ČTK

22. 2. 2024

Nový způsob podávání přihlášek na střední školy prostřednictvím elektronického systému (DiPSy) se přes počáteční problémy zamlouvá 73 procentům lidí na internetu. Stejné procento lidí vnímá pozitivně i to, že uchazeči na přihlášce určují, na kterou školu chtějí nejvíce a následně je systém přiřadí na školu na základě výsledků přijímací zkoušky a jejich priorit. Naopak 13 procent lidí tento aspekt neoceňuje. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK, kterého se v polovině února zúčastnilo on-line přes 500 lidí starších 18 let.

Systém DiPSy měla organizace Cermat, která je odpovědná za přípravu přijímacích zkoušek, spustit původně ve čtvrtek 1. února. Kvůli problémům s nahráváním příloh a následnému ověření bezpečnosti ho otevřela o den později. Systém opakovaně čelil kybernetickým útokům DDoS. Termín pro podávání přihlášek v prvním kole měl skončit 20. února, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ho o jeden den prodloužil, kvůli zpoždění při zahájení, výpadkům systému a snaze zmírnit stres rodičů při podávání přihlášek.

Z průzkumu vyplývá, že necelé tři čtvrtiny lidí letošní změny v podávání přihlášek a přijímacích zkouškách na střední školy zaznamenaly. Podávání přihlášek na střední školy se nějakým způsobem letos týká pětiny účastníků průzkumu. Podávání přihlášek prostřednictvím elektronického systému častěji oceňují lidé s vysokoškolským vzděláním a ve věku 30 až 44 let. Elektronické přihlašování se naopak nelíbí 14 procentům lidí. Vadí jim, že systém nefungoval a není na něj takový spoleh.

Uchazeči se letos mohli nově hlásit elektronicky s využitím ověřené identity zákonného zástupce. Přihlášky mohli podávat i takzvanou hybridní formou, tedy kombinací tištěných přihlášek s podporou elektronického systému, případně stejně jako v předchozích letech papírovou formou. Nově se mohli hlásit až na tři školy, dříve to bylo na dvě. Střední školy nově nemusí zohledňovat výsledky předchozího vzdělávání. Elektronický systém využilo podle ministerstva školství na 135.000 uchazečů, přihlášky podali hybridně či čistě elektronicky. Tvoří tak asi 90 procent ze 150.000 uchazečů, kteří jsou nyní v systému. Jde o zájemce o maturitní i nematuritní obory. Přesný počet přihlášených bude známý poté, co ředitelé středních škol zadají do systému všechny přihlášky podané papírovou formou.

Téměř tři čtvrtiny respondentů, tedy 73 procent, vnímá pozitivně i systém určování prioritních škol uchazeči, naopak 13 procent dotázaných tento aspekt přihlašování neoceňuje. „Vadí jim, že se uchazeč nemůže finálně rozhodnout až v momentě, kdy se dozví rozhodnutí o přijetí na konkrétní školu,“ řekla analytička agentury STEM/MARK Zuzana Rabochová.

S tím, že prospěch žáků na základní škole je volitelným kritériem přijímacího řízení, nesouhlasí více než čtvrtina respondentů. Domnívají se, že by známky ze základní školy měly mít na všech středních školách stejnou váhu.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Opouštíme kvalitní technologie, a přitom přicházíme o investice do nových, říká manažer Škodovky
Opouštíme kvalitní technologie, a přitom přicházíme o investice do nových, říká manažer Škodovky

Hlavní důvod, proč u nás Volkswagen nepostaví gigatovárnu na baterie, je násobně dražší elektřina ve srovnání se Severní Amerikou. Na úterní senátní konferenci „Green Deal s rozumem“ to uvedl ředitel vnějších vztahů Škoda Auto...

Účinnost vakcíny proti covidu-19 byla ve studiích nadhodnocena v důsledku efektu HVE, říkají experti
Účinnost vakcíny proti covidu-19 byla ve studiích nadhodnocena v důsledku efektu HVE, říkají experti

Na mezinárodním zdravotním portálu vyšla českým expertům studie, v níž docházejí k závěru, že účinnost vakcíny proti covidu-19 je v observačních studiích „nadhodnocena“ v důsledku tzv. efektu zdravého očkovaného.

Vlna žalob na předsedkyni Evropské komise von der Leyenovou
Vlna žalob na předsedkyni Evropské komise von der Leyenovou

Jde o miliardový obchod s vakcínami, který byl uzavřen prostřednictvím textové zprávy se šéfem společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Mluvčí von der Leyenové jsou zdrženliví.

Brusel se pokusil zrušit sjezd evropských konzervativců. Způsobilo to politický skandál
Brusel se pokusil zrušit sjezd evropských konzervativců. Způsobilo to politický skandál

Konference Národní konzervatismus, která probíhá 16. a 17. dubna v Bruselu, přežila tři pokusy o zrušení. Na poslední místo přijela policie, aby akci uzavřela. Organizátorů se zastal belgický i britský premiér...

Vrcholoví manažeři jsou v Česku nedostatkovým zbožím, říkají headhunterské agentury
Vrcholoví manažeři jsou v Česku nedostatkovým zbožím, říkají headhunterské agentury

Česko patří za posledních několik let mezi země s nízkou nezaměstnaností. Najít vhodného kandidáta pro obsazení manažerské pozice trvá podle personálních agentur někdy i měsíce. Překážkou je nízká kvalifikace i neochota nést zodpovědnost za chod firmy.