ČTK

28. 2. 2024

Poslední rozloučení s ruským opozičním politikem Alexejem Navalným, který zemřel před dvěma týdny ve věznici, se bude konat v pátek odpoledne v Moskvě. Uvedla to dnes Navalného mluvčí Kira Jarmyšová, podle které bude poté kritik Kremlu pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji ruské metropole.

„Alexejův pohřební obřad bude v chrámu Ikony Matky Boží ve čtvrti Marjino 1. března ve 14:00 (12:00 SEČ). Přijďte včas. Pohřeb se bude konat na Borisovském hřbitově,“ uvedla Jarmyšová. V úterý oznámila, že se jí a dalším Navalného spolupracovníkům nedaří najít místo pro veřejné rozloučení, přičemž některá místa je podle ní přímo odmítla po zmínce opozičníkova jména.

Pohřeb se měl původně uskutečnit ve čtvrtek, ve stejný den, kdy v parlamentu vystoupí ruský prezident Vladimir Putin s projevem o stavu země, pietní místo se ale nepodařilo sehnat, uvedl dnes ředitel Navalného Fondu boje proti korupci Ivan Ždanov.

„Skutečný důvod je jasný. Kreml ví, že v den rozloučení s Alexejem nebude Putina a jeho poselství nikdo potřebovat,“ napsal Ždanov na sociálních sítích.

Konání pohřbu krátce po oznámení Jarmyšové oznámila i vdova po Navalném Julija, která vystoupila před zákonodárci v Evropském parlamentu.

Agentura Reuters upozornila, že není jasné, jaká opatření ruské úřady v souvislosti s pohřbem Navalného chystají. Soudě podle předchozích shromáždění opozičníkových podporovatelů je však pravděpodobná silná policejní přítomnost. Bezpečnostní složky patrně rozeženou cokoliv, co by podle jejich názoru příliš připomínalo politickou demonstraci.

Navalnyj podle úřední zprávy zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři. Úřady vydaly tělo jeho matce podle médií až 24. února. Do té doby ho odmítaly předat s tvrzením, že pokračuje vyšetřování příčin smrti. Podle Navalného spolupracovníků zástupci vyšetřovacího výboru po Ljudmile Navalné před vydáním pozůstatků jejího syna požadovali, aby souhlasila s tajným pohřbem bez veřejného rozloučení.

Navalnyj byl roky hlavní tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Od roku 2021 byl ve vězení, postupně si vyslechl tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.