Někteří odborníci na Čínu se domnívají, že vztahy mezi Čínou a Ruskem jsou založeny na vzájemném vykořisťování. Jakmile se naskytne vhodná příležitost, Moskva a Peking se rozejdou a obrátí se na Západ. Deník Epoch Times hovořil na toto téma s čínským analytikem Čchen Pcho-kchungem.
Tucker Carlson položil 6. února v Moskvě Vladimiru Putinovi v rozhovoru přibližně 60 otázek. Tématu Číny se doposud v médiích věnovalo jen málo pozornosti. Putinovy výroky však přitáhly pozornost některých čínských analytiků.
Carlson v rozhovoru uvedl, že mnoho Američanů očekávalo po rozpadu Sovětského svazu návrat k normálním vztahům mezi USA a Ruskem.
Opak je však pravdou: Západ se obává silnějšího Ruska. Zdá se však, že Západ nemá stejné obavy ze silného komunistického režimu v Číně. Jak na to reagoval Putin?
Co očekává Rusko od Západu?
Ruská hlava státu odpověděla (ve videu zde a zde; v němčině), že Rusko a Čína jsou sousedé. Putin vysvětlil: „Své sousedy si nemůžete vybírat, stejně jako si nemůžete vybírat své blízké příbuzné.“
Putin rovněž poukázal na to, že mezi Ruskem a Čínou je desetinásobný rozdíl v počtu obyvatel a že Čína je z hlediska ekonomické síly daleko před Ruskem. Potenciál Číny je obrovský. Ruský prezident věc uzavřel slovy:
„Západ se více bojí silné Číny než silného Ruska.“
Po roce 1991 Rusko usilovalo o integraci s „civilizovanými národy“ a požádalo o vstup do NATO. To však bylo odmítnuto. Rusko má nyní tržní hospodářství a komunistická strana byla zbavena moci.
Putin řekl, že po zániku Sovětského svazu již neexistují výrazné ideologické rozdíly se Západem. Rusko dokonce dobrovolně a aktivně iniciovalo rozpad Sovětského svazu. Západ by to měl vnímat jako nabídku spolupráce. Právě to „Rusko očekávalo od Spojených států a celého tzv. kolektivního Západu“.
Peking se chce vyhnout sankcím
Podle čínského analytika Čchen Pcho-kchunga, který působí v USA, Putinovy komentáře odhalují základy vztahů mezi Čínou a Ruskem.
V posledních letech se vztahy mezi oběma zeměmi prohloubily, protože se snažily vybudovat nový světový řád zaměřený na jejich společného protivníka, USA.
Podle analytika se však Čína a Rusko ve skutečnosti vzájemně využívají. Obě strany se navzájem opouštěly a obracely se na Západ, kdykoli se v zákulisí naskytla příležitost.
Putin si je vědom toho, že jeho invazi na Ukrajinu povzbuzoval a podporoval čínský vůdce Si Ťin-pching. Si však uznal, že rusko-ukrajinská válka se vleče a nemá vyhlídky na úspěch. A Si také věděl, že pokud Čína naštve USA, bude se to rovnat naštvání celého Západu. Jakmile by USA uvalily na Čínu sankce, ostatní země by reagovaly odpovídajícím způsobem.
„To si uvědomoval i Putin. Proto využil příležitosti a vyjádřil své myšlenky během rozhovoru s Carlsonem,“ říká Čchen Pcho-kchung. „Navenek jeho vztahy se Si Ťin-pchingem vypadají dobře, ale on chce být jen zdvořilý a nejít na veřejnosti tvrdě proti Si Ťin-pchingovi.“
Putin podává Západu olivovou ratolest
Čchen Pcho-kchung to vidí takto: původně byly Rusko a Komunistická strana Číny ve vztahu, v němž se navzájem využívaly. Ale „místo ,změn, které jsme neviděli sto let‘, dospěly Rusko i Čína k závěru, že není možné změnit mezinárodní světový řád, kterému od konce studené války dominují Spojené státy. Uvědomují si, že jím prostě není možné otřást.“
Putin by proto využil příležitosti, kterou rozhovor poskytl, aby USA podal olivovou ratolest – v naději na uvolnění vztahů s USA a Západem.
Ruský prezident zároveň věděl, že v roce 2024 se ve Spojených státech budou konat volby a že existuje možnost, že by se Trump mohl vrátit k moci. „A tak prostřednictvím Carlsona poslal Trumpovi a Spojeným státům vzkaz.“
Nabídnutí olivové ratolesti je tradičním symbolem míru a usmíření. Toto starobylé gesto je zmiňováno i v Bibli jako znamení míru po potopě světa.
Spojenectví s Ruskem proti Číně?
Od začátku republikánských primárek pro prezidentské volby v USA v roce 2024 je jasným favoritem Donald Trump. Pokud bude tento trend pokračovat, je jeho návrat do Bílého domu považován za pravděpodobný.
Někteří pozorovatelé očekávají, že pokud Trump ve volbách zvítězí, ukončí rusko-ukrajinskou válku a bude prosazovat spojenectví s Ruskem proti Komunistické straně Číny (KS Číny).
Podle Čchen Pcho-kchunga měl ve svém prvním funkčním období v úmyslu zlepšit vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem. Původním plánem bylo prosazovat „strategii spojenectví s Ruskem proti KS Číny“. Tento plán však byl odložen kvůli vyšetřování takzvané „Russia-gate“ [1]. Poté přišla změna vlády, ruská invaze na Ukrajinu a další důležité události.
„V současné situaci bude proto Putinův zájem o tuto věc velmi vysoký,“ očekává analytik.
Si a Putin spolu telefonicky hovořili před čínským Novým rokem. Podle Čchen Pcho-kchunga bylo neobvyklé, že se ani jedna strana nezmínila o reorganizaci světového řádu. Čínská hlava státu toto téma rozvíjela.
„Nyní se zdá, že Komunistická strana Číny a Rusko sledují své vlastní plány a obě strany se obrátí na USA a Západ, aby si vzájemně uhýbaly z cesty nebo se využívaly jako odrazový můstek či štít.“
„Za těchto okolností se čínsko-ruské spojenectví již rozpadá, nejdůležitější základní kámen spojenectví se rozvolňuje.“
Čína a Rusko jsou stále ve vzájemném míru, ale každý z nich myslí na své vlastní zájmy. „Jakmile se naskytne příležitost, jejich cesty se rozejdou. Putinovo prohlášení je třeba vnímat na tomto pozadí,“ říká expert na Čínu.
Povrchní spolupráce
Pokud jde o směřování čínsko-ruských vztahů, Čchen Pcho-kchung se domnívá, že Čína a Rusko budou i nadále udržovat navenek kooperativní vztahy.
„Obě strany by měly být i nadále blízkými spojenci, aby mohly společně čelit Západu. Jakmile však jedna z obou stran zlepší své vztahy se Západem, druhá znervózní.“
„V důsledku toho budou čínsko-ruské vztahy pravděpodobně stále volnější a toto spojenectví stojí na velmi vratkých základech.“
Čchen Pcho-kchung řekl: „Tyto změny samozřejmě nenastanou ze dne na den, ať už jde o zlepšení a uvolnění vztahů se Západem, nebo o zhoršení čínsko-ruských vztahů. Až do rozpadu bude trvat období otevřeného i skrytého boje. Celkový trend se však nezmění. Čína a Rusko budou spolupracovat, dokud to bude sloužit jejich vlastním zájmům. Pak se oddělí. Poté, co si každý střízlivě spočítá své vlastní zájmy, se nakonec oddělí.“
[1] V době, kdy byl Trump ve funkci, vedl téměř dvouleté vyšetřování „Russia-gate“ jako zvláštní žalobce bývalý ředitel FBI Robert Mueller. „Russia-gate“ se týká obvinění, že se Trumpův volební tým spolčil s Ruskem s cílem ovlivnit prezidentské volby v USA v roce 2016. Zpráva, která byla zveřejněna v dubnu 2019, dospěla k závěru, že neexistují žádné důkazy, které by tato obvinění potvrzovaly.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
