví digitalizovány v jednotném standardním formátu a využitelné v rámci EU.
V každém případě by mělo být chráněno soukromí občanů, vysvětlila na tiskové konferenci 13. prosince italská poslankyně Evropského parlamentu Annalisa Tardinová, spoluzpravodajka Výboru pro občanské svobody. Zároveň poukázala na výhody, které by měl přinést soubor údajů o pacientovi v EU. Je například důležité znát krevní skupinu člověka. „To může zachránit životy,“ řekla Tardinová.
Kromě tohoto primárního využití údajů pro pacienty mají být údaje v rámci sekundárního využití zpřístupněny také přeshraničně pro výzkumné účely v pseudonymizované a anonymizované podobě. Celé „katalogy“ mají být zpřístupněny univerzitám a výzkumným ústavům, aby mohly pokročit ve svém výzkumu. Ustanovení o autorizaci, která budou teprve formulována, budou upravovat, kdo může k těmto údajům přistupovat.
Podle návrhu bude zakázáno používat údaje pro reklamu a pojistné nebo na trhu práce a údaje nebudou moci být předávány třetím stranám. V případě zvláště citlivých zdravotních údajů by pacienti měli s jejich zveřejněním výslovně souhlasit.
Možnost vznesení námitky
Existují také možnosti tzv. opt-outu, tj. práva občanů vznést námitku. Návrh nařízení dosud předpokládal, že občané nebudou moci vznést námitku proti zpřístupnění pacientských anamnéz, elektronických receptů, lékařských snímků a laboratorních výsledků. S tím však poslanci nesouhlasili.
Podle Tomislava Sokola, spoluzpravodaje Výboru pro životní prostředí, je námitka možná, pokud si pojištěnci – např. starší občané – nepřejí, aby jejich údaje byly elektronicky přístupné, nebo pokud existují obavy o ochranu soukromí. „Pak údaje nebudou v tomto elektronickém systému evidovány.“ Omezený přístup zdravotnického personálu by mohly nařídit i dotčené osoby, jako v případě psychologicky léčených pacientů, kteří chtějí, aby jejich údaje byly přístupné pouze psychologům.
V novém bodě „39a“ odůvodnění Evropského parlamentu se uvádí: „Měl by se předpokládat mechanismus opt-in, v jehož rámci by subjekty údajů výslovně souhlasily nebo povolily zpracování některých nebo všech těchto údajů pro některé nebo všechny účely sekundárního použití.“ Předpokládá se rovněž komplexní informování pacientů o možnosti vznést námitku.
Patrick Breyer, poslanec Evropského parlamentu za Pirátskou stranu, před hlasováním ostře kritizoval neomezené využívání údajů pacientů. „ePA (elektronická karta pacienta) může mít své výhody, ale jako pirát jsem přesvědčen: „Nikdo nemá právo vědět lépe než já, co je pro mě a mé zdraví dobré.“ Jako zástupce lidu z průzkumů podle svých slov ví: „Lidé nechtějí, aby se jakákoli léčba, všechny naše tělesné i duševní potíže shromažďovaly v celoevropské síťové elektronické kartotéce pacienta, aniž by se jich někdo ptal a vystavoval je bezpečnostním rizikům, jak to plánujete vy.“ Neměla by podle něj existovat žádná povinnost mít elektronické záznamy o pacientech.
Realizace je v nedohlednu dalších sedm let
Zákon je nyní projednáván s členskými státy a měl by být dokončen před volbami do Evropského parlamentu v červnu příštího roku. Jak zdůraznil Sokol, existuje zájem na jednotném přístupu. „Chceme společná pravidla pro všechny,“ řekl zpravodaj. To se týká i nařízení o možnostech námitek, která by měla platit pro všechny občany v celé EU.
Nicméně i když se členské státy Evropské unie dohodly na jednotném přístupu, používání údajů v celé EU je v krátkodobém horizontu ještě daleko. Podle zvláštního zpravodaje to bude trvat devět let. Pro samotné vkládání údajů do databází se předpokládá období pěti až sedmi let.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
